Časopis Naše řeč
en cz

K významu a vzniku předložkového výrazu ve světle čeho

Jiří Blažek

[Články]

(pdf)

-

V odborném i v publicistickém stylu se v současné době setkáváme s velkým počtem předložkových výrazů, které vyjadřují nejrůznější odstíny vztahu zřetelového. Jejich nejpodrobnější klasifikaci doposud podal M. Jelínek; rozlišuje výrazy vyjadřující hledisko (např. co do čeho, po stránce, z hlediska, ze stanoviska čeho), přihlížení k něčemu, zřetel v užším smyslu (např. vzhledem k čemu, s ohledem nač, s přihlédnutím k čemu, se zřetelem, se zřením k čemu//nač), popření zřetele (např. bez ohledu, nehledě / -íc), dále výrazy vyjadřující poměr mezi pojmy (např. vůči čemu), výrazy pro srovnání (např. ve srovnání s čím) a výrazy označující protikladnost nebo rozdíl (např. naproti čemu, v protikladu k čemu; na rozdíl od čeho).[1] S některými výrazy, které vyjadřují zřetel v užším smyslu (vzhledem, s přihlédnutím, ze zřetelem, se zřením k čemu), a s výrazem z hlediska čeho se významově stýká i nepůvodní předložkový výraz ve světle čeho.[2] O prepozicionalizaci předložkového pádu substantiva světlo zde svědčí jak kritérium syntaktické (převaha funkce vztahové nad významovou), morfologické (tvarová ustrnulost; ustálenost), tak i kritérium sémantické (významová neplnost; změna konkrétního významu slova ve význam abstraktní — jak ukážeme později, bylo při ní využito dvou přenesených významů substantiva světlo).[3]

Zamysleme se nad významem nového nepůvodního předložkového výrazu ve světle čeho, a to ve spojení hodnotit teorii ve světle nových [192]poznatků. Kdybychom nahradili předložkový výraz ve světle čeho obvyklejšími předložkovými výrazy vzhledem, se zřením k čemu, pak význam našeho spojení mírně pozměníme, neboť mezi srovnávanými výrazy je jemný významový rozdíl. V některých spojeních nelze naopak ani předložkový výraz se zřením, vzhledem k čemu výrazem ve světle čeho nahradit, např. Vzhledem k jeho mládí doporučujeme… (ne ve světle). Z jakého důvodu nelze oba výrazy zaměnit? Proč můžeme výraz ve světle čeho spojovat jen s některými, většinou abstraktními substantivy, jako ve světle faktů, výzkumu, znalostí, událostí, výkladu, nového učení, idejí, konference, sjezdu, stanov apod.? Např. Zejména ve světle pozdějších událostí se podobná kritika ukázala nejenom povrchní, nýbrž zcela mylnou (styl publ.); Stranickost historické vědy (zřejmě jak se jeví) ve světle XIV. světového kongresu v San Francisku (název konference).

Vysvětlení vyplyne, vyjdeme-li z lexikálního významu slova světlo a hlavně z jeho dvou významů přenesených. Dopadá-li na nějaký objekt zářivá světelná energie, vidíme ho v určitém pohledu, pod jistým zorným úhlem a pochopitelně jej vidíme lépe, je nám zřetelnější. V přeneseném smyslu jsou proto věci a jevy viděny v určitém pohledu, z určitého hlediska, a přitom jsou často osvětlovány, objasňovány nebo vysvětlovány. Není tedy náhodné, že slovo světlo ve významu ‚objasnění vysvětlení‘ se vyskytuje ve frazeologických spojeních v mnoha evropských jazycích (i když vliv jednoho jazyka na druhý zde jistě také sehrál svou úlohu). Srovnejme např. české spojení vrhnout nějaké světlo na něco nebo na někoho nebo vnést světlo do něčeho a jeho paralely v ruštině (prolit’ ili brosit’ svet na čto), v angličtině (to throw, shed, light upon a matter), ve francouzštině (jeter un jour nouveau sur quelque chose) a v němčině (Licht in die Sache bringen). Obdobně je slovo světlo frazeologicky dosvědčeno v četných evropských jazycích i ve významu zřetelovém a způsobovém; protějšky českých ustálených spojení vidět (ukázat, vylíčit…) věci nebo osoby v jiném, jasném, příznivém, špatném… světle nalezneme v němčině, ruštině, angličtině, francouzštině, ale i v jazycích jiných.

