Časopis Naše řeč
en cz

Šedesát let Komunistické strany Československa a československá jazykověda

Redakce

[Články]

(pdf)

-

Ve dnech 14.—16. května uplynulo 60 let od založení Komunistické strany Československa. Její slavná historie, charakterizovaná bojem za svržení kapitalistického řádu a vybudováním socialismu v naší zemi, se promítá do novodobých dějin českého a slovenského národa. Její vznik se stal jedním z nejvýznamnějších mezníků našich dějin. Počáteční proces bolševizace strany, boj o demokracii a obrana republiky proti fašismu, boj proti okupantům, obrana lidově demokratického zřízení v osvobozeném Československu, přerůstání revoluce demokratické v socialistickou, Vítězný únor 1948, vítězství nad kontrarevolucí a konsolidace naší společnosti a posléze vytčení programu výstavby rozvinuté socialistické společnosti v Československu, to jsou nejdůležitější etapy jejího revolučního vývoje. Strana jako revoluční předvoj dělnické třídy uskutečnila socialistickou přestavbu naší společnosti a vytyčila smělý plán jejího dalšího vývoje. Ve svých dokumentech také poukázala na nutnost upevňovat ideologickou frontu v Československu a ofenzivně rozvíjet marxisticko-leninskou ideologii ve společenských vědách. K nim také patří jazykověda, protože jazyk — předmět jejího zkoumání — je specifickým společenským jevem, který je vázán svým vznikem a vývojem na člověka jako společenskou bytost. Jazykověda má tak jako ostatní vědní obory své filozofické základy. Může být koncipována buď z materialistických, nebo z idealistických pozic.

Českoslovenští jazykovědci se v duchu kulturní politiky strany otevřeně přihlásili k materialistickému světovému názoru a většina z nich se postavila na marxisticko-leninské světonázorové pozice. Svými pracemi o jazyce rozvíjejí marxistickou jazykovědu a stavějí se tak po boku ostatních pokrokových jazykovědců, zvláště sovětských, do široké fronty boje za upevňování a rozvíjení marxismu-leninismu, za přímé posilování socialistického společenského vědomí. Významným způsobem se také podílejí na budování marxistické teorie a praxe jazykové kultury, složek, které jsou bytostně spojeny s fungováním češtiny jako nástroje dorozumívání v období výstavby rozvinuté socialistické společnosti. Takto také nejúčinněji přispívají k uskutečňování politického [58]programu KSČ a zároveň ve své práci uplatňují bohaté zkušenosti, jichž dosáhla naše strana od svého vzniku až do současnosti.

Při této jubilejní příležitosti je třeba v našem časopise připomenout vztah komunistické strany a jejích představitelů k národnímu jazyku jako k podstatné složce kulturního dědictví, mocné zbrani politického a ideového boje i důležitého nástroje při budování socialistické společnosti. Uvědomělým vztahem k spisovnému jazyku vynikali přední komunističtí novináři, jako J. Fučík a K. Urx, a — jak už bylo dříve v Naší řeči konstatováno — nikoli náhodou se vyznačoval pozoruhodnou výší jazykové kultury předválečný revoluční tisk vůbec. Rovněž tak účinné a osobité jazykové mistrovství vedoucích politických osobností, především Kl. Gottwalda a Ant. Zápotockého, bylo a je všeobecně známo a uznáváno (a bylo i předmětem jazykově-stylistických hodnotících rozborů, stejně jako výrazová stránka děl Fučíkových a Z. Nejedlého). Významná a příznačná je konečně i ta okolnost, že se stranou byli spjati i vynikající spolutvůrci moderního českého literárního jazyka, umělci s živým, uvědomělým a pokrokovým vztahem k národnímu jazyku, jako S. K. Neumann, V. Nezval, I. Olbracht, M. Majerová, Vl. Vančura, J. Hora a další, a že mnozí z nich se přímo podíleli na činnosti propagační.

Čeští bohemisté jsou si dobře vědomi i toho, že teprve ve společnosti socialistické, budované pod vedením komunistické strany, mohla se spisovná Čeština všestranně rozvíjet a uplatňovat, demokratizovat se a stát se majetkem všech vrstev našeho lidu, vskutku celonárodním nástrojem společenské komunikace. Společenské zřízení založené na vědeckých zásadách jazykovědcům umožňuje, ba přímo na nich vyžaduje, aby výsledky svého výzkumu prakticky uplatňovali při racionálním regulování rozvoje spisovného jazyka podle potřeb společnosti, v duchu zásad marxisticky pojaté jazykové politiky. Velkorysá podpora, které se v socialistické společnosti dostává soustavnému a všestrannému bádání o českém jazyce, rozvoji jazykové kultury a péči o ni, jazykovému vzdělávání, umožňuje bohemistům platně se podílet na budování vyspělé socialistické společnosti, účinně přispívat ke stálému zvyšování kulturní úrovně jejího lidu.

Naše řeč, ročník 64 (1981), číslo 2, s. 57-58

Předchozí Miloslava Knappová: Příjmení typu van Zoen, Mc Cormick, le Breux

Následující Miloslava Knappová: Začleňování cizích ženských příjmení do češtiny

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1