Časopis Naše řeč
en cz

Ředitel — řiditel?

[Drobnosti]

(pdf)

-

V článku Jazykové diference v manželství, otištěném v 3. čísle loňského ročníku NŘ, vysvětluje jeho autor J. Štěpán (na s. 126) lidovou podobu řiditel tak, že tu prý došlo k úžení krátkého e. To je ovšem tvrzení neudržitelné, už z toho prostého důvodu, že podoba řiditel je velmi mladý novotvar, takže o nějakém úžení e > i (které by bylo musilo proběhnout někdy před koncem 15. stol.) tu nemůže být vůbec řeč (nehledě na to, že i sama existence řídké hláskové změny e > i v staré češtině je značně problematická). Podoba řiditel vznikla postupem jiným, analogickým: staré slovotvorné a tvaroslovné střídání hlásek („krácení“) í-e(ě) (říditi — ředitel) se stalo neživým (a jevilo se jako nepravidelné), a bylo proto nahrazeno živou a „pravidelnou“ alternací í-i (jako je u šířiti šiřitel atp.). To ovšem není výklad nový. Nejpodrobněji se tímto slovem zabýval Fr. Trávníček v jednom ze svých „jazykových zákampí“, otištěném později v knižním souboru „Nástroj myšlení a dorozumění“ (v zestručněné podobě nacházíme tento výklad i v jeho Mluvnici spisovné češtiny I, § 14). — V této souvislosti bylo by ovšem možno položit si otázku, proč se této nové, „pravidelnější“ podobě řiditel brání ve vstupu do spisovného jazyka, když přece podoby jako dohližitel/dohlížitel (místo -hležitel), řidší (místo ředší), nařizovati (místo nařezovati), miř (místo měř) do něho pronikly. Trávníček argumentuje takto: „Vliv dvojice í-i je dost silný a zatlačuje dvojici í-ě(e); ale nepodlehla-li mu slova sběratel, odběratel, zřetel, není příčiny opouštěti podobu ředitel, je-li ve spisovné mluvě živá a běžná“. Opravdu, jinou námitku než tu, že zavádění podoby řiditel (a též řiditelna, řiditelský), nepochybně živé v běžně mluveném jazyce, do jazyka spisovného by vedlo k rozkolísání celkem pevné normy a nepřineslo přitom žádné výrazové obohacení, nelze proti tomuto novotvaru vznést. V jeho prospěch by bylo naopak možno uvést tu okolnost, že by se tím spisovný jazyk zase o krůček sblížil s jazykem běžně mluveným a že by tu byl hláskový soulad i se slovem řidič, dnes tak častým.

Naše řeč, ročník 61 (1978), číslo 1, s. 51

Předchozí Vladimír Šmilauer: Sedmdesát let Jaroslava Jelínka

Následující Ludmila Švestková: Krchňák

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1