Časopis Naše řeč
en cz

Jubileum Jaroslava Zimy

Redakce

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

Začátkem letošního roku (17. 1.) dožil se sedmdesáti let dr. Jaroslav Zima, CSc., jehož mnohostranná záslužná práce vědecká, pedagogická, metodická i organizátorská byla zasvěcena službě mateřskému jazyku.

Po studiu na Universitě Karlově, na universitách v Lipsku, v Bordeaux a na Sorbonně nezvolil si, jak očekáváno, universitní dráhu romanistickou, ale stal se v r. 1926 středoškolským profesorem češtiny a francouzštiny. Výsledky jeho učitelské činnosti, v níž se mimořádná kvalita předběžné průpravy znásobovala pedagogickým talentem a metodickou průbojností, [45]předurčily jej k významné školské funkci: Po r. 1945 stal se zemským školním inspektorem pro češtinu.

Smyslem a cílem Zimovy činnosti na tomto úseku nebylo jen rychlé odstranění válečných škod, ale zároveň i propracování a postupné uskutečňování koncepce, podle níž se vyučování češtině, realizované na vysoké odborné a metodické úrovni, mělo stát osou celého vyučovacího procesu. Trvalým dokladem těchto snah, podporovaných předními našimi bohemisty[1], jsou mj. tři ročníky živého a průbojného časopisu „Zprávy pro češtináře“[2], který vedle zřetelů metodických sledoval programově i obecný záměr, jak češtině ve škole zajistit místo přiměřené jejímu významu v životě společnosti.

Se školou zůstal Zima v kontaktu i po svém přechodu do Ústavu pro jazyk český (v r. 1949): Významný byl zvlášť jeho podíl na přípravě nových učebnic češtiny, tehdy za účasti ústavu a za vedení akad. Havránka zpracovávaných. Zejména však příchod do ústavu Zimovi umožnil soustavněji a intenzívněji rozvinout vědeckou práci, zahájenou již v r. 1931 moderně pojatým dialektologickým „Příspěvkem k slovníku Příbora a okolí“[3]. Zimova účast na kolektivních dílech slovníkářských, zvláště pak na zpracování Slovníku spisovného jazyka českého, spojená zároveň s teoretickým promýšlením závažných problémů lexikologických a stylistických, přispěla k vysoké úrovni tohoto základního díla moderní české lexikografie. Zimovy studie z tohoto období (bohemistické i romanistické), publikované v odborných časopisech a sbornících (zejména také v Naší řeči), jsou v současném vědeckém kontextu obecně známy a uznávány; jeho knižní monografie Expresivita slova v současné češtině (1961), založená na přesné interpretaci rozsáhlého materiálu, patří k základním pracím naší lexikologie a stylistiky. Vzornou ukázkou editorské činnosti jsou Zimovy kritické edice klasiků, zvláště děl Nerudových (v této souvislosti třeba připomenout, že právě Zima spolu s K. Polákem podali námět na vydávání Národní knihovny). Příkladem účinné popularizace jsou jeho jazykové koutky, vynikající tematickou aktuálností a svěžestí podání.

O tvůrčí aktivitě jubilantově svědčí i v současnosti jeho stálá soustavná spolupráce s ústavem a s jeho oddělením pro lexikologii a lexikografii.


[1] Srov. sb. Čeština v životě a ve škole, Praha 1947, vydaný zemskou školní radou za red. J. Zimy a Al. Jedličky a obsahující rozhlasové přednášky předních lingvistů a literárních vědců.

[2] Vyd. v l. 1946—1948 zemská školní rada za hl. red. J. Zimy.

[3] Ve výroční zprávě gymnasia v Příboře 1931; nově zpracováno pro Listy filologické 46, 1937, 154—170.

Naše řeč, ročník 55 (1972), číslo 1, s. 44-45

Předchozí Stanislav Starý: O hovorové ruštině v sovětském sociolingvistickém sborníku

Následující Jan Chloupek: Za docentem dr. Aloisem Gregorem

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1