K životnímu jubileu Jana Petra

Věra Petráčková

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

Málokdo uvěří, že mezi letošní jubilanty se řadí také prof. dr. Jan Petr, DrSc., profesor slovanské jazykovědy, vedoucí katedry slavistiky na filozofické fakultě UK, zástupce ředitele Ústavu slovanských studií při FF UK, ředitel Ústavu pro jazyk český ČSAV a předseda vědeckého kolegia jazykovědy ČSAV, který oslaví 23. září své padesáté narozeniny.

V rámci slovanské jazykovědy opravdu stěží nacházíme oblast, jíž se Jan Petr během pětadvaceti let, která jej dělí od ukončení studia na vysoké škole, alespoň v dílčí studii nezabýval. Vždyť součet všech jeho publikací — bez ohledu na rozsah a způsob zpracování — již přesáhl úctyhodné číslo — 360.

Dominují tu práce polonistické; z nich si připomeňme magisterskou rozpravu, monografii Zaimek każdy w historii i dialektach języka polskiego (Wrocław 1957) a dále jeho habilitační práci Niezłożone formy przymiotników w historii i dialektach języka polskiego (Wrocław 1969) a na ně navazující větší počet časopiseckých studií, v nichž vždy přihlížel k soudobé i současné situaci v polských dialektech.

Druhou slavistickou oblastí, do níž J. Petr významně zasáhl, je jazykový rozbor starých lužickosrbských památek, lužickosrbská onomastika, současná lužická srbština, serbokroatistika, bulharistika a slovenistika, reprezentovaná řadou studií o současném jazyce, vysokoškolskými učebnicemi a samostatnou, v naší i zahraniční odborné literatuře často citovanou publikací Základy slovinštiny, jejíž dvě vydání zdaleka nestačila pokrýt poptávku. V r. 1966 (1968, 1969) vydal J. Petr (s L. Řeháčkem) vysokoškolskou učebnici Slovanská jazykověda, která oprávněně zaznamenala několik (částečně přepracovaných) reedic (naposledy v r. 1980). Podílel se rovněž na přípravě dotazníku pro slovanský jazykový atlas. V této souvislosti zpracoval a uveřejnil inventář jevů z oblasti slovanských zájmen, slovesa (s J. Sedláčkem) a akcentologie. Nyní z pověření prezídia ČSAV řídí československý podíl na Evropském jazykovém atlase.

Na tomto omezeném prostoru nelze bohužel podat vyčerpávající přehled všech prací, jimiž Jan Petr dosud obohatil československou a slovanskou jazykovědu, uchylujeme se proto jen k více méně nahodilému výběru těch nejdůležitějších. V nedávné době — a v neuvěřitelně krátkém časovém odstupu — k nim přibyly hned tři: Klasikové marxismu-leninismu o jazyce (Praha 1977), Slavistické zájmy K. Marxe (Praha 1976, vyšlo 1979) a Filozofie jazyka v díle K. Marxe a B. Engelse (Praha 1980). Naše jazykověda [144]tak získala tři práce, které svým syntetickým pojetím výrazně přispěly k řešení otázek zásadního významu pro další ideologický rozvoj oboru. Jsou přesvědčivým důkazem celé Petrovy jazykovědné koncepce vyznačující se vyhraněností marxistických pozic a akcentováním metodologických a filozofických otázek. Vědecký dosah výše popsaných prací — a nejen těch — opravňuje ke konstatování, že Jan Petr podstatně ovlivnil rozvoj naší slavistiky uplynulých deseti let.

Záslužné a přínosné pro bohemistiku jsou Petrovy studie z historie a vývoje bohemistiky. Přispěl k poznání činnosti Jana Gebauera (zejména studií Jazykovědná složka Gebauerova semináře pro slovanskou filologii ve sborníku Práce z dějin slavistiky VII, KU 1979, věnovaném stému výročí založení Slovanského semináře na filozofické fakultě UK v Praze), ke studiu osudů Jungmannova slovníku atd.

V našem malém přehledu jsme se zatím dotkli jedné stránky jubilantovy činnosti. Je třeba zmínit se, byť opět velmi stručně, o jeho téměř pětadvacetiletém pedagogickém působení na filozofické fakultě UK, na něž s vděčností vzpomíná několik „generací“ polonistů, slovenistů, serbokroatistů, bulharistů a bohemistů — jak posluchačů, tak aspirantů od nás i ze zahraničí.

Z rozsáhlé vědeckoorganizační činnosti J. Petra zde chceme — vedle vedení jazykovědného kolegia ČSAV — uvést, že od 1. VII. 1978 vede Ústav pro jazyk český ČSAV. Má nesporné zásluhy o zajištění chodu pracoviště, o plnění úkolů, které jsou svěřeny ÚJČ. Jen pro příklad z nich vybíráme akademickou Mluvnici češtiny a Staročeský slovník. J. Petr je hlavním koordinátorem státního plánu výzkumu češtiny a slovenštiny a multilaterárního úkolu Národní jazyky v rozvinuté socialistické společnosti.

Ke všem uvedeným faktům zbývá dodat, že J. Petr působí aktivně v několika redakčních radách, z nichž zase vybíráme — např. red. radu časopisu Slavia, Naše řeč (od r. 1980 jako vedoucí redaktor), Slovo a slovesnost, Český lid, Acta Universitatis Carolinae — Philologica a Bulharsko.

Za dosavadní vědeckou, popularizační a organizační činnost se dostalo Janu Petrovi ocenění i v zahraničí. V r. 1979 mu byla v PLR udělena medaile Jana Korczaka a o rok později zde ještě převzal vyznamenání Zasłużony dla kultury polskiej. V témž roce se stal držitelem zlaté plakety sofijské univerzity Klimenta Ochridského.

K nadcházejícím narozeninám přejeme jubilantovi pevné zdraví, hodně tvůrčí aktivity, neutuchající elán a spokojenost v osobním životě.

Naše řeč, ročník 64 (1981), číslo 3, s. 143-144

Předchozí Emanuel Michálek: K jazykovému odkazu Tomáše Pešiny z Čechorodu

Následující Jan Petr: Antonín Robek padesátníkem