Jak nás informují informační tabule v halách Československých aerolinií

Jiří Nekvapil

[Drobnosti]

(pdf)

-

Zastavme se nejprve u tabule, která podává (respektive by měla podat) informaci nezbytnou pro šťastný odlet každého cestujícího. Text tabule zní: OD 1. 4. KONČÍ ODBAVOVÁNÍ NA VŠECH LETIŠTÍCH V ČSSR NA — VNITROSTÁTNÍ LINKY ČSA — 20 MINUT PŘED ODLETEM…[1] (V různých obměnách, bohužel stejně matoucích, je tato tabule umístěna v letištní hale v Ruzyni, v hale ČSA Vltava i v bratislavské Redutě a možná i jinde.) Co nám tato tabule vlastně sděluje? Jde o odbavování cestujících, které je časově nějak limitováno; tabule upozorňuje na změnu, jež nastává od 1. 4. 1979. Otázka však zní: na jakou změnu? — Datem 1. 4. 1979 přestává platit konec odbavování 20 minut před odletem, nebo tímto datem začíná platit konec odbavování 20 minut před odletem? Tyto dvě protikladné interpretace jsou podmíněny tím, že není jasné, zda výraz „20 minut před odletem“ se vztahuje k podstatnému jménu odbavování, nebo ke slovesu končit. Jinými slovy: zda výraz „20 minut před odletem“ chápeme jako přívlastek podstatného jména odbavování, nebo jako příslovečné určení slovesa končit. Z podobných úvah mohou cestujícího naštěstí vysvobodit cizojazyčné verze zmíněného textu, např. anglická: CHECK-IN TIMES FROM APRIL 1 ST, 1979: ALL CSA DOMESTIC FLIGHTS — AT ALL AIRPORTS IN CZECHOSLOVAKIA — WILL BE CLOSED 20 MINUTES BEFORE DEPARTURE… Je tedy zřejmé, že český text je třeba interpretovat ve smyslu druhého zde uvedeného „čtení“ — tedy že od 1. 4. 1979 začíná platnost konce odbavování 20 minut před odletem. Řečeno mluvnickými termíny, výraz „20 minut před odletem“ je v uvedeném textu příslovečné určení slovesa končit. Je také zřejmé, co k oné nemilé dvojznačnosti v textu přispělo: v jedné větě je koncentrováno příliš mnoho údajů. Informace by se stala sdělnější, kdyby všechny tyto údaje byly rozčleněny do několika větných útvarů, jak je tomu např. ve verzi anglické. (Dvojznačnosti by zabránila i úprava slovosledu, např. „Od 1. 4. 1979 končí na všech letištích v ČSSR odbavování na vnitrostátní linky ČSA 20 minut před odletem …“)

Podívejme se nyní na tento nápis: PRODEJ VNITROSTÁTNÍCH LINEK. Jde tu opravdu o prodej linek, tedy „spojů nebo vedení, po kterých se něco dopravuje, vysílá“ (SSČ)? Jistěže nikoli, nýbrž — jak explicitně uvádí anglická verze DOMESTIC AIR TICKETS SALE — o prodej letenek na ony linky. Slova linka je zde užito přeneseně, metonymicky, ovšem aniž byl význam letenka u slova linka lexikalizován. Takové a podobné auktualizované užívání slov by v textech usilujících o přesnost a přehlednost nemělo mít samozřejmě místo. Proč bylo v zmíněném nápisu uvedeno slovo linka, lze těžko odůvodnit, přihlédneme-li i k tomu, že v téže hale (Ruzyň) je nápis PRODEJ MEZINÁRODNÍCH LETENEK.

[221]Konkurence slov linka a letenka nás přivádí k poslednímu postřehu, tentokrát rázu doporučení. Letecká doprava je v zásadě rozdělena na vnitrostátní a mezinárodní. Na tuto organizační paralelnost reaguje většina nápisů. Vhodné by bylo, kdyby se to projevilo i v jejich stránce jazykové. Např. textu „Prodej mezinárodních letenek“ by mělo odpovídat „Prodej vnitrostátních letenek“ (viz výše). Z tohoto pohledu se nejeví jako logické např. ani rozlišení nápisů VNITROSTÁTNÍ LINKY a MEZINÁRODNÍ ODLETY.

Závěr z našich poznámek může být jen jediný: pracovníci ČSA by měli věnovat jazykové úrovni informačních tabulí více pozornosti, než tomu bylo dosud. Jde totiž leckde nejen o vhodnost či nevhodnost slov a formulací, ale přímo o jejich sdělnost (to se týká nejen nápisů českých, ale i cizojazyčných).

---

[1] Odhlížíme zde od nevhodně umístěné pomlčky mezi předložkou na a přídavným jménem vnitrostátní. Tímto způsobem chtěl tvůrce uvedeného textu zřejmě ušetřit opakování předložky na ve výčtu položek, který po této předložce následuje. Pro naše potřeby uvádíme z tohoto výčtu jen první položku „vnitrostátní linky ČSA — 20 minut před odletem“.

Naše řeč, ročník 63 (1980), číslo 4, s. 220-221

Předchozí Ondřej Hausenblas: Vyjadřovací zvláštnosti jedné okrajové žánrové formy

Následující Vladimír Mejstřík: Peřařské výrobky?