Kůň Převalského

Alena Polívková

[Drobnosti]

(pdf)

-

Na jazykovou poradnu Ústavu pro jazyk český se už několikrát obrátili odborníci i neodborníci s dotazem, jak psát správně název pro naši československou zoologickou raritu, pro divokého koně nazývaného domorodým názvem (z mongolštiny) kertak. V naší literatuře se název pro uvedeného živočicha totiž vyskytuje i ve vědecké zoologické nomenklatuře ve třech pravopisných podobách, a to kůň Převalského (SSJČ, Praha 1964, díl II., s. 1077; J. Kratochvíl—E. Bartoš, Soustava a jména živočichů, Praha 1957, s. 375[1]), kůň Prževalského — (O. Štěpánek — J. Mařan — J. Obenberger — F. Frantl, Přírodopis živočišstva, Praha 1956, s. 200) a kůň Przewalského (SSJČ, Praha 1960, díl 1., s. 1035). Dozvěděli jsme se, že název této československé rarity bude brán za základ pro pojmenování ulice (v Praze), a předpokládáme proto, že se potom počet dotazů ještě zvětší. A protože jsme zjistili, že se ani odborníci nemohou dohodnout, nezbývá nám než doporučit, jak tento problém řešit.

Příručky uvádějí, že název je utvořen podle jména ruského cestovatele z 19. stol. N. M. Prževalského, takže by měl mít podobu kůň Prževalského. I když víme, že by tento způsob psaní byl nejsprávnější, nedoporučujeme jej, a to z toho důvodu, že se ho dosud užívalo nejméně a dnešní úzus by se ještě více rozkolísal. Podobu kůň Przewalského nedoporučujeme pak proto, že neodpovídá pravopisným zásadám přejímání cizích vlastních jmen. Tato jména většinou píšeme pravopisem původním (a protože v češtině máme písmeno ž, není důvod pro psaní se z; není též důvod pro psaní w). Pravopisná podoba kůň Przewalského je asi shodná s pravopisem jiných evropských jazyků; za základ přepisu byla vzata zřejmě latinská podoba (Equus przewalskii). Je zajímavé, že neodborníci v zoologii z této grafické podoby vyvozují, že nositel jména byl polské národnosti. V dnešní době je již dost vžitá podoba počeštěná (viz např. Příruční slovník naučný, Praha 1963, II. díl, s. 717), a to kůň Převalského, a proto doporučujeme, aby se jí užívalo[2].

---

[1] Je zde však uvedena podoba kůň obecný převalského (s malým p). Takový je úzus ve vědecké zoologické nomenklatuře, která zásadně píše rodová jména s velkým začátečním písmenem, druhová s malým, i když jde o jméno vlastní.

[2] K této podobě se též přiklání ředitel Ústavu pro výzkum obratlovců ČSAV akademik Josef Kratochvíl.

Naše řeč, ročník 55 (1972), číslo 4, s. 231

Předchozí Zdeněk Hlavsa: Jak psát název Západní Berlín?

Následující Alena Polívková: Radíme a kritizujeme