Časopis Naše řeč
en cz

Máme na to?

Václav Křístek

[Drobnosti]

(pdf)

-

Ve sportu na to někdy máme, někdy i nemáme. Sportovní reportáž rozhlasová nebo televizní (tedy jazykový projev mluvený), popř. novinová (projev psaný) patří do stylu publicistického. Má některé základní rysy shodné s jinými projevy téhož stylu i některé rysy specifické.[1]

Jedním z podstatných rysů mluvené reportáže televizní nebo rozhlasové je jisté napětí mezi prostředky tzv. automatizovanými a prostředky aktualizačními. Automatizované prostředky jsou nezbytné, má-li reportér bezprostředně a výstižně reagovat na rychle se měnící situaci ve sportovní hře a informovat o ní, aktualizace pak mají vzbudit pozornost novou formou sdělení, novým nápadem, novou jazykovou invencí. Proto je třeba stále nových aktualizací.

K oblíbeným a vydatným zdrojům nových aktualizací v publicistice patří metaforické využívání slov, slovních spojení a rčení z jiného jazykového prostředí. K aktualizacím tohoto druhu patří i spojení uvedené v nadpisu našeho příspěvku.

Není to tak dávno, co se tohoto spojení začalo užívat, nejdříve v reportážích televizních a potom ve sportovních rubrikách novin. Několik příkladů z denního tisku: Kdo ze startujících, kteří [51]na to mají, by však nechtěl zvítězit? (tj. kteří to dovedou, umějí, kteří mají takové předpoklady, schopnosti atd. — RP 1. 5. 1971); … (vynikající skok) také dokazující, že Brož má na víc, než letos dosud ukázal (RP 5. 7. 1971); Na sofijské žíněnce jsme na víc neměli (v nadpisu článku); Volnostylaři v Sofii na medaile neměli (obojí RP 8. 9. 1971).

Cestu k takovému metaforickému využití jazykového prostředku může naznačit tento doklad: … předpoklady, jak ukázal v této etapě, na to má (RP 10. 5. 1971).

Taková spojení byla a jistě ještě jsou oživením reportáže, snad i proto, že jde o vyjádření vzaté z běžně mluveného jazyka, kde má toto spojení jasný význam — ‚mít nebo nemít dostatek prostředků (zejména finančních) na pořízení něčeho‘ —, v níž se tedy reaguje na běžnou životní situaci. Ostatně působení obou vyjadřovacích oblastí je zde oboustranné: v běžně mluvených projevech se často setkáváme s obraty vzatými z vyjadřování ve sportovních reportážích (srov. jít do finiše, finišovat, někoho knokautovat, zahrát něco na roh, do autu, být v ofsajdu atd.).

Z mluvených reportáží rozhlasových se patrně tento obrat dostal do sportovních rubrik denního tisku. Ovšem co je dnes aktualizací, stává se častým užíváním stále běžnější, může se stát automatizací, může i z užívání zmizet, může i nabýt povahy klišé, působícího spíše negativně, takže se mu pak pozornější stylista raději vyhne. O tom však rozhodne jazykový úzus.


[1] Srov. o tom nejnověji A. Jedlička-V. Formánková-M. Rejmánková, Základy české stylistiky, Praha 1970, s. 41n.

Naše řeč, ročník 55 (1972), číslo 1, s. 50-51

Předchozí Václav Křístek: Prostavět milión?

Následující Alois Jedlička: Zbrojovka horko těžko vyhrála

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1