Časopis Naše řeč
en cz

Dřevozpracovávací, nebo dřevozpracující?

Eva Macháčková

[Drobnosti]

(pdf)

-

V knížce A. C. Nora a F. Váhaly Technik píše česky[1] (srov. též Slovník spisovného jazyka českého heslo dřevozpracující) se uvádí, že adjektivum dřevozpracující je utvořeno nesprávně. Je odvozeno od dokonavého slovesa zpracovat, a nemá tudíž vztah k přítomnosti. Autoři doporučovali nahradit adjektivum dřevozpracující jinými adjektivy, a to dřevozpracovávající, dřevodělný, popřípadě doporučovali místo adjektiva dřevozpracující ve spojení se substantivem průmysl užít jednoslovného výrazu dřevoprůmysl.

Dnes můžeme konstatovat, že z navrhovaných výrazů se první dva neujaly, dřevozpracovávající snad pro svou délku. Výrazu dřevoprůmysl se užívá v ne zcela vyhraněném významu, srov. např. článek J. Janovského v 2. čísle časopisu Drevo z r. 1978 nazvaný Dřevoprůmysl 33 let po únoru 1948. Obdobný výraz drevopriemysel existuje i ve slovenštině. V témž článku se ovšem běžně v textu užívá termínu dřevozpracující (průmysl), srov. též slovenské drevospracujúci. Adjektivum dřevozpracující je vžité a nahrazovat ho by nebylo, zdá se, dnes užitečné.

Názvem dřevozpracující průmysl se označuje většinou jak výroba polotovarů (desek, překližek, dýh), tak i výroba hotových produktů ze dřeva — výroba nábytku, sportovních potřeb, hraček, hudebních nástrojů, tužek apod. Tyto předměty se nevyrábějí pouze ze dřeva, ale jejich výroba patří přesto organizačně pod dřevozpracující průmysl. Vedle označení dřevozpracující průmysl se užívá i výrazu s adjektivem dřevařský (průmysl). Termínem dřevařský průmysl označují odborníci především zpracování dřeva na polotovar, tj. výrobu dýh, překližek, aglomerovaných desek (patří sem však i například výroba montovaných staveb). To souvisí s organizací výroby, existuje totiž např. výrobně hospodářská jednotka (VHJ) Dřevařský průmysl Praha nebo VHJ Drevársky a nábytkársky priemysel Bratislava.

V časopise Drevo, v čísle 1 a 2 z roku 1978, jsou také otištěny články nazvané Polské dřevozpracovávací stroje a Dřevozpracovávací stroje na Mezinárodním veletrhu Brno 1977. Objevuje se tu tedy další adjektivum — dřevozpracovávací — tentokrát odvozené od minulého příčestí nedokonavého slovesa zpracovávat. Je utvořeno podobně jako adjektivum dřevoobráběcí od slovesa obrábět, event. např. kamenovrtací od slovesa vrtat. Nemáme sice složená slovesa dřevoobrábět, dřevozpracovávat, kamenovrtat, ale to, zdá se, není tvoření adjektiv na překážku. Tato adjektiva mají význam účelový, tj. „určený k“; tedy dřevozpracovávací nebo dřevoobráběcí stroj je stroj určený k obrábění nebo zpracování dřeva (srov. šicí stroj, žehlící mandl).

Můžem tedy shrnout, že adjektivum dřevozpracovávací (stroj) má význam účelový, je správně utvořeno a s jeho užíváním můžeme souhlasit. Adjektivum [105]dřevozpracující není sice správně utvořeno, je to však vžitý termín, adjektiva dřevařský ve spojení dřevařský průmysl se užívá v názvech výrobně hospodářských jednotek. Konečně výraz dřevoprůmysl není významově zcela vyhraněn. Užívá se ho, mluví-li se všeobecně o výrobě produktů ze dřeva. Jeho větší rozšíření by mohlo mít oporu v dosti vžitém názvu kovoprůmysl. České termíny mají obdobné protějšky slovenské.


[1] Praha 1966.

Naše řeč, ročník 62 (1979), číslo 2, s. 104-105

Předchozí Mč: Za Ladislavem Janským

Následující Emil Dvořák: Tak říkajíc / takříkajíc