Význam ‚objasnění, vysvětlení‘ má slovo světlo (mimo významy jiné) již v latině: „Sententiae lucem auctoris desiderant,“ praví Cicero. Pro češtinu uvádí příbuzný význam Jungmann: světlo = jasné poznání, Erkenntnis. Kdyby paměti nebylo, zdali bychom takové světlo ve věcech světských měli. Harant, 1608. Jungmann sám jako spisovatel užíval spojení světla nabýti v čem, světla uděliti, světlo dáti, rozžíci ko[193]mu.[4] U mladších autorů se pak význam ‚objasnění, vysvětlení‘ uplatňuje stále výrazněji; srovnejme následující, dnes již zastaralé doklady Dej více světla neblahé své zprávě… Klicpera, 1856; Já se divil, nerozuměl jsem jí, ale brzy mi vzešlo světlo. Tyl; /spisovatel/ uvádíť na jeviště jen osoby takové, které jsou vodítkem neb světlem děje. Neruda; Od tebe chci míti světlo, bych nekazil, co osnuješ. Krásnohorská; V tom mu však hospodská světla nepodala. Jirásek.[5] V lexikálním archívu ÚJČ je k tomuto významu slova světlo shromážděn bohatý materiál, hlavně z druhé pol. 19. a ze začátku 20. století (Tomek, Goll, Šmilovský, Baar, Rais aj.). Nepřekvapí nás proto, že se v něm poprvé objevuje i spojení ve světle čeho: Ve světle výkladu tohoto rozumíme všemu. Pekař (= při objasnění poskytnutém tímto výkladem; s pomocí tohoto výkladu…). Poněvadž se však slova světlo ve významu ‚objasnění, vysvětlení‘, s výjimkou frazeologických spojení vrhnout světlo na něco a vnést světlo do něčeho, přestává později užívat, nedošlo v první pol. 20. století ani k ustálení předložkového výrazu ve světle čeho. Dochází k němu, jak ukážeme dále, až na počátku druhé poloviny 20. stol., a to vlivem ruštiny, snad i angličtiny.

Z rozboru významu slova světlo a z hodnocení dokladů s předložkovým výrazem ve světle čeho vyplývá, že tento výraz kromě toho, že vyjadřuje hledisko, zřetel (tím se shoduje s předložkovým výrazem z hlediska čeho nebo se zřením, vzhledem k čemu), vyjadřuje současně, a to v nestejné míře podle jednotlivých dokladů, i objasnění tohoto hlediska nějakou skutečností. Např. věta Naše výsledky ve světle nejnovějšího výzkumu ukazují má smysl Naše výsledky (posuzované) z hlediska nejnovějšího výzkumu nebo se zřením k nejnovějšímu výzkumu a (současně) tímto výzkumem objasňované ukazují… Nepůvodní předložkový výraz ve světle čeho zde postihuje jemnější významový odstín, je významově užší než předložkový výraz z hlediska čeho nebo se zřením k čemu.

Při objasnění vzniku předložkového výrazu ve světle čeho se doposud uváděl jen vliv ruštiny po roce 1945 (srovnej např. překlad ruských spojení v svetě učenija Lenina; v svetě naučnych dannych). Domnívám se však, že ruština konstituování nového, potřebného výrazu v češtině jen obnovila, neboť k jeho nezávislému vytvoření, jak jsem již ukázal, byly určité tendence již na konci 19. století a byly pro [194]ně v češtině obdobné podmínky jako v jiných jazycích. SSJČ[6] i slovníky ruské (Ušakovův; slovník akademický) uvádějí u předložkového výrazu ve světle (v svetě) pouze význam zřetelový, pod zorným úhlem, z hlediska; s točki zrenija’. Podle našeho předchozího rozboru toto vymezení pro češtinu (a je možné, že ani pro ruštinu) není úplné. Jako výraz předložkové povahy, který vyjadřuje zřetel „osvětlující“ daný děj, charakterizoval spojení ve světle čeho již M. Jelínek.[7] Ve Velkém rusko-českém slovníku[8] je výraz v svetě čego jednou překládán předložkovým výrazem z hlediska (dialektika v svetě sovremennoj těoriji poznanija), podruhé, kvůli postižení vztahu pomoci, opory, předložkovým výrazem na podkladě čeho (V svetě etich raskopok mnogije stranicy istoriji Irana nado pisat’ zanovo na podkladě těchto vykopávek je nutno…).

