Z korespondence Františka Trávníčka

R. H. (= Rudolf Havel)

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

O akademiku Trávníčkovi je známo, že měl vřelý vztah k některým soudobým spisovatelům: jejich jazyk se nejednou stal předmětem jeho studií nebo aspoň poznámek. Z odborného zájmu se často vyvinul osobní přátelský vztah. Jak se tento lidský vztah odrazil v soukromé korespondenci, ukazuje 17. svazek Sborníku Národního muzea v Praze (řada C, 1972), v němž Pavel Pešta a Štěpán Vlašín otiskli část této korespondence s názvem Spisovatelé Františku Trávníčkovi.

Jestliže Trávníčkova pozůstalost čítá „832 položek domácí osobní korespondence a 207 kusů zahraniční“, jak uvádějí editoři, pak 45 otištěných dopisů psaných šestnácti autory (kromě 38 dopisů psaných Trávníčkem osmi spisovatelům) není příliš velká část tohoto celku. Nejzajímavější je soubor korespondence vedené s Petrem Bezručem; tento soubor tvoří doplněk k brožuře Jistebský či jistebnický (nikoli nebo jistebnický) z roku 1936. Škoda, že většina Bezručových dopisů je nezvěstná (proti 16 Trávníčkovým stojí 8 Bezručových), už proto, že v těchto listech je nejvíc „filologie“. Opačný případ je v korespondenci s Mahenem (proti 14 číslům Mahenovým jsou 4 Trávníčkovy krátké dopisy). To jsou dva větší soubory; ostatní část edice tvoří většinou jednotlivé dopisy od různých autorů, které ukazují, že spisovatelé starší i mladší generace se obraceli k Trávníčkovi jako ke svému učiteli a rádci.

Edice je doprovozena pečlivým poznámkovým aparátem a předmluvou, charakterizující stručně Trávníčkovu činnost, uvádějící do otiskované korespondence a informující o korespondenci neotištěné.

Naše řeč, ročník 58 (1975), číslo 1, s. 41

Předchozí Alena Fiedlerová: Z pátého sešitu Staročeského slovníku

Následující Marie Racková: První souborná práce o dějinách vyučování češtině