Polotovar Rema

Eva Macháčková

[Drobnosti]

(pdf)

-

Již několik let se v obchodech setkáváme s polotovary značky Rema. V některých pražských čtvrtích jsou dokonce prodejny specializované na prodej výrobků této značky. Název Rema vznikl z počátečních slabik dvouslovného spojení „rekonstituované maso“. Toto rekonstituované maso nelze podle reklamní informace považovat za běžné mleté maso. Leták nás informuje o tom, že „má dosti vysoký obsah bílkovin a už z toho se dá odvodit, že k jeho výrobě se používají také kvalitní druhy masa.“ Výrobek Rema se výhodně uplatňuje především ve společném stravování: v závodních a školních jídelnách.

V reklamních letácích s výraznou grafickou úpravou můžeme psát název tohoto polotovaru s velkými písmeny: REMA. Jinak dáváme přednost psaní značky výrobku pouze s počátečním písmenem velkým: Rema (hovězí roláda Rema). Ze zkratkového slova — značky výrobku — se postupem doby stalo nesklonné jméno obecné: rema. Nebylo by námitek proti tomu, aby se slovo rema skloňovalo podle vzoru „žena“; tvary podle vzoru „žena“ (rema, remy) však do užívání nepronikly. Zato se však vžila jiná podoba zkratkového slova, a to podoba remo. Pravděpodobně bylo nesklonné zkratkové slovo ve spojeních hovězí závitek Rema se zeleninou, švýcarské plátky Rema smažené, vepřové plátky Rema na smetaně apod. považováno za 2. pád jednotného čísla (event. za 1. pád množného čísla) podstatného jména remo. Přispěla k tomu jistě ta okolnost, že remo je vlastně masný výrobek, maso. Slovo remo je zakončeno na -o, skloňuje se podle vzoru „město“ stejně jako slovo významově mu nadřazené — maso a řadí se k němu i svou formou.

I když je způsob tvoření nových slov zkracováním (z počátečních slabik, eventuálně písmen několikaslovných pojmenování) okrajový, můžeme pozorovat, že slova takto utvořená se postupně začleňují do jazykového systému a skloňují se podle příslušných vzorů (Čedok, Četka, Svazarmu, Drutěva). Tak také ze zkratkového slova PEPO utvořeného z počátečních slabik spojení pevný podpalovač vzniklo obecné slovo pepo, které se skloňuje podle vzoru město: zatopit bez pepa, s pepem. Je-li to možné, zařazují se slova vzniklá zkracováním k slovům významově blízkým: remo se skloňuje stejně jako maso. Tuto tendenci pozorujeme v jazyce často: název rostlinného másla juno se skloňuje jako máslo, viska jako kořalka apod. Nová nebo přejatá slova se skloňují stejně jako slova s nimi sémanticky příbuzná.

Naše řeč, ročník 63 (1980), číslo 4, s. 223

Předchozí Vladimír Mejstřík: Peřařské výrobky?

Následující Alena Polívková: K tvoření přídavných jmen a obyvatelských jmen od názvů zemí a území zakončených na -stán//-stan