Časopis Naše řeč
en cz

Peřařské výrobky?

Vladimír Mejstřík

[Drobnosti]

(pdf)

-

Zcela nedávno se na zápalkových nálepkách mezi propagovanými výrobky našeho drůbežářství objevilo i pojmenování peřařské výrobky. Dozvěděli jsme se o tom z kritického ohlasu mezi našimi čtenáři: považují tento „novotvar“ přinejmenším za nadbytečný, neústrojný, doporučují místo něho užívat pouze běžných názvů výrobky z peří, popř. peřové výrobky. Jsme s nimi shodného názoru v tom, že předmětem reklamy, propagace by v zásadě neměly být věci speciálně pojmenované, specializované názvy, které slyší posluchači nebo čtou laičtí čtenáři „poprvé“, že by měla být dána přednost výrazům běžně užívaným a známým. Na druhé straně se však musíme propagátorů zastat: neobvyklost určitých názvů — posuzováno z laického hlediska — nemusí vždy nutně znamenat jejich neústrojnost (tedy „chybnost, nesprávnost“). Vyplyne to v našem případě mj. ze srovnání strukturních, slovotvorných souvislostí mezi přídavnými jmény peřový a peřařský.

Samo přídavné jméno peřařský není, jak se některým našim čtenářům zdálo, v odborné literatuře daného oboru tak neobvyklé (vyskytuje se např. v názvech peřařský závod, průmysl),[1] podobně jako název pro obor drůbežářského zpracovatelského průmyslu peřařství.

Přídavná jména na -ský a názvy oborů pracovní činnosti (např. výrobních odvětví) s příponou -ství (ctví) tohoto typu jsou odvozeny od názvů osob podle zaměstnání nebo povolání (jako jsou např. pojmenování cukrář, pekař, kovář). V nové společenské situaci však často význam jednotlivých výrobců (řemeslníků, dříve též živnostníků apod.) ustupuje do pozadí, základním motivačním vztahem se stává poměr mezi přídavným jménem na -ský a podstatným jménem na -ství (-ctví), adjektiva se jakoby od základových názvů osob odtahují, distancují, přestávají být v slovotvorné řadě pouhým mezičlenem mezi názvem osoby a oboru.[2] Tato nová skutečnost má svůj jazykový odraz v tom, že název osoby má proti adjektivu zpravidla specifické [222]slohové zabarvení (patří k prostředkům profesionální mluvy). Je tomu např. u dvojic výrazů železář železářský, potravinář → potravinářský, drůbežář → drůbežářský a také peřař → peřařský (v nomenklatuře pracovního zařazení se jako termín uvádí pouze dělník při zpracování peří). Ze synchronního hlediska je možno dnes závislost mezi adjektivem a názvem oboru slovotvorně interpretovat dokonce i opačně, tj. že odvozovacím základem je substantivum na -ství (-ctví), slovem odvozeným adjektivum na -ský.[3]

Přídavné jméno peřařský tedy motivačně souvisí s názvem oboru, druhotně i s názvem osoby výrobce nebo zpracovatele. Je tvořeno, jak patrno, v duchu českého slovotvorného systému, proto jeho užití ve spojeních jako peřařský závod, průmysl je zcela ústrojné. Připomeňme ještě, že samohláska -e- v kořeni peř- je u slov této slovotvorné řady vždy krátká. Prvotním motivačním východiskem celé této řady je totiž, jak dosvědčuje souhláska -ř- v kořeni slova, slovo peří, které na rozdíl od slova pero//péro nemá ve spisovném jazyce žádnou grafickou či výslovnostní dubletu.

Přídavné jméno peřařský je náležité i v pojmenování peřařské výrobky, neboť proti názvu peřové výrobky (resp. spíše v dílčích názvech jako peřová pokrývka, peřový polštářek atp.) přináší lexikálně sémantickou diferenci. Přídavná jména s příponou -ový v tomto případě vyjadřují druh materiálu, z něhož se dané výrobky vyrábějí (peřový ‚z peří, v němž je peří‘), kdežto adjektivy s příponou -ský se naznačuje odbornost při zpracování takového výrobku (tím, že v slovotvorné struktuře těchto adjektiv je obsažen název oboru, resp. i označení zpracovatelů: srov. cukrová vata ‚vyrobená z cukru‘ proti cukrářská vánočka, tj. ‚vyrobená cukráři, cukrářským podnikem‘). Zároveň se adjektivy na -ský zpravidla souhrnně pojmenovává celá skupina výrobků, výrobní sortiment produkovaný daným oborem, odvětvím (srov. cukrářské zboží, výrobky; obdobně u jiných vztahových adjektiv: železné dveře × železářské zboží, výrobky; drůbeží paštika, výživa × drůbežářské výrobky apod.).[4] Takováto souhrnná pojmenování tedy odrážejí dnešní stav výrobní, popř. společenské organizovanosti. Proto i peřařské výrobky, jako jsou např. peroutky, prachovky, ozdoby šatů nebo klobouků, umělé květiny, vánoční ozdoby, labutěnky, splávky pro udice či pera k výrobě opeřených míčků pro badminton, si tento svůj název zaslouží.


[1] Viz J. Kacovský, Peří, publikace ministerstva potravinářského průmyslu, Praha 1957. Uvádí se tam např., že u nás před druhou světovou válkou existovala organizace nazvaná „Československý svaz obchodu a průmyslu peřařského“.

[2] Podrobněji srov. Fr. Daneš, Obecná jména místní, Tvoření slov v češtině II, Praha 1967, s. 475.

[3] Činí tak např. i Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost, Praha 1978, při sdružování těchto slov v heslové odstavce (hnízda).

[4] Je to zřejmě obdoba některých substantivních „souhrnných“ přípon, které — zejména v odborném názvosloví — vyjadřují druhově shrnující význam: např. přípona -dlo u jmen prostředků. Srov. J. Kuchař, Jména prostředků, Tvoření slov v češtině II, Praha 1967, s. 209.

Naše řeč, ročník 63 (1980), číslo 4, s. 221-222

Předchozí Jiří Nekvapil: Jak nás informují informační tabule v halách Československých aerolinií

Následující Eva Macháčková: Polotovar Rema

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1