Odešel Břetislav Koudela

Ludvík Kuba

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

Učitel Pedagogické fakulty v Ústí n. Labem PhDr. Břetislav Koudela, CSc., patří k těm, jimž nemoc nedovolila dospět k zamýšlenému životnímu a badatelskému cíli. Zemřel 13. října 1973 v 48 letech.

Narodil se 22. prosince 1925 v Částkově, okr. Uherský Brod (dnes Uherské Hradiště). Za války byl pro ilegální antifašistickou činnost vězněn v nacistických věznicích. Záhy po osvobození studuje na filosofické fakultě Karlovy university jazyk český a francouzský. V této době je předsedou akademického odboru Kruhu přátel českého jazyka, po Únoru členem jeho akčního výboru. Ač původem z Moravy, věnoval celý svůj život Severočeskému kraji. Učil zde na několika školách středních, od počátku padesátých let působil pak kromě toho jako konzultátor při dálkovém studiu tehdejší Vysoké školy pedagogické v Praze.

Dne 1. července 1956 nastoupil jako odborný asistent katedry českého jazyka na Vyšší pedagogickou školu v Ústí n. Labem, dnešní Pedagogickou fakultu. Přednášel zde hlavně — jako žák profesora V. Vážného — historickou mluvnici a dialektologii. Posluchače si dovedl získat nejen svými znalostmi a životními zkušenostmi, ale i lidským přístupem k jejich životním problémům. Jeho činnost pedagogická neomezovala se pouze na učebny fakulty. Připomeňme jeho záslužnou práci pro Krajský pedagogický ústav, pro nejrůznější osvětové instituce, ústecké studio Československého rozhlasu, připomeňme jeho popularizační výchovnou činnost v krajských a okresních časopisech, v kulturních sekcích lidové správy aj.

Se Severočeským krajem byl bytostně spjat a běžně mluvený jazyk obyvatelů této části naší republiky se stal středem jeho badatelského zájmu. Uveďme jazykové studie, uveřejňované ve sbornících Pedagogické fakulty v Ústí n. Labem: K vývoji lidového jazyka v českém pohraničí severozápadním (1964), Běžně mluvený jazyk přesídlenců z ostatních Čech v českém pohraničí severozápadním (1966). V časopise Naše řeč informoval čtenáře o této problematice v článku Potřeba výzkumu jazykového vývoje v tzv. pohraničí (NŘ 43, 1960, s. 206n.); do oblasti toponomastiky spadá příspěvek jména osad na [105]Děčínsku (NŘ 51, 1968, s. 41n.). Četné jsou jeho příspěvky v časopise Český jazyk a literatura; zde zasáhl několikrát do diskuse o českém pravopise, o sponě a přísudku neslovesném, o sousloví. Pravidelně pak informoval o obsahu časopisu Slovo a slovesnost. — Je spoluautorem vysokoškolské učebnice Vývoj českého jazyka a dialektologie (Praha 1964, 2. vyd. 1971), zpracované pod vedením Fr. Cuřína. Svěřena mu zde byla část dialektologická.

Těžká choroba přinutila ho již před třemi lety odejít do invalidního důchodu. Pracovník v dialektologii, pohybující se dříve nejčastěji a nejraději v terénu, byl odkázán na invalidní vozík. Nezlomná byla však jeho víra, že jeho zdravotní stav je pouze přechodným zhoršením. V těchto dlouhých chvílích osamělosti potěšila občasná návštěva bývalých žáků. Potěšil každý článek, který mu vyšel v časopise: dokázal, že autor je stále platným členem společnosti. Do posledních chvil života sledoval vše, co bylo v jazykovědě nového, a reagoval na toto dění vlastními články a glosami.

Katedra českého jazyka Pedagogické fakulty v Ústí n. Labem ztrácí v Břetislavu Koudelovi vynikajícího pedagoga a česká dialektologie svého zaníceného pěstitele.

Naše řeč, ročník 57 (1974), číslo 2, s. 104-105

Předchozí František Horečka: Příspěvek ke vzniku některých příjmení na Valašsku

Následující Antonín Rubín: Polokošile