Časopis Naše řeč
en cz

K původu slova výdobytek

František Svěrák

[Drobnosti]

(pdf)

-

Podst. jméno výdobytek se vyskytuje v češtině častěji teprve po druhé světové válce. Objevuje se především v slohu publicistickém, řidčeji v slohu odborném. Je odvozeno od slovesa vydobýt a znamená ‚to, co bylo vydobyto (bojem, prací), vymoženost, výsledek‘. V denním tisku a ve veřejných přednáškách se setkáváme se spojeními výdobytky naší revoluce, výdobytky Slovenského národního povstání, výdobytky pracujících v sociálním pojištění, výdobytky práce lidu. Takovéto příklady se uvádějí také v Příručním slovníku jazyka českého a v Slovníku spisovného jazyka českého. Našli jsme slovo výdobytek i v Základech marxistické filosofie (Praha 1959, 365): „výdobytky“ současné buržoazní sociologie (užito ironicky, proto v uvozovkách), a v jazykovědném pojednání: právě v oblasti prostorových daností se již nejvíce blížíme plnému poznání, spojujíce každý jednotlivý výdobytek s jazykem (I. Poldauf v Studiích a pracích lingvistických, Praha 1954, 201).

Podst. jméno výdobytek je utvořeno podobně jako jména výrobek, výdělek, výlovek, výtažek atp. Významem se k nim přiřaďuje, patří mezi jména označující výsledek děje (srov. Tvoření slov v češtině 2, 1967, 266n.). V Prvním výběru Jazykového koutku Čs. rozhlasu (1949, 168n.) je označil Al. Jedlička za slovo přejaté po roce 1945 ze slovenštiny (slovensky výdobytok). S jeho názorem lze souhlasit.

Pro osudy slova výdobytek je zajímavé, že se vyskytovalo v češtině již dříve. Jan Nečas je uvádí ve svém slovníku právní terminologie Deutsch-böhmische juridische Terminologie z r. 1892; překládá jím německé Errungenschaft. Recenzent slovníku v Časopise Matice moravské (1894, 86) pokládá slovo výdobytek za výtvor autorův a zamítá je. Z recenzentova hodnocení tohoto slova je zřejmé, že v té době už nežilo. Uvádí je však J. Jungmann v Česko-německém slovníku (V. díl, 1839), J. Franta Šumavský v Česko-německém slovníku (1851) a Fr. Š. Kott v díle stejného jména (IV. díl, 1884), tam však jen se slovenskými doklady. V lexikálním archívu Ústavu pro jazyk český ČSAV je na slovo výdobytek ještě doklad z r. 1850 od Jakuba Malého, z období před r. 1945 pak dva doklady z novin (z r. 1939 a 1943) a větší počet dokladů z období po r. 1945.

Svědectví lexikálního archívu Ústavu pro jazyk český (i vzhledem ke kontextovým spojením v něm doloženým) i jazykové povědomí uživatelů svědčí o tom, že slovo výdobytek, zaznamenané ve slovnících z 19. století a sporadicky se vyskytující i později, bylo oživeno a dostalo se do užívání především v publicistice vlivem slovenštiny teprve po r. [277]1945. Patří k těm slovům, u nichž kontakt obou našich národních jazyků ve společném státě se projevuje i přejímáním jednotlivých prvků ze slovenštiny do češtiny.[1]


[1] Srov. Al. Jedlička, Přejímáme slovenská slova?, Jaz. koutek Čs. rozhlasu, 1. výběr, Praha 1949, 168n., a týž v Jazykovedných štúdiích VII, Bratislava 1963, 111n.

Naše řeč, ročník 55 (1972), číslo 5, s. 276-277

Předchozí Marie Nováková-Šlajsová: Onomastické práce

Následující Milena Rulfová: Jste též karavanisté?