Fijón

Pavel Trost

[Short articles]

(pdf)

-

Slovo fijón ‚parádník, chlapík‘, bylo, zdá se, kdysi populární, Jungmann je označil značkou Us. Machek je pokládal za původem nejasné, ale připojil přece v 1. vydání svého etymologického slovníku vlastní etymologický dohad; v druhém ho odvolal a přiklonil se k vyvození českého slova z francouzského argotu: fion ‚pěkné způsoby‘, donner le dernier /coup de/ fion ‚dodělat něco načisto‘. Ale přenesení slova z francouzského argotu do starší češtiny je málo pravděpodobné a franc. fion není označení osoby. Uvažovalo se i o španělském původu českého slova, základem by bylo fijo ‚syn‘. Ale spíše než na španělské slovo — fijo dalo do nového jazyka hijo a j znamená guturálu — lze myslit na it. figlio ‚syn‘ s augmentativním sufixem -one. Slovinské lidové piljun vyvozuje Štrekelj z it. figliuolone.[1] Je možno před[269]pokládat, že italské slovo v dialektické (terstské?) podobě vniklo do rakouského a potom do českého slangu. V rakouském slangu nebylo však dosud doloženo.

---

[1] ČMF 5, 1914, s. 411.

Naše řeč, volume 61 (1978), issue 5, pp. 268-269

Previous Pavel Trost: Cimbuří

Next Pavel Trost: Havrlant