Časopis Naše řeč
en cz

Problém mlhavých množin

Jan Králík

[Drobnosti]

(pdf)

-

Rozvoj nových oborů s sebou zákonitě přináší nové terminologické problémy, a to nejen s významovými změnami dosud užívaných výrazů, ale zejména tam, kde nové pojmy a termíny přicházejí z cizích jazykových oblastí. Do češtiny tak proniká řada slov a názvů sice stručných a odborníkům srozumitelných, ale svou povahou slangových. Důvodem přitom nebývá jen nepřeložitelnost nebo nepřítomnost českého výrazu, ale někdy i určitá pohodlnost a snaha užívat beze změny termínu, který je obvyklý v cizí odborné literatuře.

To je také případ pojmenování zvláštního druhu množin charakteristických tím, že jejich určení (vymezení) není zcela jednoznačné. Původní anglický termín fuzzy set byl utvořen pomocí přívlastku znamenajícího vlastně tolik, co ‚neurčitý, neostrý, matný, rozmazaný, nejasný, mlhavý‘ (někdy také ‚roztřepený, kučeravý‘ a v přeneseném smyslu ‚opilý, rozjařený‘). Anglický termín je tedy zčásti dokonce žertovný. Vyjadřování v teorii, která se takovými nepevně určenými útvary zabývá, přitom vyžaduje, aby nejednoznačnost určení sledované množiny (tedy vlastnost označená slovem „fuzzy“) mohla být pojmenována jako vlastnost oddělitelná, zobecnitelná a aby po ní mohl být nazván proces, způsob uvažování a obor logiky.

V českých zprávách o takových matematických pojmech a druhu matematické logiky se dosud vyskytovalo buď nevhodné anglicko-české spojení „fuzzy-množina“ (a také „fuzzy-uvažování“, „fuzzifikace“, „fuzzifikovat“), nebo snaha o překlad jako ‚množina mlhavá, neostrá, matná, rozmazaná, nejasná‘ atd. s analogickými tvary a spojeními typu „rozmazané uvažování“.

Domníváme se, že se dosavadní návrhy snažily o nadbytečnou svéráznost. Vlastnost výstižně obrazně pojmenovaná v angličtině přenesením pojmenování z toho, co je charakteristické pro chmýří, prachové peří, chomáč roztřepených vláken, nebo vůbec pro cokoli na svých okrajích nepevného, do oblasti množin má obdobu v jiných oblastech matematiky a matematické terminologie, např. v neurčitosti náhodných jevů (tedy ve velmi obecné vlastnosti), u neurčitých integrálů, neurčitých výrazů i v pojmu neurčitosti z oboru teorie informace (kde např. mírou neurčitosti je entropie) atd. Podobně lze uvažovat o výrazu přibližný, spojeném nejčastěji s numerickými odhady (nebo obecně s jakýmikoli odhady v diskrétním oboru), ale i s porovnáváním kontinuí bez definice jednotky měření. Domníváme se, že pro užití českého termínu hovoří také samostatné jazykové řešení v ruštině („rasplyvčatoje, razmytoje, nečetkoje množestvo), němčině („mehrwertige Menge) a francouzštině („l’ensemble flou“).

I čeština má výrazy, které plně vystihují obraznost původního pojmenování a které jsou v jiných oblastech matematického názvosloví běžné. Z jazykového i významového hlediska by mohl být z již dříve uvedených synonym vhodný např. výraz neostrý, protože vlastnost, o kterou jde, se týká hranic množiny. Odvozené výrazy lze tvořit bez jakých[112]koli problémů: neostrá množina, posuzování neostrosti, rozostření, ostrost, rozostřit něco (zneostřit). Podobně vhodně lze „fuzzy set“ přeložit jako „neurčitá množina“, „přibližná množina“, psát o posuzování neurčitosti, přibližnosti a „fuzzification“ překládat jako převedení mezi neurčité, přibližné pojmy atd.

Konečné rozhodnutí přinese — jako vždy — čas a praxe. Normativní, kodifikační řešení, které je v kompetenci příslušné terminologické komise, by mělo respektovat uvedená hlediska.

Naše řeč, ročník 66 (1983), číslo 2, s. 111-112

Předchozí Jaroslava Hlavsová, Jiří Kraus: Dobrá americká učebnice češtiny

Následující Eva Macháčková: Jsou drůbky totéž co vnitřnosti?

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1