Ludmila Uhlířová
[Posudky a zprávy]
-
V posledních dvou desetiletích začíná světová lingvistika soustavněji věnovat pozornost jazykovým prostředkům významové výstavby vyšších promluvových celků (promluvy, textu), zejm. pak problematice výpovědi jakožto základní stavební jednotky těchto celků. Lingvisté různých směrů však zpracovávají jevy týkající se významové výstavby výpovědi a textu často pod odlišnými názvy i rozličnými metodami. Vznikla tedy myšlenka uspořádat vědecké setkání, které by umožnilo konfrontovat různé přístupy a koncepce a stalo se podnětem k dalšímu teoretickému i empirickému výzkumu. Tato myšlenka byla inspirována i faktem, že u nás má bádání o nadvětných celcích již dlouholetou tradici. Princip aktuálního členění výpovědi neboli funkční perspektivy větné byl formulován V. Mathesiem v letech dvacátých a třicátých a rozpracován pražskou jazykovědnou školou.
Mezinárodní sympozium o aktuálním členění výpovědi bylo uspořádáno péčí Ústavu pro jazyk český ČSAV ve spolupráci s Jazykovědným sdružením při ČSAV ve dnech 12.—14. října 1970 v Mariánských Lázních. Navázalo na 3. výroční zasedání Evropské lingvistické společnosti (Societas Linguistica Europaea), které se konalo ve dnech 9.—11. října v Praze. Zúčastnilo se ho dvacet šest hostů z devíti evropských zemí a dvacet osm vědců domácích. Protože bylo organizováno jako setkání pracovního charakteru, při němž hlavní váha jednání spočívala na diskusi, byly texty hlavních referátů předem rozmnoženy a rozeslány přihlášeným. Účastníci měli rovněž k dispozici tištěné Materiály k bibliografii prací o aktuálním členění větném za léta 1900—1970 (sestavil Z. Tyl za přispění kolektivu spolupracovníků), čítající 663 položek.
Celé jednání sympozia bylo rozděleno do pěti tematických okruhů; každému bylo věnováno jedno půldenní zasedání. Jádrem prvního okruhu bylo aktuální členění v teorii a praxi pražské jazykovědné školy. Na referát J. Firbase navázalo několik kratších příspěvků o aktuálním členění v jiných lingvistických koncepcích, zejm. v SSSR (K. G. Krušeľnickaja), Maďarsku (L. Elekfi) a Švédsku (Ö. Dahl). O místě aktuálního členění v systému popisu jazyka (druhý okruh) pojednával referát P. Sgalla, a to zejm. se zřetelem ke koncepcím generativním, a referát M. A. K. Hallidaye. Ve třetím tematickém okruhu se hlavní referáty F. Daneše a W. Dresslera týkaly aktuálního členění ve vztahu ke struktuře textu. Prostředky aktuálního členění v různých jazycích se zabývaly referáty P. Nováka a I. I. Kovtunovové (čtvrtý okruh). V posledním, pátém zasedání, referovali P. Ada[53]mec, E. Beneš, K. Pala a L. Uhlířová o metodách a procedurách zkoumání aktuálního členění. Po referátech vždy následovala diskuse, zaměřená nikoli pouze k referátům samým, nýbrž k tematickému okruhu jako celku. Obsahovala předem neohlášená souvislejší vystoupení (např. J. Filipce o prostředcích aktuálního členění při výstavbě dramatického textu, E. Georgievové o morfologických prostředcích aktuálního členění v bulharštině, A. Svobody o dvojím pojetí pojmu komunikativní dynamismus, O. A. Laptěvové o prostředcích aktuálního členění v mluveném jazyce a další), ale hlavně šlo o bezprostřední, živou a plodnou diskusi ke všem otevřeným otázkám. Všechny úvodní referáty k jednotlivým tématům (z nichž tři byly na sympoziu přečteny v nepřítomnosti referentů) a některé další obsáhlejší příspěvky budou otištěny ve sborníku Papers on Functional Sentence Perspective (red. F. Daneš), který vyjde ve spolupráci nakl. Academia a nakl. Moutonova pravděpodobně ještě v tomto roce.
V Mariánských Lázních se aktuální členění poprvé v historii světové lingvistiky stalo tématem samostatného mezinárodního lingvistického setkání. Prokázalo nesporné prvenství československé lingvistiky v této oblasti bádání a přispělo značnou měrou i k větší publicitě československých prací na světovém lingvistickém fóru. Výhledy do budoucna jsou obsaženy v závěrečném memorandu, které implicitně vyjadřuje i naději, že po tomto prvním setkání budou následovat další; přáli bychom si, aby byla stejně úspěšná.
Ludmila Uhlířová
Ve dnech 12.—14. října 1970 se v Mariánských Lázních konalo první mezinárodní sympozium o aktuálním členění výpovědi. Lingvisté z deseti evropských zemí diskutovali o některých aspektech komunikativní funkce věty a o otázkách výstavby textu. Shodli se na tom, že v současné světové lingvistice se těmto otázkám nevěnuje vždy náležitá pozornost přesto, že si jich vědci všímají již od první poloviny devatenáctého století. Jevy aktuálního členění by měly být důsledně zahrnuty do jakékoliv lingvistické teorie, která usiluje o adekvátnost.
I přes různé přístupy k uvedeným problémům se dospělo k závěrům, že jednotnějšího a koordinovanějšího přístupu lze dosáhnout jen spojováním zájmů a přehodnocováním individuálních koncepcí v důsledku lepšího poznání názorů jiných, získaného v průběhu diskuse. Tomuto cíli by jistě napomohla obšírná bibliografie a heslář nejfrekventovanějších termínů, jichž teoretikové aktuálního členění užívají.
Další zkoumání aktuálního členění, vhodně užívající také metod kontrastivní analýzy, by se mělo soustředit na explicitní formulaci jevů aktuálního členění v rámci teorie gramatiky, která usiluje o úplnost, stejně jako [54]na význam aktuálního členění pro různé oblasti aplikované lingvistiky (jazykové vyučování, stylistiku, praktické a teoretické problémy překladu, automatické zpracování jazykových dat).
Naše řeč, ročník 54 (1971), číslo 1, s. 52-54
Předchozí Radoslava Brabcová: Mluvená spisovná slovenština
Následující Jiřina Novotná: Za profesorem Bohuslavem Hálou