Časopis Naše řeč
en cz

Názvy některých elektronických jednotek a jejich skloňování

Miroslav Roudný

[Drobnosti]

(pdf)

-

Ve Slovníku spisovného jazyka českého (Academia 1971) jsou uvedeny fyzikální jednotky ampér a volt jako podst. jména rodu mužského a skloňují se takto: ampér, do jednoho ampéru, k jednomu ampéru, pro jeden ampér, o jednom ampéru, s jedním ampérem; tři ampéry, do tří ampéru, ke třem ampérům, pro tři ampéry, o třech ampérech, s třemi ampéry; volt, do jednoho voltu, k jednomu voltu, pro jeden volt, o jednom voltu, s jedním voltem; tři volty, s třemi volty. V obou případech tedy jde o standardní skloňování podle vzoru „hrad“. Tvary jako *bez pěti ampér, *do pěti volt, *půl ampéry jsou tedy nespisovné. Skloňování jednotky tesla není takto ustáleno a podle Slovníku spisovného jazyka českého je možno skloňovat tento název buď jako jméno ženského rodu, nebo rodu mužského (tedy buď podle vzoru „žena“, nebo podle „předseda“), ale v některých pádech se užívá tvarů pouze podle vzoru „žena“ (k jedné tesle, o jedné tesle; dvě tesly). Celé skloňování tedy zní: 1. jedna tesla, jeden tesla, 2. do jedné tesly, do jednoho tesly, 3. k jedné tesle, 4. pro jednu teslu, pro jednoho teslu, 6. o jedné tesle, 7. s jednou teslou, s jedním teslou. — 1. dvě tesly, 2. bez dvou tesel i teslů, 3. ke dvěma teslám i teslům, 4. pro dvě tesly, pro dva tesly, 6. o dvou teslách i teslech, 7. se dvěma teslami i tesly.

Vzhledem k tomu, že čeština jinak nemá žádná neživotná jména mužského rodu se zakončením na -a (ke vzoru „předseda“ náleží jen jména životná, např. hrdina, houslista), vznikají při skloňování názvu tesla v mužském rodě nesnáze. Ve třetím a šestém pádě jednotného čísla není možno tvary podle vzoru „předseda“ užít (k předsedovi, o předsedovi) a stejně tak v 1. p. množ. (předsedové). Proto doporučujeme skloňovat název jednotky tesla jako substantivum ženského rodu podle vzoru „žena“ a vyhnout se nesnázím, které s sebou přináší skloňování podle vzoru „předseda“ u neživotných jmen; praxe v odborných textech se k tomu též přiklání.

Naše řeč, ročník 62 (1979), číslo 3, s. 161

Předchozí as (= Alexandr Stich): Píšeme Izraelita, nebo izraelita?

Následující Dš (= František Daneš): Kontraverze?