Časopis Naše řeč
en cz

Čeština jako mezinárodní vědecký jazyk

V. Š.

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

V polském časopise Aktualne Problemy Informacji i Dokumentacji 18, 1973, č. 3, s. 3—8, uvažuje Andrej Suski o naprosté nutnosti mezinárodního vědeckého jazyka, který by uvolnil jazykové bariéry, při dnešní explozi informací tak nepříznivě působící. Může to být buď jazyk umělý, nebo některý jazyk přirozený. Ale umělému jazyku by chyběla stránka zvuková, a protože by to vlastně byl jazyk ničí, nikdo by nedbal o jeho čistotu. Třeba tedy vybrat některý jazyk přirozený. A tu je podle autora rozhodujícím činitelem stránka ekonomická, stručnost jazyka. Aby ji přesně určil, srovnával texty přeložené do osmi různých jazyků (byla to jednak polská propagační příručka, jednak dva časopisy ruské). Výsledkem jeho zkoumání je, že z těchto osmi jazyků je nejstručnější čeština. Dáme-li jí 100 bodů, pak mají: slovenština 96,69, angličtina 91,7, ruština 90,44, polština 88,6, francouzština 81,52, španělština 80,92, němčina 77,06. Za přednost češtiny pokládá její jednoslovnost (stavivo = material budowiany, státník = mąż stanu), její diakritická znaménka (č, š, ř proti polskému cz, sz, rz), a její slabiky bez samohlásek (srp, vlk). „Pro budoucí funkci mezinárodního jazyka je nejvíce predestinována čeština“.

Naše řeč, ročník 58 (1975), číslo 1, s. 52

Předchozí Blažena Rulíková: Jazyková problematika na sympoziu o nových vztazích české a slovenské kultury

Následující Vladimír Macura: Potíže s estonštinou

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1