Časopis Naše řeč
en cz

Instantní kakao

Vladimír Mejstřík

[Drobnosti]

(pdf)

-

Náš spotřebitelský trh je stále více zásobován novými potravinářskými výrobky, které v domácnosti šetří čas při přípravě jídel. Mezi ně už od šedesátých let patří zboží označené jako instantní. Tak známe např. instantní kakao, mléko, kávu bílou i tureckou (jejím předchůdcem bylo nescafé), instantní čaj s citrónem. V poslední době se objevila i instantní dětská kaše (s označením Inka — je to zkratkové slovo vzniklé z počátečních slabik názvu instantní kaše).

Jestliže chválíme výrobce za inovaci zboží, nemůžeme tak zcela bez výhrad učinit, pokud jde o nově vytvořený název. A to ze dvou důvodů. Jednak si myslíme, že pro většinu našich spotřebitelů je slovo instantní málo srozumitelné. Zvukově mu blízká známá slova instance a odvozené instanční by nás mohla zavést k zcela jinému, s významem slova instantní nesouvisícímu významu (jde o výrazy přejaté už dříve z latiny). Navíc výrobce — v závislosti na cizím vzoru — někdy užívá v názvu nesklonné adjektivní podoby instant (např. instant [109]kakao), kterou považujeme za prostředek nespisovný[1], slangový, popř. hovorový (srov. glazé rukavice, lila šaty).

Výrobní označení instantní, jak nás poučují mlékařští odborníci[2], souvisí se zavedením nové technologie výroby sušených mlék, které se začalo říkat instantizace. Jde o výrobní postup, při němž se mléko suší rozprašováním a dalšími procesy, které zvyšují jeho rozpustnost. Název byl odvozen od anglického označení instant milk, volně přeloženo ‚okamžitě rozpustné mléko‘ (jeden z významů anglického přídavného jména instant je ‚náhlý, okamžitý‘). Instantní jsou takové výrobky, které se okamžitě bez dalšího procesu (vaření apod.) rozpustí ve vodě, a to i studené, nespékají se, mají výbornou smáčecí schopnost.

Něco jiného je ovšem odborné výrobní označení a něco jiného název zboží určeného ke každodenní spotřebě. Výrobce může namítnout, že každý takový nový výrobek je opatřen „návodem k použití“. Připouštíme i to, že s rozšířením užívání přejatého slova v běžné mluvě vzrůstá i jeho srozumitelnost pro široký okruh uživatelů. Přesto se ale domníváme, že by stačilo např. pojmenování rychle rozpustné kakao, kakao rozpustné ve studené vodě apod. Odborníci by jistě našli i jiný, možná přiléhavější a stručnější, zato domácí název. Nechceme za každou cenu brojit proti přejatým slovům, zejména ne v odborném názvosloví. Zboží každodenní spotřeby, jako jsou právě potraviny, by si však českého označení zasloužilo. Stane-li se pak výraz instantní přece jen slovem běžné slovní zásoby, nemělo by to být v slangové nesklonné podobě.


[1] Viz B. Havránek — A. Jedlička, Česká mluvnice, 1963, s. 164.

[2] Srov. Základy potrav. zbožíznalství, 1961, s. 371.

Naše řeč, ročník 60 (1977), číslo 2, s. 108-109

Předchozí Z. Veselá, Luděk Hřebíček: Azerbajdžan, nebo Ázarbájdžán?

Následující Běla Poštolková: Rentgenovat očima a impregnovat proti bolesti

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1