Krajová diferenciace jednoho slangu
Jiří Nekvapil
[Články]
-
Úvod: Slang, tj. v pojetí české jazykovědy více či méně nespisovné výrazivo charakteristické pro určité zájmové nebo pracovní prostředí[1], se nevyskytuje v jedné podobě, jež by měla platnost celoúzemní, [238]nýbrž na různých teritoriálních celcích bývá různě, třebaže jen do jisté míry modifikován.
Teritoriální diferenciaci slangu můžeme zjišťovat v aspektu kvalitativním, tj. vztah slangu k místnímu dialektu či interdialektu, popř. spisovnému jazyku[2], a všímat si tedy hlavně stránky hláskoslovné a tvaroslovné a ovšem i sémantické, nebo v aspektu kvantitativním, tj. např. počet slangových výrazů na jeden kraj, stupeň jejich užívání a znalosti apod. Obě hlediska se pak uplatňují při pořádání krajových monografií, a tak vzniká celoúzemní obraz příslušného slangu.
Dosud vykonaná práce na tomto poli v ČSR ovšem nasvědčuje, že podobná syntéza je zatím otázkou budoucnosti. Máme sice některé krajové monografie[3], ale soustavným výzkumem nebylo pokryto celé území ČSR ani v případě jediného slangu. Přitom dosavadní lokální práce často vycházejí z různých metodologických základen, takže jsou pro srovnávací účely i těžko použitelné. Zdá se, že tu vyvstává potřeba řídícího centra, nemá-li se podobný výzkum stát záležitostí jednotlivců.
V tomto příspěvku chceme poukázat na stupeň užívání a znalosti několika výrazů trampského slangu,[4] a to ve všech krajích ČSR.
Metoda: Zjišťování frekvence jednotlivých slangových výrazů vyžaduje rozsáhlý dotazníkový průzkum, s čímž se jednotlivec může vyrovnat jen do určité míry. Vzhledem k tomu, že se o výše naznačený výzkum dosud nikdo nepokusil, přičítáme jistý význam i výsledkům, které jsme obdrželi ze vzorku 64 řádně vyplněných dotazníků.[5] Jejich územní rozložení bylo toto: Východočeský kraj (11), Severočeský (10), Západočeský (8), Jihočeský (5), Středočeský (14), Jihomoravský (8), Severomoravský (8). Jeden dotazník obsahoval 573 slangových výrazů, které byly shromážděny po více než tříletém sběratelském úsilí přímo v trampském prostředí. Výrazivo bylo získáno z náhodných odposlechů nebo přímým dotazováním, přičemž se dbalo, aby osoby pocházely z různých krajů ČSR, a v neposlední řadě excerpcí celo[239]státního i krajového trampského tisku, a to jak dnešního, tak historického. Reprezentativní vzorek respondentů, jimž jsme zaslali dotazníky, byl vybrán podle adresáře trampské literární soutěže Trapsavec; věk jejích účastníků se většinou pohybuje mezi 20—30 lety, tj. věkový průměr většiny nositelů trampského hnutí.
