Časopis Naše řeč
en cz

Návštěvou u novin

[Drobnosti]

(pdf)

-

I. Národní listy

Pořád nás docházejí od přátel Naší Řeči důtklivé výzvy, abychom vykonali návštěvy u hlavních časopisů našich, a to u každého zvlášť. Rádi prý by zvěděli, který z nich jest nejbohatší — na divoké kvítí.

Začali jsme tedy s nejstarším deníkem naším, Národními listy, a vybrali jsme k tomu neděli dne 7. prosince 1919. Setkali jsme se tu s mnohými známými a proslulými jmény politiků, učenců, beletristů a kritiků a byli jsme tedy žádostiví, jak se mají k jazyku ti, kteří jsou před jinými povoláni, býti jeho strážci a obránci a v této věci mají býti všem ostatním vzory. Ale zdá se, že nejeden z nich nemá dost pokdy ani chuti zabývati se také péčí o mateřskou řeč, že brusy, mluvnice. Pravidla pravopisu a také náš časopis jsou jim duševní stravou, která se na jejich stole neobjeví celý čas. Na nedostatek cizích slov jsme si stěžovati nemohli, ani u spisovatelů, před nimiž jinak smekáme; někde až zatemňují sloh, a jazykové klopýtnutí nepadá tuze na váhu. Toho nám bylo líto.

Ale mnohem hůře bylo u »bohů nižšího řádu«. Tam o uhlazenosti slohu vůbec mluviti nelze, také už neměli žádného pozoru na jazyk, jenom se pracovalo o překot, aby se napsalo a vyplnilo, co napsáno a vyplněno býti musilo.

Byli jsme překvapeni, jaké oblibě i tady, u těchto méně učených lidověji píšících pánů se těší zejména cizí slova. Slyšeli jsme na př. české zemědělství jmenovati agrikulturou; to se nám opravdu zdálo zbytečným zaváděním nového cizího slova. Že hrajeme my Čechové v lecčems ubohou roli, o tom už jsme nejednou psali i v Naší Řeči a doporučovali nehráti žádné role, nýbrž jen úlohy, a to dobré.

O Anglii se pravilo, že se chová absolutně pevně (m. naprosto, zcela pevně) a její pomoc v jakékoli akci diplomatické neb vojenské proti Německu že je jistá, Ó těch akcí! Ty se u nás rozrostly tak, jako bychom bez nich už vůbec nemohli žíti. Podnik, jednání, práce, věc by je však leckdy dobře nahradily. — A teď to šlo dále páté přes deváté: Mezi konfesemi prý se musí přede[303]vším obnoviti harmonie; proč ne shoda, soulad, dorozumění mezi vyznáními? — Zákon zcela spravedlivě a neuprosně (spr. neúprosně) řeší tento problém (m. tuto otázku, věc, záhadu). — Jsme altruisté (kdo tomu z širších vrstev rozumí? Proč ne: Nejsme sobci, milujeme svého bližního, žijeme nejen pro blaho své, nýbrž i pro blaho jiných)? — Podiskutovali jsme si o právu na teror (m. pohovořili jsme o právu na znásilňování, zastrašování). — Koalici neohrožuje jen ultimatum českých social. listů (m. spojené, sdružené strany). — Tato politika jest nejlepší oporou naší územní integrity (m. oporou neporušenosti, neztenčení našeho území). — Sedmý ruský kongres sovětů (m. sjezd). — Konflikt Spoj. států s Mexikem (Spor).—Dle oficielní zprávy bolševických časopisů přibyla do Samary indická misse (m. Podle úřední zprávy, přibylo tam indické poselstvo). — Pro francouzský projekt na obnovu Evropy (m. návrh). — Massy byly strženy cyklonem (m. Množství, zástupy byly strženy smrští). — Naše veřejnost nesmí připustiti morální tragedii, která by naší republice v kulturním světě nedělala čest (m. mravní truchlohru, ve vzdělaném světě. Ale i ten obrat »morální tragedii připustiti« mohl býti nahrazen výstižnějším). — Koupili tam serii amerických dokumentů (m. řadu dokladů, svědectví). — Mnoho se mluvilo o srážce vlaků u Čelakovic. Dle jedné verse srazil se rychlík s nákladním vlakem (m. Podle jedné zprávy). — Chef sanitní služby ujal se řízení záchranné akce (m. přednosta služby zdravotní ujal se řízení záchranného nebo řízení záchranné práce). — Dle shodného vyprávění nastala po srážce ohromná panika (m. Podle shodného vyprávění nastalo … zděšení, hrozný zmatek). — Sanitní vojenská kolona odvážela raněné do Všeob. nemocnice (m. zdravotní oddíl vojenský). — Sděluje se nám z autoritativní strany (m. oznamuje se nám ze spolehlivé, odborné, hodnověrné strany). — Inscenaci této hry věnována veliká péče (m. vypravení hry). — Blíží se plebiscit na Těšínsku (prosím, co je to ten plebiscit? ptal se mne nedávno majetník velkého obchodu. Stydím se ptáti někoho neznámého. A bylo by tak snadné psáti: hlasování lidu!) — Výstavba vodních drah je dnes akutní (m. naléhavá, palčivá). — Nelitoval peněz na restaurování zámku (m. na obnovu, opravu zámku). — Bojujeme proti experimentům, jak je provádějí ke škodě celého národa socialisté (m. proti pokusům, jaké provádějí). — Učení, jak je propaguje Právo lidu (m. které, jaké šíří Pr. l.). — Excísařovna Eugenie, již 95letá, chce konsultovati některého praktického lékaře očního v Paříži (m. Bývalá cís. Eugenie … chce se poraditi). — Diktatura sovětů se přemě[304]nila v autokracii nové ze sovětských řad vyšlé byrokracie (Neomezená moc sovětů se přeměnila v samovládu úřednictva). — Hrozí nemožnost světové konkurence (soutěže). — Když pak jsme na jednom místě zvěděli, že »působení koalice vládní trpí v politickém směru pod terorem bolševické agitace socialistického bloku«, zmocnila se nás lítost nad ubohými čtenáři i nad ubohým jazykem, kteří tu oba trpí ještě více nežli sdružené strany vládní hrůzovládou bolševického štvaní socialistické skupiny; neboť jsou tu bezmocní a podle všeho i »jakékoli intervence neměly by výsledku« (t. j. žádné zakročení nemělo by výsledku, nebo: jakékoli zakročení zůstalo by bez výsledku).

