Robotika

Běla Poštolková

[Drobnosti]

(pdf)

-

V souvislosti s vědeckotechnickým rozvojem naší ekonomiky objevilo se nedávno na stránkách denního tisku slovo robotika, a to společně s názvy jaderná energetika, mikroelektronika a genové inženýrství. Výraz robotika jsme v současných slovnících a encyklopediích nenašli; zaznamenává ho jen slovenský Slovník cudzích slov vydaný v r. 1980. Téhož roku vydalo Státní nakladatelství technické literatury monografii s tímto názvem. Slovo robotika podvědomě a zcela automaticky spojujeme se slovem robot, které bylo utvořeno Karlem Čapkem v r. 1921 pro hru R. U. R., dostalo se do všech světových jazyků a stalo se tak zcela mezinárodním. Přípona -ika, která je latinsko-řeckého původu, připomíná jiná pojmenování obdobně zakončená, např. matematika, optika, botanika, kde všude označuje, že jde o nějaký obor, nauku o něčem. Znamená tedy robotika nauku o robotech? Ano, ale nikoli o robotech kuchyňských. Jde o roboty jako složité systémy přístrojů, které jsou schopny orientace a pohybu v prostředí, umějí manipulovat s předměty, komunikovat s člověkem a jsou propojeny s počítačem nebo jím řízeny. Robotikou se pak rozumí obor aplikované kybernetiky zabývající se teorií a principem činnosti těchto nových automatických strojů. V tisku i v cizojazyč[272]ných slovnících se setkáváme ještě s jiným podobným výrazem, a to se slovem robotizace (např. robotizace průmyslu, úplná robotizace složitých činností apod.). Toto dějové podstatné jméno s příponou -izace, která je latinského původu, je rovněž odvozeno od slova robot, a znamená zavádění robotů, tedy jakousi automatizaci a mechanizaci na vyšší úrovni. Výrazy robotika a robotizace jsou utvořeny správně a v budoucnosti o nich asi ještě hodně uslyšíme.[1]

---

[1] Srov. o tom též J. Horecký, Nové slovo robotika, Kultúra slova 15, 1981, s. 277.

Naše řeč, ročník 64 (1981), číslo 5, s. 271-272

Předchozí Emanuel Michálek: Podmazat — ‚podplatit‘

Následující Eva Macháčková: Plátkovaný sýr, balíčkovaný salám