Respondenti měli ke každému výrazu přiřadit buď písmeno U (tzn. tento výraz užívám), nebo písmeno Z (tento výraz znám, někde jsem ho slyšel, ale sám ho nepoužívám); výrazy, které respondenti neužívali, ani neznali, zůstávaly neoznačeny. Dotazníky se vyhodnocovaly tak, že za písmeno U jsme dosazovali číslo 2, za písmeno Z číslo 1, za neoznačený výraz 0, a poté jsme vypočetli průměrnou frekvenci (stupeň užívání a znalosti) každého výrazu v ČSR. Maximální frekvence mohla mít tedy hodnotu 2, minimální 0.[6]
Výsledky: 1. Vyčíslit frekvenci všech slangových výrazů uvnitř sedmi krajů je ovšem nad síly jednotlivce. Jako ilustrativní ukázku jsme proto náhodně vybrali výsek zmíněného dotazníku (viz přehled č. 1), obsahující 23 výrazů.[7]
|
| 1. | 2. | 3. | 4. | 5. | 6. | 7. |
| chlupatá voda | 0,18 | 0,40 | 0,38 | 0,20 | 0,65 | 0,13 | 0,13 |
| loupák | 0,09 | 0,50 | 0,50 | 0,60 | 0,57 | 0,13 | 0,13 |
| mozol | 0,45 | 1,50 | 1,75 | 1,80 | 1,28 | 0,62 | 0,00 |
| otvírák | 0,00 | 0,20 | 0,13 | 0,00 | 0,00 | 0,00 | 0,00 |
| pupenec | 0,91 | 0,90 | 0,75 | 0,80 | 0,57 | 0,13 | 0,25 |
| puchejř | 0,82 | 1,30 | 1,50 | 1,40 | 1,07 | 0,50 | 0,38 |
| sahara | 0,00 | 0,20 | 0,13 | 0,00 | 0,21 | 0,13 | 0,00 |
| stoupák | 1,54 | 1,40 | 1,50 | 1,60 | 1,50 | 1,62 | 1,62 |
| trhák | 1,54 | 1,30 | 0,75 | 1,40 | 1,43 | 1,00 | 1,12 |
| válec | 0,18 | 0,30 | 0,13 | 0,60 | 0,57 | 0,00 | 0,00 |
| volej | 0,45 | 0,90 | 1,37 | 1,60 | 1,36 | 0,62 | 0,13 |
| 0,00 | 0,30 | 0,38 | 0,80 | 0,35 | 0,13 | 0,13 | |
| blíženka | 0,00 | 0,20 | 0,00 | 0,00 | 0,00 | 0,13 | 0,13 |
| fajrplac | 0,45 | 0,30 | 0,25 | 0,40 | 0,35 | 0,13 | 0,25 |
| flek | 1,64 | 1,70 | 1,75 | 1,80 | 1,86 | 1,75 | 1,75 |
| kemp | 1,91 | 1,80 | 1,88 | 2,00 | 1,86 | 1,62 | 1,62 |
| klajm | 0,45 | 1,00 | 0,62 | 0,60 | 1,50 | 1,13 | 0,75 |
| lágr | 0,82 | 1,30 | 0,62 | 1,40 | 1,86 | 1,50 | 0,75 |
| plac | 1,54 | 1,40 | 1,62 | 1,40 | 1,64 | 1,62 | 1,37 |
| potlašiště | 1,00 | 1,10 | 0,50 | 0,20 | 0,71 | 1,00 | 1,00 |
| sleziště | 0,36 | 0,70 | 0,75 | 0,20 | 0,43 | 0,13 | 0,50 |
| šlajsna | 0,73 | 1,40 | 1,25 | 1,60 | 1,64 | 0,62 | 0,50 |
| tlachoviště | 1,00 | 1,30 | 1,50 | 1,20 | 1,07 | 0,75 | 0,62 |
Přehled č. 1: 1. kraj Východočeský, 2. Severočeský, 3. Západočeský, 4. Jihočeský, 5. Středočeský, 6. Jihomoravský, 7. Severomoravský.
2. Pozorujeme-li variační rozpětí frekvenčních hodnot (viz přehled č. 2), zjišťujeme mezi některými kraji značné rozdíly v užívání a znalosti řady výrazů.