Obracíme proto zření své na jinou stranu, k chloubě naší řeči, k slovesu.

Tu hned na začátku se dovídáme plno sdělení: Policejní korespondence sděluje cosi mylně, další půlnoční sdělení polooficielní to opravilo (lépe: další zpráva poloúřední), v Praze byla na první sdělení (lépe: oznámení, zprávu, zvěst) o neštěstí učiněna ihned opatření potřebná. Zranění sdělovali (oznamovali, vypravovali, říkali a pod.), že pod troskami vlaku bylo ještě mnoho osob. Toto slovo hrozí vytlačiti každý jiný souznačný výraz a brzy snad budou noviny psáti tak, že pan X. sdělení, které jemu bylo učiněno, zase sdělil jiným, kteří to zase sdělovali dále, až to bylo sděleno postižené osobě, která toto sdělení sdělila advokátu, aby pana X. pro sdělování toho sdělení zažaloval. — Jiné takové nakažlivé slovo jest »počítati«. Nutno prý počítati s podrážděnou náladou národněsociálních odborářů (spr. míti zření na náladu, přihlížeti k náladě, dbáti jí). Chudí obyvatelé v okrese falknovském a loketském počítají s pomocí (!) českých lidí, což jest teprve důkladně německé; oni tam však nepočítají, nýbrž spoléhají na pomoc. Naproti tomu u nás počítají na to, že zase nás finančně podepře Amerika (m. spoléhají na to, doufají v to). Se mnou nepočítej! slýcháme často mluviti přátele, když nemůže druh druhu vyhověti (m. na mne nespoléhej, na mne se neskládej). Hůře je, když mezi nás přijdou pánové, kteří neumí česky (m. neumějí). Nesnadno pak otázku zodpověděti (m. na otázku odpověděti), jak se k tomu postaviti. Také v Nové Pace městský úřad zodpoví všecky dotazy (m. odpoví na všecky dotazy) o zřízení průmyslových podniků v tomto městě. — Každá změna v jízdním řádě má býti zanesena do »hodinového protokolu«. Ale jak ji tam zanésti, když jí vůbec nelze nésti? Může býti jen zapsána. Brusy k tomu podotýkají, že slepice zanášejí. — Některá slova česká mají neštěstí, že sice jsou správná, ale nikoli histo[305]ricky. Jedno z nich je: zařazen; skutečný jazyk živý užívá tvaru: zařaděn. Tedy ne: do pořadu slavností sokolských mohou býti zařazeny jen podniky, které s myšlenkou sokolskou přímo souvisejí, nýbrž: mohou býti zařaděny jen podniky, které s myšlenkou sokolskou přímo souvisí. Ale dokonce už ne: Objednané vozy budou zařazeny v provoz příští měsíc, nýbrž prostě: počnou jezditi. — Bojujeme o sociální povznesení všeho pracujícího lidu (spr. o povznesení). — Neradi už vidíme, sestává-li něco z něčeho; proto nám vadí i při pedolog. ústavě města Prahy, že sestává ze 4 oddělení; správné by bylo, aby se skládal ze 4 odd. - Mety, které mu vytýčil prof. Čáda, jsou znamenité; jen by se mělo psáti a říkati: vytyčil. — Článek končí přehledem (spr. či. se končí přehledem). — Bylo lze čísti o opravdových přepadnutích našich misí na Slovensku (spr. o přepadeních našich poselstev). — Stejně nesprávné jest zatknutí m. zatčení. — Není nepravděpodobno! Jaká to zase novinka? Člověk aby kolik minut přemýšlel, co to vlastně znamená! Nebylo-li staré: pravděpodobno kratší a jasnější? Lze pak ono: není nepravděpodobno, že se obchody docílí, pověděti ještě stručněji: zdá se, že se dosáhne dohody. Sloveso docíliti, živě připomínající svůj německý původ (erzielen), rozmáhá se nyní úsilně, jako by si chtělo nahraditi své odstrkování dřívější. Matiční Brus praví: spr. domoci, dosíci, dostihnouti, dovésti, dodělati se čeho, dokázati, poříditi čeho, co. —

