Časopis Naše řeč
en cz

Králováci na Šumavě

Vlasta Červená, Miroslav Roudný

[Drobnosti]

(pdf)

-

Jeden z letošních dotazů zaslaných Ústavu pro jazyk český ČSAV se týká pravopisu slov Královský hvozd a Králováci.

Královský hvozd je současný zeměpisný název horského hřbetu vybíhajícího na severozápad ze šumavských Plání s nejvyšší horou Jezerní stěna. Jako zeměpisné označení jej píšeme s velkým k a malým h (podobně jako Český les). — Královský hvozd byl původně pruh pohraničního lesa, na jehož území bylo snad už koncem středověku zřízeno osm svobodných královských rychet k ochraně státních hranic (ale první zpráva o nich je až z r. 1614). Jejich obyvatelé [112]byli podřízeni přímo králi a měli četná privilegia. Podle tereziánského katastru jsou to rychty: Zejbiš (dnešní Javorná), Hamry, Sv. Kateřina, Hojsova Stráž, Zhůří, Kochánov, Stodůlky a Stachy (po r. 1786 přibyla ještě devátá — Novostodůlecká, do níž náleží i známý Antýgl a Klostermannovo Srní). Královácká tradice se do současné doby dochovala pouze na území někdejší stašské rychty mezi Churáňovem a Javorníkem. Chápeme-li podle historických dokladů Královský hvozd jako územní celek osmi (devíti) rychet, spravovaný jedním voleným vrchním rychtářem, píšeme tento název velkými písmeny Královský Hvozd (jako např. Staré Město, Nové Město ap.).

Pravopis slova Královák je v literatuře značně rozkolísaný. Archív Ústavu pro jazyk český zaznamenává většinou psaní s malým k (u Baara, Klostermanna), v jiné literatuře však, např. ve Sborníku Sušicka (1939) nacházíme jen psaní s velkým písmenem. Vycházíme-li ze skutečnosti, že název Královák se vztahuje jen na obyvatele uvedených královských rychet, píšeme jej s velkým písmenem, Královák obdobně jako Chod. — Slovem královák s malým k je míněn obecně královský sedlák vůbec, mající určité výsady proti ostatním, kterým ještě dosud říkají na Stachovsku „poddaňáci“.

Naše řeč, ročník 65 (1982), číslo 2, s. 111-112

Předchozí Ludmila Švestková: Hejno, láj

Následující AP: O slovesu stanicovat