|
| x min. | x max. | V | ||
| chlupatá voda | M 0,13 | Č 0,65 | 0,52 | ||
| loupák | Č 0,99 | Č 0,60 | 0,51 | ||
| mozol | M 0,00 | Č 1,80 | 1,80 | ||
| otvírák | MČ 0,00 | Č 0,20 | 0,20 | ||
| pupenec | M 0,13 | Č 0,91 | 0,78 | ||
| puchejř | M 0,38 | Č 1,50 | 1,12 | ||
| sahara | MČ 0,00 | Č 0,21 | 0,21 | ||
| stoupák | Č 1,40 | M 1,62 | 0,22 | ||
| trhák | Č 0,75 | Č 1,54 | 0,79 | ||
| válec | M 0,00 | Č 0,60 | 0,60 | ||
| volej | M 0,13 | Č 1,60 | 1,47 | ||
| zabalák | Č 0,00 | Č 0,80 | 0,80 | ||
| blíženka | Č 0,00 | Č 0,20 | 0,20 | ||
| fajrplac | M 0,13 | C 0,45 | 0,32 | ||
| flek | Č 1,64 | Č 1,86 | 0,22 | ||
| kemp | M 1,62 | Č 2,00 | 0,38 | ||
| klajm | Č 0,45 | Č 1,50 | 1,05 | ||
| lágr | Č 0,62 | Č 1,86 | 1,24 | ||
| plac | M 1,37 | Č 1,64 | 0,27 | ||
| potlašiště | Č 0,20 | Č 1,10 | 0,90 | ||
| M 0,13 | Č 0,75 | 0,62 | |||
| šlajsna | M 0,50 | Č 1,64 | 1,14 | ||
| tlachoviště | M 0,62 | Č 1,50 | 0,88 | ||
Přehled č. 2: x min., x max. — extrémní hodnoty, V — variační rozpětí (x max. — x min.), Č — český kraj, M — moravský kraj.
3. Více než čtvrtina prezentovaných výrazů není v některých krajích známa (viz přehled č. 3).
|
| 1. | 2. | 3. | 4. | 5. | 6. | 7. |
| mozol | + | + | + | + | + | + | - |
| otvírák | - | + | + | - | - | - | - |
| sahara | - | + | + | - | + | + | - |
| válec | + | + | + | + | + | - | - |
| zabalák | - | + | + | + | + | + | + |
| blíženka | - | + | - | - | - | + | + |
Přehled č. 3: legenda viz přehled č. 1.
4. Budeme se nyní zabývat otázkou, do jaké míry se liší stupeň užívání a znalosti jednotlivých výrazů v Čechách a na Moravě. Z přehledu č. 2 vyplývá, že 12 výrazů má nejnižší frekvenci ve 2 krajích moravských, zatímco jen 9 výrazů v 5 krajích českých. Ve dvou případech připadá nejnižší frekvence jak na Čechy, tak na Moravu. Mnohem více nám však signalizuje skutečnost, že nejvyšší frekvenci má na Moravě pouze 1 výraz, zatímco v Čechách 22.
5. Povšimněme si dále, není-li možné vysledovat nějaké frekvenční ohnisko uvnitř Čech (viz přehled č. 4, kde jsou k jednotlivým krajům přiřazeny výrazy mající nejvyšší frekvenci v ČSR na území příslušného kraje).
1. pupenec, trhák, fajrplac
2. otvírák, blíženka, potlašiště
3. puchejř, sleziště, tlachoviště
4. loupák, mozol, válec, volej, zabalák, kemp
5. chlupatá voda, sahara, flek, klajm, lágr, plac, šlajsna
6. stoupák
7. stoupák
Přehled č. 4: legenda viz přehled č. 1.
Pozorujeme, že téměř jedna třetina prezentovaného výraziva má nejvyšší frekvenci v kraji Středočeském (dohromady s krajem Jihočeským více než jedna polovina).
[242]Naše zjištění se zdají být ve shodě s historickou skutečností: trampské hnutí bylo zprvu záležitostí pražského okolí, odtud se šířilo do Čech, a to zejména ve směru jižním (proti proudu Vltavy), a posléze na Moravu[8], přičemž Praze zůstalo centrální postavení, které si udržuje v této zájmové sféře podnes.
Uvedená mimojazyková fakta se jistým způsobem projevila v trampském slangu.