Pokročíme-li dále od slovesa k jeho vazbám, odneseme si ze své návštěvy další nadílku.

Nevíme, není-li tisková chyba ve větě: nepřiblížili jsme se míru vnějšího ani vnitřního. Vazba je to v češtině nemožná, m. míru vnějšímu ani vnitřnímu. — Slovesa poskytnouti a přáti strhují k sobě mocně 4. pád, ale neprávem. Každý člověk prý přál Jozífkovi ocelové nervy, kariéru, blahobyt; lépe by bylo přáti mu ocelových nervů, postupu ve službě, blahobytu. — Česká agrikultura prý poskytuje pevnou oporu průmyslu; my bychom raději řekli, že mu české zemědělství poskytuje pevné opory. — Varovný hlas Spojených států způsobil v Berlíně účinek; doposud míval, měl účinek. — Učiniti zajatce jest také nová líbeznost jazyková; rudé vojsko jich učinilo dokonce 8000. Z čeho? Asi z němčiny! Naši hoši ti jen zajímali a zajali takto rovněž tisíce nepřátel. — Je to chyba, není-li si kdo vědom hlubokého významu poselstva, ale ještě větší chyba je, když si není vědom o hlub. významu misse. — Mnoho se teď vyvolává: truchlivé zprávy z českého severu vyvolaly odezvu, první zprávy vyvolaly zklamání atd. (spr. způsobily, měly v zápětí). — Krajané naši v [306]severních Čechách si stěžují, že »národ je teď zapomětlivý na ty, kteří vlastně dali naší republice dnešní hranice na severu, o jichž posunutí do vnitra země naši zavilí nepřátelé se pokoušeli. Toho lze zajisté jen litovati, a to i tenkráte, kdyby se to řeklo správně, že národ zapomíná těch nebo na ty, kdož mu na severu Čech zachovali posavadní hranice, jež posunouti do vnitra země se pokoušeli naši zavilí nepřátelé. — Vláda se nalézá celá ve stavu demise — to je také pěkně po německu řečeno. Po česku je ve stavu demise n. ohlásila své vzdání se úřadu. — Tuto autoritu Venkovu nezávidíme (spr. této autority V. nezávidíme). Již kladné sloveso záviděti pojí se s 2. pádem (záviděti komu čeho); tím spíše to má býti při záporu. — Strana sociálnědemokratická vyrostla prý na účet strany národněsociální. Jak lidé mohou vyrůsti na účet jiných, musí nám vyložiti přírodovědci. Zde se snad míní, že se rozmohla zásluhou nebo vinou, na ujmu nebo na vrub strany národněsociální. — Je to provalení vnitřních sopek. Zase zajímavost přírodní: vnitřní a vnější sopky! Zde by však byly spíše na místě utajované spory. — Je pravdou, že slečna Škroupová žije v poměrech skromných, stížených ještě tím, že se nemůže věnovati bývalému svému povolání (m. je pravda, že žije v poměrech, ztížených ještě…). — Aby zamezeno bylo opětujícím se stížnostem a eventuelním finančním škodám (spr. aby byly zamezeny stížnosti a možné fin. škody). — V Čechách bylo pracováno na 114 tratích silničních. Teď nevíme: bylo pracováno na silnicích (tedy již hotových) či o silnicích (které se teprve dělaly)? Hle, jak se doporučuje zachovávati jemný rozdíl mezi pracovati o něčem (o stole) a na něčem (na stole)! — Na konec si pamatujme: Osud jednotlivcův i osud celého národa jsou závislé na skutečné znalosti dítěte (a ne: jsou závislé od…). —

