Časopis Naše řeč
en cz

»Obratní odpověď«

[Hovorna]

(pdf)

-

Jak nám píše čtenář »N. Ř.«, říkají a píší příbramští obchodníci místo obvyklého rčení »odpověď obratem (pošty)« nyní »obratní odpověď.« A rád by četl o této novotě náš úsudek.

Dnes je u nás chorobná snaha, kde jaké určení podstatného jména vyjadřovati přídavným jménem. Podporují ji i někteří češtináři, ukazujíce na starou češtinu, v níž bylo množství přídavných jmen na vyjádření věcí, jež my vyjadřujeme 2. neb i jiným pádem nebo nějakým výrazem předložkovým: opravdu se říkávalo na př. rána [216]metelná (= rána metlou), viděnie ženské {= vidění ženy, t. j. pohled na ženu), ženský přístup (= přístup k ženě; Hus u Erbena 1, 276 mluví na téže stránce o přístupech ženských i o přístupech k ženám), učiněnie sviecnové (udělání svícnu) atd. Žádá-li se však, jak se často děje, abychom tak mluvili a psali i dnes, zapomíná se, že si čeština mnohovýznamnost takovýchto přídavných jmen (jako i jiné slovanské jazyky) omezila, užívajíc jich dnes jen na vyjádření některých vztahů: říkávalo-li se i na př. synové ženští (= synové žen), objímanie ženské (= objímání žen), milovník ženský (= milovník žen, t. j. koho ženy mají rády i kdo má rád ženy), žádost ženská (= žádost po ženě), mord ženský (= vraždění žen), obcovánie ženské (= obcování s ženami), žádosti i milosti ženské (= žádosti a milování žen) atd. atd., nelze neviděti pokroku v tom, má-li slovo ženský význam tak zúžený, v jakém je v obyčeji dnes. Však o tom všem byla již řeč ve 4. č. II. roč. »N. Ř.«

Našim novinářům dnešním a lidem, kteří se učí česky psáti a mluviti z novin, stalo se přídavné jméno pohodlným prostředkem, jak překládati německé složeniny: rozumí-li jim Čech, nedbají. Čtli jsme již o papírové nouzi (= nouze o papír), o hladových nepokojích v Petrohradě, o hladové smrti (= nepokoje, smrt z hladu), o zlatém hladu (spisovateli tanulo na mysli lat. auri sacra fames, prokletý hlad po zlatě): tak se nemluvilo ani v staré češtině. Ve výkladních skříních čteme na vzácnějších předmětech nápisy »prodejné« (nebo »neprodejné«); v starší době se opravdu věcem, které jsou na prodej, říkávalo také »věci prodajné« (ale vedle toho i »věci na prodaj«): ale jest na prospěch zřetelnosti, vznikl-li časem způsob, říkati »prodejný« jen tomu, co se snadně prodává, snadně kupuje (neprodejné zboží kupci, mluvícímu, jak se naučil mluviti od rodičů, je zboží, které by rád prodal, jehož však nikdo nechce; co je prodejný člověk, prodejná žena, každý ví). V lékařských spisech místo »pravá (levá) polovice těla«, jak se mluví v Čechách dnes a mluvívalo se i před 500 lety, čítáme dnes »polovice tělní« aneb i »polovice tělesná«: víme dobře, že tak píší právě lékaři zvláště dbalí jazykové správnosti, ale jsou na omylu, do něhož je uvádějí neprozíraví oprávcové jazyka, domnívají-li se, že tak píší kdovíjak krásně.

Říkají-li obchodníci v Příbrami (a snad i jinde) »obratní odpověď«, je to právě taková zbytečná novota, ať jim k ní poradil brusič, či si ji vymyslili sami podle nejnovější módy, aby přeložili co nejvěrněji něm. postwendende Antwort. Co je »obratný«, každý Čech ví; slovu »obratní« bude rozuměti, až se nějaký čas bude nutiti, aby vyrozuměl, co jím příbramští pánové chtějí říci. Ujalo-li se rčení »odpověděti obratem« (t. j. obratem pošty), jistě pomáhalo i něm. postwendend: ale není to výraz, který by se nějak zvláště protivil duchu našeho jazyka, protože podobné příslovečné 7. pády máme i jinde (honem, úprkem, násilím atd.), protože i v staré češtině se říkalo »na obrat, na obrátku« (jen co by se člověk obrátil, ihned). Ale položíme-li místo slovesa odpověděti podstatné jméno odpověď, není to ještě příčina, že by musil býti přívlastek přídavný: jako lze říci »odpověď narychlo, nakvap, sňatek bez ohlášek, člověk bez srdce, nákup za hotové« atd., lze říci, jako se říkalo posud, »odpověď obratem (pošty)«.

Naše řeč, ročník 3 (1919), číslo 7, s. 215-216

Předchozí Úřední čeština

Následující Chyběti

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1