Miroslav Roudný
[Short articles]
-
Ve sportovních rubrikách českých i slovenských novin se v poslední době často objevuje jméno obce Odolena Voda. V souvislosti s tím bývá kladena otázka, jak toto jméno skloňovat. Do rozpaků nás přivádí slovo Odolena, protože svým postavením v sousloví je přívlastkem, ale svou formou je gramaticky velmi neurčité. Způsobuje to též okolnost, že osobní jméno Odolen, s nímž toto slovo souvisí, upadlo už dávno v zapomnění a není uvedeno ani v kalendáři.
Pokud by zůstala zachována původní středověká podoba tohoto názvu Odolenova Voda, nebylo by zde při skloňování žádných nesnází. Mohli bychom potom skloňovat slovo Odolenova podle vzoru „bratrova“, jako přídavné jméno přivlastňovací, tedy Odolenova Voda, Odolenovy Vody atd., stejně jako skloňujeme např. název Kacákova Lhota.
Zkrácením původního tvaru vznikla však podoba Odolena s krátkým -a na konci. Kdyby bylo toto zakončení dlouhé, bylo by i tu řešení snadné. Pak bychom skloňovali toto slovo jako přídavné jméno mladá, tedy Odolená Voda, Odolené Vody atd. Odchýlení od původní podoby by tím nebylo o nic větší než u krátkého Odolena. Pokus zavést jako úřední název lidové označení Vodolka, popř. Odolka selhal, přestože se objevuje i ve starších zápisech od 18. století. (Též v Profousově slovníku je Odolena Voda uvedena pod jménem Vodolka.) Nakonec byl dodatečně zaveden úřední název s krátkým zakončením Odolena Voda. Protože není vhodné pokládat tvar Odolena za nesklonný druhý pád jména Odolen, nezbývá nám než tvořit pády tak, jako by šlo o dvě jména skloňovaná podle vzoru „žena“. Skloňujeme tedy Odolena Voda, (do) Odoleny Vody, (k) Odoleně Vodě, (přes) Odolenu Vodu, (v) Odoleně Vodě, (za) Odolenou Vodou, tedy se stejnými koncovkami, jaké byly u původního názvu Odolenova Voda.
Tento případ je jakousi raritou mezi našimi názvy obcí, a i když s sebou nese různé gramatické nesnáze, nelze mu upřít [167]jistou poetičnost, která si snad zaslouží, aby byla zachována.[1]
[1] Stejné řešení je i v Jazykovém koutku ze dne 20. I. 1947. Kromě toho psala o skloňování názvu Odolena Voda před lety Naše řeč 8, 1924, 309.
Jméno Odolen, původně totéž co ‚vítěz‘ (odolěti = vítěziti) je doloženo poprvé u kanovníka Vincence Pražského (Fontes Rer. Boh. II. 430), který vypráví o Odolenovi, synu Střížově, bojujícím s výpravou Vladislava II. v severní Itálii; dne 23. července r. 1158 první přeplul řeku Addu při dobývání Milána.
Naše řeč, volume 56 (1973), issue 3, pp. 166-167
Previous Zdeňka Sochová: Slovesná předpona za- na postupu
Next Ladislav Janský: Specializovat do závodu?