Závěr: Aby naše zjištění mohla být považována za průkazná, bylo by ovšem třeba užít daleko rozsáhlejšího materiálového východiska a složitějších statistických metod. Náš příspěvek lze tedy přijímat pouze jako informativní, avšak „i taková nedokonalá vysvětlení mají svou hodnotu, pokud jsme si ovšem vědomi jejich prozatímního, přechodného rázu“.[9]
Slovník prezentovaného slangového výraziva:
chlupatá voda = voda čeřící se větrem; loupák = velký kámen ukrytý v řece pod hladinou; mozol = slunce; otvírák = rozevírající se les; pupenec, puchejř = viz mozol; sahara = mělká voda; stoupák, trhák = strmý kopec; válec = zpětná vlna po sjezdu propustí; volej = neproudící voda; zabalák = viz válec; blíženka = zkratka, zkrácení cesty; fajrplac = místo vhodné pro rozdělání ohně; flek, kemp, klajm, lágr, plac = tábořiště; potlašiště = místo konání „potlachu“; sleziště = 1. viz potlašiště, 2. místo konání „sleziny“, diferencuje-li se „potlach“ a „slezina“; šlajsna = propusť; tlachoviště = viz potlašiště.
[1] Naproti tomu srov. M. M. Makovskij, Vzaimodejstvie arealnych variantov „slenga“. i ich sootnošenije s jazykovym „standartom“, Voprosy jazykoznanija, 1963, č. 5, s. 30; E. Partridge, Slang To-day and Yesterday, London 1970, s. 10n.; H. Wentworth, S. B. Flexner, Dictionary of American Slang, New York 1960, s. 6n.
[2] Srov. B. Téma, Problémy průzkumu tzv. společenských nářečí, zvláště na Těšínsku, Acta Univ. Palackianae Olomucensis … Philologica IV, Praha 1961, s. 47—52.
[3] Např. L. Klimeš, Západočeský železniční slang, Sborník Pedagog. institutu v Plzni, Jazyk a literatura VII, Praha 1967, s. 15—36.
[4] O trampském slangu A. Tejnor, Malý potlach o trampském slangu, Ahoj na sobotu, 1969, č. 36, s. 11; V. Kojan, Několik poznámek ke slangu pražských trampů, diplomová práce, filosof. fakulta UK, 1970, 95s.; J. Nekvapil, Trampský slang, diplomová práce, Pedagog. fakulta v Hradci Králové, 1976, 193 s.
[5] J. Hubáček v práci Železničářský slang, Spisy Pedagog. fakulty v Ostravě, Praha 1974, užil 26 dotazníků; jejich územní rozložení bylo však značně nerovnoměrné.
[6] Tj. v podstatě táž metoda, které užil J. Hubáček, o. c. s. 95n., kde jsou naznačena i její omezení. O využití statistických a matematickolingvistických postupů v této oblasti srov. zejména L. Klimeš, An Attempt at a Quantitative Analysis of Social Dialects, Prague Studies in Mathematical Linguistics 4, Prague 1972, s. 77—93; týž, Slang hornických, poštovních a železničních učňů v západních Čechách, Sborník Pedagog. fakulty v Plzni, Jazyk a literatura X, Praha 1971, s. 11—45; dále L. Banchero, W. L. Flinn, The Application of Sociological Techniques to the Study of College Slang, American Speech, 1967, s. 51—57; A. Dundes, M. R. Schonhorn, Kansas University Slang: A New Generation, American Speech, 1963, s. 167—177.
[7] Významy uvedených výrazů viz slovník prezentovaného slangového výraziva v závěru článku.
[8] Srov. J. Peterka, Dějiny trampingu, Praha 1940.
[9] P. Sgall a kol., Cesty moderní jazykovědy, Praha 1964, s. 133.
Naše řeč, ročník 60 (1977), číslo 5, s. 237-242
Předchozí Pavel Jančák: K ukončení výzkumu městské mluvy pro Český jazykový atlas
Následující Jana Jiřičková: Dálkové pochody a jazyková tvořivost
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1