F. N.
[Hovorna]
-
Matiční Brus z r. 1894 píše: »Úsloví: Zub času hlodá na čem — vzato je z němčiny, spr. čas ničí (památku starověkou) «. Poznamenávám, že nalézáme tuto metaforu již u starořeckého básníka Simonida ve zlomku disticha, jehož překlad zní: »čas, ostré mající zuby, všechno ohlodává, i věci nejpevnější«. Není to tedy metafora speciálně německá a myslím, že není potřebí ji odsuzovati.
Naše řeč, ročník 3 (1919), číslo 7, s. 218
Předchozí »Osazenstvo«
Následující František Novotný: Svatý Václav