Časopis Naše řeč
en cz

Futro, venýř

Arch. dr. Alois Čenský, Red. (= Redakce)

[Hovorna]

(pdf)

-

Arch. dr. Alois Čenský

O těchto slovech došel nás tento odborný výklad:

Jako odběratel a pilný čtenář Vašeho časopisu upozorňuji, že odpověď panu S. S. v Nýdku, v listárně v posledním čísle na str. 253 uveřejněná a týkající se slova futro, nezdá se mi správnou. Uvádíte, že místo slova futro (u dveří, u oken) užívá se výrazu pažení. V praksi technické, inženýrské i stavitelské jsou výrazy »futro« a »pažení« významu naprosto rozdílného, ba řekl bych, naprosto protichůdného.

Kdežto futro, které může býti dřevěné, kamenné i železné, rámuje, roubí otvor, který má býti zařízen na uzavírání, a jest nepohyblivou, se zdí pevně spojenou součástí uzavíratelného otvoru, k níž se připojuje pohyblivá část otvoru: dveřní a okenní křídla, rozumí se pašením vždy řada prken neb fošen svislých i vodorovných, [284]těsně k sobě neb s menšími nebo většími mezerami od sebe kladených, kterými se na př. v nehotové stavbě prozatímně opatřují různé otvory, aby dělníci jimi nepropadli, anebo kterými se zabezpečuje výkop pro zdivo sklepové a základové proti sesouvání půdy, tedy zase z důvodů bezpečnostních, a pod.

Správný technický výraz český pro futro jest zárubeň, kteréžto slovo, v praksi všeobecně užívané, podle mého mínění — nejsem filolog — správně vystihuje účel této jednoduché konstrukce stavitelské, jelikož se v něm ozývá rámování, roubení otvoru.

V některých krajích zaměňují slovo »zárubeň« za obrubeň, jak mne někteří moji posluchači upozornili.

Vedle těchto výrazů jest běžným názvem pro svislé části futra[1], speciálně kamenného, slovo venýř, jehož původ mi znám není, ale v praksi se ho odedávna užívá. Těšilo by mne, kdybyste původ tohoto výrazu vysvětlili.

 

Red.

K tomu poznamenává redakce na vysvětlenou:

Slovo »pažení« ve významu »futro« uvádí Kott (I, 378) pod heslem »futro«: Futro u dveří a oken, obložení, vypažení, podpažení, záruba, pažení, obkladek, obrubeň, Thürgerüst, -gestell (Dobrovský překládá »futro ke dveřům«); futrovaný, obložený, vypážený, podpažený. V témže významu se uvádí v slovnících i slovo »pažba dveří«, zavedené Šafaříkovým Slovníkem vědeckého názvosloví. (1853) za něm. das Thürfutter (str. 289, Thürfutter arch. obkladek, výdeščí, pažba dveří). Také Kadlcova a Hellerova Německo-česká terminologie úřední a právnická uvádí pod heslem Thürfutter (str. 586) slova vypažení a zárubeň jako slova souznačná.

Z toho je patrno, že starší prakse asi nečinila ještě toho rozdílu mezi pažením a zárubní (obrubní), který se ustálil v nynější praksi technické, a dnešní lexikografii vyplývá z toho povinnost nepokládati v odborné terminologii stavitelské slov pažení a zárubeň za slova souznačná, nýbrž uznati významové rozlišení, které se v praksi vyvinulo, zejména když ani proti tomuto, ani proti onomu slovu není námitek jazykových.

Usus obecný ovšem nebývá vždy tak přesný v rozlišování jako názvosloví odborné, jež vede potřeba lišiti věci prostému pozorovateli málo odlišné. A v živém jazyce, který byl redakci vodítkem při odpovědi na dotaz o českém pojmenování futra, skutečně se slov pažení, pažba ve významu futro užívá. Na dotvrzení toho připojujeme ze sbírek ke Slovníku jazyka českého několik dokladů: » zachytla se žena dřevěného pažení u vyražených vrat« (Jirásek, Proti všem, 248, 13); »(student Kolčava) namaloval ji (slečnu Viki) jednou, jak mi svěřil Klavík, na pažení dveří v jejích bačkorách« (Šimáček, Spisy VII, 228, 25); »(Králenec) se obrátil k pažbě dveří [285]ke kropence« (Holeček, Spisy VI, 75, 11). Tu všude, zvláště v obou příkladech posledních, jde zřetelně o to, čemu říkámu futro.

Že usus obecný nečiní často rozdílů tam, kde je odborná terminologie činí a činiti musí, toho jsou doklady velmi hojné: na př. »žíla« je v názvosloví lidovém nejen to, co odborně nazýváme žilou, nýbrž i šlacha, sval (všecky žíly v něm hrály, namrskl si žílu atp.); mezi vrchem, horou a kopcem není v usu obecném podstatných rozdílů, ač odborná terminologie pro své potřeby názvy ty rozlišuje atd.

Slovo »venýř« zaznamenává již Jungmann s dokladem z Komenského Janua linguarum 141 (z obojí strany venýřů veřeje jsou) a vykládá: venýře = dřeva do čtyř úhlů spojená, která dvéře nosí, Thürgestell, Thürgerüst, Thürkasten. Také Slovník vědeckého názvosloví překládá něm. Thürgerüst slovem venýř. Slovo to je patrně původu cizího, už podle koncovky soudíc, která ukazuje na původ německý. Matzenauer (Cizí slova, str. 366) vyslovuje domněnku, že čes. venýř je téhož původu jako slov. vanger (steinerner Thürstock) a pol. wegar (Thürpfoste), a dodává, že podle zvuku by bylo možno předpokládati spojitost s něm. slovem wanger (střněm. wangaere, stněm. wangari), jehož význam jest však jiný (= poduška). Pro úplnost dodáváme, že něm. wanger jest utvořeno ze slova wange (líc, také lícní strana) a že Grimmův Deutsches Wörterbuch vedle tvaru Wanger uvádí i tvar přehlasovaný Wänger, poznamenávaje: »es ist einmal vom Niederrhein in der bedeutung beischlag belegt; wengher (sicambrisch) scamnum prae foribus« (= schod přede dveřmi). Možná, že by se mezi čes. venýř (pol. wegar, slov. vanger) a něm. Wanger, Wänger dala najíti i nějaká spojitost významová.


[1] Pro informaci uvádím, že zárubeň záleží obecně ze 2 trámců svislých a 2 trámců vodorovných: spodního prahu, vrchního nadpraží. Nadpraží bývá rovné, lomené i obloukové.

Naše řeč, ročník 3 (1919), číslo 9, s. 283-285

Předchozí Váha

Následující Listárna

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1