Cimbuří

Pavel Trost

[Short articles]

(pdf)

-

Byly navrženy dvě etymologie slova cimbuří, stč. cimbořie. K. Štrekelj vyložil české slovo z řecko-lat. ciborium ‚kalich‘[1], podle J. Janka však vzniklo přesmykem z něm. Burgzinne ‚cimbuří hradu‘. Machek ve svém etymologickém slovníku dal přednost výkladu Jankovu. Z významového hlediska se to zdá být dokonalý výklad, i když cimbuří označuje vlastně celý vršek hradní věže, opatřený nástavbami, kdežto Zinne pouze jednotlivou nástavbu. Ale přesmyk Burg-Zinne v cimbuří by se dal pochopit jen jako žertovná deformace, označená věc však nevybízí k vtipkování. (Jako paralelní příklad přesmyku se sice uvádí stč. bělpuch ‚pergamen‘ z něm. bu/o/chvel, ale to je spíše etymologizující rekonstrukce, jakoby ‚bílá kniha‘.) Výklad cimbuří přesmykem Burgzinne je krajně nepravděpodobný.

Štrekeljův výklad se na první pohled nezdá věrohodný. Z hláskového hlediska zaráží -mb- místo -b-, ale nepravidelný výskyt tzv. parazitické nazály je jev známý z různých jazyků. (Štrekelj uvádí několik evidentních příkladů ze slovinštiny.) Z významového hlediska se tento výklad nedoporučuje, pokud se přihlíží pouze k významu ‚kalich‘ (jako liturgické náčiní). Ale Štrekelj už poukázal na to, že lat. ciborium, stejně jako přejaté střhněm. zibôrje, znamenalo také ‚přístřešek oltáře, baldachýnové zastřešení.‘ To dokládá Du Cangeův středolatinský slovník (tegimen, et umbraculum altaris). A to právě vysvětluje hlavní význam č. slova cimbuří, tj. přečnívající horní okraj hradní věže. Stč. czymborzije překládá také řecko-lat. epistylia ‚trámy spočívající přímo na sloupech‘.

U Du Cange lze ostatně najít i středo-latinské doklady s parazitickou nazálou, cimbarium a cimborium. Tvar s nazálou přešel také do špan. cimborio ‚cylindrické těleso jako základ kostelní kopule‘.

Není tedy důvodů pochybovat o tom, že cimbuří pochází z ciborium.

---

[1] Denkschriften Vídeňské akademie, fil.-hist. tř. 50/1904/, s. 10.

Naše řeč, volume 61 (1978), issue 5, p. 268

Previous Jiřina Novotná-Hůrková: Knížka o uměleckém přednesu

Next Pavel Trost: Fijón