K přesnému postižení významu českého výrazu ve světle čeho a k objasnění jednoho z možných překladových vlivů při jeho ustalování nám poslouží významová analýza spojení in the light of uváděná v anglických slovnících. Uvedené spojení je ve srovnání s paralelami v jiných jazycích starší, a hlavně frekventovanější — proto o vlivu jeho překladu do češtiny vůbec uvažujeme. The Concise Oxford Dictionary of Current English[9] o jednom z významů slova light říká: 12) Mental illumination, elucidation (= myšlenkové objasnění, vysvětlení); aspect in which thing is viewed (= zřetel, s nímž se věc hodnotí, ale i způsob, jak se věc hodnotí): in the light of these facts, with the help given by them (s pomocí, objasněním, jež tato fakta poskytují);[10] appeared in the light of a scoundrel (= ukázal se jako ničema). Výrazně odlišuje dva významy spojení in the light of velký slovník Oxford English Dictionary:[11] a) with the help afforded by knowledge of (some fact); b) in the aspect or character of, viewed as being (so and so), Websterův slovník vydaný v USA[12] naopak uvádí u spojení in the light [195]of pouze dva významy zřetelové: 1) from the point of view of (= z hlediska čeho); 2) in view of (= se zřetelem nač).

Pokud jde o vliv němčiny, je v případě vzniku předložkového výrazu ve světle čeho zanedbatelný; němčina sice odpovídající frázi im Licht rovněž má, ta však není živá. Ani francouzská fráze sous le jour (vznikla patrně ze spojení s významem „pod světlem dne“) není běžná. Zachytil jsem ji ve slovnících jen ojediněle, jako výsledek překladu (sous le jour du marxisme — ve světle marxismu).

Ve svém příspěvku jsem se snažil postihnout přesný význam nepůvodního předložkového výrazu ve světle čeho a odlišit jej od nepůvodních předložkových výrazů z hlediska čeho a se zřením k čemu. Při konstituování předložkového výrazu ve světle čeho se nejprve v češtině uplatňovaly vhodné vnitřní předpoklady, později byl tento proces znovu obnoven vlivem překladů z ruštiny, případně z angličtiny. Význam předložkového výrazu ve světle něčeho, tj. ‚zřetel pomáhající objasnit daný děj‘, utvářel se působením obou zmíněných činitelů. Předložkový výraz se pro svůj zúžený význam spojuje s poměrně malým počtem substantiv; užívá se ho pouze ve stylové oblasti publicistické a v oblasti populárně odborné. Ukazuje se, že při náhradě předložek s příbuzným významem, zachovávají-li významovou souvislost se slovem, z něhož vznikly, je nutno postupovat velmi opatrně; význam výchozího slova a současně i různá spojení, do nichž toto slovo vstupuje, totiž stále silně ovlivňují konkrétní užití odpovídajících předložkových výrazů.


[1] M. Jelínek, Výrazy předložkové povahy v dnešní spisovné češtině, SbFFBU 1964, A 12, s. 117—129.

[2] Jelínek sice předložkový výraz ve světle čeho v citovaném článku neuvádí, avšak připomíná ho ve své knižní práci O jazyku a stylu novin, Praha 1957, s. 117.

[3] Kritéria prepozicionalizace podává L. Kroupová v článku K synchronnímu pojetí českých nevlastních předložek, SaS 32, 1971, s. 225—231. Viz i její příspěvek Sporné příklady nevlastních předložek, NŘ 56, 1973, s. 19—26.

[4] J. Jungmann, Slovník česko-německý IV, Praha 1835—1839, s. 402.

[5] PSJČ V, Praha 1948—1951, s. 945.

[6] SSJČ III, ČSAV, Praha 1968, s. 628.

[7] M. Jelínek, O jazyku a stylu novin, s. 117.

[8] Velký rusko-český slovník IV, ČSAV, Praha 1959, s. 285.

[9] The Concise Oxford Dictionary of Current English5, Oxford University Press 1964, s. 701.

[10] Ne náhodně se proto v Procházkově Anglicko-českém a česko-anglickém slovníku,14 Praha 1951, s. 199, objevuje u spojení in the light of these facts překlad, který postihuje, v uvedené anglické citaci zdůrazněný, význam pomoci v širším smyslu (na základě těchto poznatků).

[11] The Oxford English Dictionary VI, Oxford 1933, s. 271.

[12] Webster’s Third New International Dictionary of the English Language /unabridged/, Springfield /Massachusetts/ 1968, s. 1308.

Naše řeč, ročník 59 (1976), číslo 4, s. 191-195

Předchozí Ludmila Uhlířová: K poloze příklonek ve vedlejších větách spojkových

Následující Libuše Kroupová: K tvaroslovným údajům v novém Slovníku spisovné češtiny

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1