Časopis Naše řeč
en cz

O pětijazyčném terminologickém slovníku z kvantitativní lingvistiky

Ludmila Uhlířová

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

V současné době, charakterizované rychlým rozvojem vědeckého bádání, jsme často svědky toho, že paralelně s rostoucí specializací uvnitř jednotlivých oborů dochází k tvůrčí syntéze poznatků z oboru různých, a to jak pokud jde o předmět zkoumání, tak i o metodu. Počáteční mezioborový přístup může vyústit až k vytvoření samostatného oboru.

V posledních deseti až patnácti letech pozorujeme výrazné metodologické pronikání matematiky do jazykovědy. Kromě statistiky, jejíž aplikace v jazykovědě jsou známy již od 19. stol., jde zejména o základy algebry, teorii grafů, teorii pravděpodobnosti, teorii odhadů a testování hypotéz, teorii informace, teorii stochastických procesů a teorii her. V dnešní době se metodologicky dovršuje autonomie matematické lingvistiky s dvěma hlavními větvemi, lingvistikou algebraickou a lingvistikou kvantitativní (statistickou). Zároveň s tím se jazykověda obohacuje o velké množství termínů z různých oborů, vytvářejí se a ustalují termíny nové. Významnou příručkou pro pracovníky v matematické lingvistice a v dokumentaristice, která umožňuje orientaci v obsáhlé terminologii a navíc je první svého druhu u nás, je Pětijazyčný slovník z kvantitativní lingvistiky[1], který sestavili M. Königová, M. Ludvíková a J. Kraus za vedení M. Těšitelo[257]. Jeho cílem je — jak píší autoři v předmluvě — sloužit jako pomůcka pro pracovníky v daných oborech, kteří sledují tematicky velmi různorodou literaturu a sami často musí z cizí literatury nejen čerpat, ale i své vlastní výsledky do cizích jazyků překládat. Obsahuje termíny z jazykovědy i z oblastí dalších, zvláště z matematiky, teorie informace, kybernetiky, logiky, automatického zpracování dat a psycholingvistiky. Slovník má dvě části: vlastní pětijazyčný slovník a čtyři indexy. Abecedně řazený slovník obsahuje 1005 průběžně číslovaných hesel, uvádějících vždy za českým termínem ekvivalent anglický, francouzský, německý a ruský. Tak např. pod pořadovým číslem 783 je uvedeno heslo slovník frekvenční a jeho ekvivalenty, angl. word count, frequency dictionary, frequency word book, fr. dictionnaire de fréquence, něm. Häufigkeitswörterbuch, Rangwörterbuch a rus. častotnyj slovar’. Indexy obsahují abecedně uspořádané termíny v jednotlivých jazycích s číselnými odkazy na slovník.

Protože slovník je určen především uživatelům s lingvistickým vzděláním, převaha hesel je z oblastí lingvistům vzdálenějších. Tak z matematiky jsou uvedena např. hesla algebra, axióm, binomický, četnost (absolutní, empirická, klesající, kumulativní n. kumulovaná, marginální, pozorovaná, průměrná, relativní atd.), číslo (celé, kladné, komplexní atd.), funkce, korelace, křivka, limita, logaritmus, množina, posloupnost, pravděpodobnost, rovnice atd.; z teorie informace uveďme pro příklad hesla automat, bit, entropie, algoritmus, informace, kód, kanál, redundance, zpětná vazba. Logika je zastoupena termíny jako důsledek (logický), implikace, indukce. A konečně z automatického zpracování dat jsou zařazeny termíny jako děrování, kompilátor, program, paměť (akustická, bubnová magnetická, dlouhodobá, krátkodobá, pomocná, vnější, vnitřní), páska, počítač aj. Jazykověda je zastoupena dvěma vrstvami termínů: jednak těmi nejobecnějšími, jako jsou jazyk (mluvený, psaný, přirozený, umělý, současný, spisovný), jazykověda n. lingvistika (obecná, aplikovaná, kvantitativní, statistická, strojová), písmeno, grafém, foném, slovo, věta, sdělení, příznakový, bezpříznakový, sémantický, lexikální aj., jednak speciálními nově utvořenými termíny z kvantitativní lingvistiky (bohatství slovníku, koncentrace slovníku, míra opakování, index opakování, sémantický diferenciál). Vrstva těchto nových termínů je ovšem nejméně početná, protože terminologie oboru se obvykle utváří především přejímáním pojmenování a termínů v jazyce již existujících, a teprve v druhé řadě vytvářením nových.

Slovník, který vznikal jako průběžná práce při studiu odborné literatury a při větších překladových a bibliografických pracích, není normativní. Protože je však založen na rozsáhlé excerpci (nejčastějšími zdroji hesel byly jednotlivé ročníky Prague Studies in Mathematical Linguistics, cizo[258]jazyčná resumé v Slově a slovesnosti, překladový sborník Teorie informace a jazykověda a cizojazyčné materiály anotované bibliografie kvantitativní lingvistiky[2], můžeme jej považovat za velmi spolehlivý pramen informací. Jeho užitečnost by zvýšilo, kdyby — snad v dalším vydání — autoři doplnili jednotlivá hesla stručným výkladem. Zatím tak učinili zcela výjimečně u jediného hesla poměr type-token, které vyložili jako „poměr počtu různých slov a výskytů v textu“, neuvedli však žádný český ekvivalent. Bylo by rovněž vhodné opatřit hesla v slovníku poznámkou, v jakém významu je daný termín zachycen, vzhledem k tomu, že překlad termínu, který existuje ve více než jednom oboru, se do různých jazyků může podle jednotlivých významů lišit. — Základem terminologických slovníků by měly být pojmy. Počítají autoři v budoucnu s tím, že slovník rozšíří o pojmově uspořádaný seznam hesel?

Slovník uvítají všichni, kdo se zabývají matematickou lingvistikou nebo problematikou přilehlých oblastí. Protože je sestaven důkladně a s velikou péčí, najdou v něm spolehlivou oporu.


[1] Vyd. Strojírenský informační ústav v Praze jako účelovou publikaci řady B, č. 3, 1970, 188 s.

[2] Prague Studies in Mathematical Linguistics sv. 1, 1966, sv. 2, 1967, sv. 3 a 4 v tisku; Teorie informace a jazykověda, Praha 1964; Kvantitativní lingvistika, Novinky literatury, Společenské vědy — řada VI, roč. 1964—70 (za léta 1962—1968).

Naše řeč, ročník 54 (1971), číslo 4, s. 256-258

Předchozí František Cuřín: Monografie o vývojových postupech v české slovní zásobě

Následující Josef Filipec: K osmdesátinám Aloise Získala

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1