Zbývá ještě mrknouti na jednotlivá slova: Tu jsme našli každodenní zodpovědnost (m. odpovědnost), lidi zodpovědné za bezpečnost obecenstva (m. odpovědné), přemíru obtíží, které by ještě ve velkém Slovníku Kottově marně hledal (něm. Übermaß; spr.: nesmírnost obtíží n. nesmírné, nadlidské obtíže), neuspokojivé vývody ministrovy (něm. Ausführungen, spr. výklady), stíhání tajné prostituce z ohledů zdravotních (m. z důvodů zdr.), v každém ohledu (m. po každé stránce, každým směrem), zprávu o vyloučení Bedř. Adlera z řad čestných bolševiků ruských pro jeho chování vůči měšťáckým stranám a zprávu o stanovisku Lloyda George vůči ruské otázce (spr. k měšť. stranám, k ruské otázce. Vůči = v oči se klade jen při bytostech živých). — Francouz[307]ský časopis upozorňuje na možnost zřízení průplavu mezi Labem, resp. Vltavou a Dunajem (lépe: možnost zříditi průpl. mezi Labem, neb i Vltavou a D.). — Průplav byl by současně důležitou součástí vodní linie 50. rovnoběžky. Proč současně, proč ne zároveň? Vždyť se tu nemyslí na žádný čas, jako podobně ne ve větě: znepokojují nás rady, pokyny i nápovědi tu o výhodě, tam o potřebě a po třetí současně o výhodě i o potřebě (spr. za třetí zároveň o výhodě i o potřebě). — Tlačí se k nám hodně zprudka cílevědomost a cílevědomý. Kottův Slovník nemá těch slov ani v Dodatcích z r. 1906. Jest to zjevný překlad z němčiny, který však nevystihuje to, co Němec myslí svým zielbewußt. Ovšem nemáme za to jednoho slova, v češtině se ubíráme za vytčeným cílem. Ale jest-li to neštěstí, že ten pojem vyjádříme větičkou nebo slovy: živé povědomí vytčeného cíle? Nebo prostě: povědomí cíle? — Čím větší nesnáze vnitřní u nás, tím větší možnosti u našich nepřátel na Slovensku. Jaké možnosti? Čeho možnosti? Prof. V. Tille v minulém čísle Naší Řeči ukázal na tom slově, »jak myslíme po česku germánsky«, že čeština myslí slovesně a hledí zdůrazniti děj, naproti tomu němčina myslí substantivně, zdůrazňujíc pojem. Ve větě shora uvedené by se tedy správně mělo říci: tím více jim umožňujeme, usnadňujeme býti proti nám, kouti pikle proti našemu státu. — Slovo sesílený se píše nyní zesílený.

Na konec ještě jsme zavadili několikrát o slovo ryzí. Mluví se tam o ryzí práci, o ryze osobní události, o ryze osobní tragedii a j. V II. roč. Naší Řeči na str. 244 prof. Zubatý promluvil o tomto slově obšírněji. Ukázal, že ryzí je vlastně rudý a že správně se říká jenom ryzí zlato, nanejvýš ještě také ryzí stříbro, ale všude jinde (nemá-li slovo svého významu vlastního) že jest chybné a má býti nahrazeno slovem čistý, poctivý, správný a pod.

Naše řeč, ročník 3 (1919), číslo 10, s. 302-307

Předchozí František Oberpfalcer: Na ochranu a povznesení jazyka českého

Následující »Vidno«

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1