Časopis Naše řeč
en cz

Rentgenovat očima a impregnovat proti bolesti

Běla Poštolková

[Drobnosti]

(pdf)

-

Vývoj jednotlivých vědních oborů a technické praxe přináší do našeho života stále nová přejatá slova, termíny, které se stávají tak samozřejmou částí naší slovní zásoby, že si mnohdy ani jejich cizí původ neuvědomujeme. Jak jinak bychom asi dnes řekli např. rentgen nebo impregnovat?

V slovní zásobě češtiny žijí tato slova nejen ve svých přímých (primárních) a konkrétních významech, ale užívá se jich i k označování nových skutečností v beletrii i v publicistice. Napíše-li M. Pujmanová o své hrdince, že si „připadala /při jeho pohledu/ jako pod rentgenem“, jde o výrazné básnické přirovnání, zcela srozumitelné, zdůrazňující pronikavost pohledu. Táž autorka využila podobně i slovesa ve spojení rentgenovat očima, kde mu dala význam ‚pronikavě prohlížet‘. V přiléhavé metafoře najdeme výraz rentgen i u M. Majerové v článku o F. X. Šaldovi. Píše o něm, že českou literární tvorbu „neustával prosvěcovat rentgenem krásy“.

Z medicínské terminologie se užívá i dalších slov k označování mimolékařských skutečností. Např. platnost svého užívání rozšířilo sloveso diagnostikovat. Setkáváme se s ním nejen ve spojitosti s určitým onemocněním (diagnostikovat žloutenku), ale také při rozpoznávání jiných jevů: diagnostikovat krizi, zprávu apod., kde nabývá významu ‚rozebrat, analyzovat‘. To je ve shodě s přeneseným významem termínu diagnóza, totiž ‚rozbor‘ (např. diagnóza postavení, situace). Z lékařského okruhu vídáme v jiném [110]kontextu i sloveso imunizovat (‚činit odolným proti nákaze‘), např. imunizovat něčí vliv, názory (tj. ‚působit proti, zneškodňovat, paralyzovat‘). Rovněž přídavné jméno imunní se vyskytuje nejen ve spojení být imunní proti onemocnění, ale také být imunní proti výtkám, domluvám (tj. ‚být vůči nim odolný, lhostejný, chladný, apatický‘). V podobném smyslu užil slovesa impregnovat (‚napustit nějakou vhodnou látkou k zvýšení trvanlivosti, nepropustnosti apod.‘) přeneseně V. Páral. Charakterizuje-li hrdinu slovy: „jeho nevíra /ho/ … impregnovala vůči větší bolesti“, názorně vyjadřuje jeho psychickou odolnost vůči životním zklamáním.

K označování nových situací, okolností a k jejich výrazné charakteristice slouží i termíny z oblasti chemie a fyziky. Chemického termínu katalyzátor (‚látka, která urychluje reakci‘) se např. užívá v tisku k označení prostředku, který urychluje průběh společenských procesů: „husitská revoluce … se stává katalyzátorem všech sociálních procesů své doby“ nebo „kyperský konflikt se stal katalyzátorem společenských procesů v Řecku“. Sloveso oscilovat, znamenající ve fyzice ‚kmitat‘ se nejčastěji přenáší do oblasti lidské psychiky, kde nabývá významu ‚kolísat, pohybovat se mezi dvěma vyhraněnými stavy‘: „citové vztahy oscilující mezi prudkou láskou a stejně prudkou nenávistí“ nebo „oscilování mezi vytouženou, imaginativně projektovanou a danou realitou naplňuje lidský život“.

Prostřednictvím nových termínů se tedy nejen rozšiřuje a prohlubuje naše poznání okolního světa, ale také se z výrazových prostředků moderních vědních oborů obohacuje frazeologická zásoba češtiny.

Naše řeč, ročník 60 (1977), číslo 2, s. 109-110

Předchozí Vladimír Mejstřík: Instantní kakao

Následující Libuše Kroupová: K citoslovcím v češtině a slovenštině

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1