Časopis Naše řeč
en cz

Hosteska

Zd. Hrušková

[Drobnosti]

(pdf)

-

Při letošním mistrovství světa v lyžařských disciplínách ve Vysokých Tatrách i později v souvislosti se světovou výstavou v Ósace jsme slyšeli a četli velmi často, že o hosty pečují hostesky. Když se toto pojmenování objevilo při příležitosti světové výstavy v Bruselu v r. 1958 a později ve zprávách o jubilejní výstavě Československo 1960 v Praze, ozvaly se proti němu projevy nesouhlasu. Považovalo se jednak za zbytečné, jednak za neústrojné. Jako náhradní pojmenování se navrhovala průvodkyně nebo informátorka.[1]

Stále jasněji se však ukazuje, že zcela zamítat toto slovo nemůžeme. Nejen proto, že toto pojmenování přes nepřízeň jazykové kritiky stále žije na stránkách našeho tisku a v prostředí velkých mezinárodních událostí, ale především proto, že význam, který označuje, je skutečně potřebný a aktuální. Při významných světových sportovních šampionátech, při světových výstavách, při různých mezinárodních festivalech, kde je zdůrazněna také společenská složka, je potřebí, aby návštěvníci měli stále v dosahu někoho, kdo by je dobře informoval a všestranně o ně pečoval. Tento náročný úkol je svěřován mladým dívkám, které musí mít k této práci dobré předpoklady a schopnosti, a jsou proto také pečlivě vybírány. Náplň jejich práce je velmi bohatá a rozmanitá. Nemůže ji dobře vystihnout ani doporučovaný název průvodkyně, ani [189]informátorka. Ještě nejlépe by snad to, oč jde, vystihoval název hostitelka (což je doslovný překlad anglického slova hostess), popř. pečovatelka. Avšak při pozornějším zvážení obou těchto výrazů se nám rovněž objeví nesnáze. Je pravda, že slovo hostitelka vyjadřuje česky totéž co anglické hostess ve svém základním významu, stejně tak je však pravda, že zatímco v angličtině došlo k adaptaci tohoto slova pro nový význam bez větších nesnází, neboť posuny významu tohoto druhu jsou v angličtině zcela běžné a hojné, u nás by obdobný posun významu byl příliš násilný. Hostitel, hostitelka jsou v češtině vymezeny příliš jednoznačně: kdo hostí, poskytuje pohostinství, žena, která hostí. A se silným vlivem tohoto základního a vlastně jediného významu by muselo otznačení hostitelka v novém významu počítat. Pokud pak jde o pečovatelku, je tento výraz dnes opět příliš těsně spjat s poskytováním sociální a zdravotnické péče, aby ho bylo možné pro náš význam použít. A tak název hosteska ve smyslu, který jsme si vymezili, nejen svou na první pohled mezinárodní zvukovou podobou, ale i tím, že jednoznačně specifikuje činnost vybraných dívek, vhodně zapadá do prostředí mezinárodního charakteru velkých společenských událostí.

Pokud jde o slovotvornou stránku výrazu hosteska, je utvořen způsobem ne zcela obvyklým: k anglickému základu hostess byla připojena přípona -ka, nejčastější přípona českých jmen tzv. přechýlených, tj. jmen bytostí ženského rodu, která vznikla odvozením od příslušného jména mužského. Tento způsob tvoření pojmenování ženských osob je pro češtinu základní. A právě v tom je jméno hosteska odlišné: anglická základová podoba hostess neoznačuje totiž v angličtině příslušnou osobu mužskou, nýbrž je to anglická ženská podoba utvořená z mužského podst. jména host (vysl. [houst] ‚hostitel‘ a přípony -ess označující v angličtině osoby ženského rodu; angl. hostess znamená tedy už ‚hostitelka‘. Poněvadž v češtině nepotřebujeme zatím pojmenování pro muže (a ani v mezinárodním měřítku se zatím neobjevili muži jako pečovatelé o návštěvníky, ale mluví se vždy jen o dívkách — hosteskách), vzali jsme i pro češtinu za základ anglickou ženskou podobu, a to jako celek, nerozkládáme ji. Je pro nás neprůhledná, běžný uživatel nezná její vznik v angličtině. Její přejetí do češtiny beze změny, tj. jako hotové jméno rodu ženského, však není možné, je tu na překážku zakončení slova na -s, které bychom nemohli v češtině ani chápat ani skloňovat jako podst. jméno rodu ženského. A proto jsme použili nejběžnějšího způsobu tvoření jmen pro osoby ženského rodu v češtině: k angl. ženské podobě jsme připojili nejcharakterističtější přechylovací příponu -ka a vznikla tedy hosteska. Proč jsme nevzali za základ mužskou angl. podobu host [houst], k tomu vedly dva důvody: jednak nevhodnost této podoby totožné v psaném jazyce s českým host, což by bylo značnou překážkou, hlavně pokud jde o význam, jednak to, že se při příležitosti mezinárodních událostí užívá nejčastěji angličtiny a pojmenování hostess pro dívky ve funkci pečovatelek o návštěvníky se stalo běžným a jednoznačným označením. Konečně způsob tvoření, kdy vezmeme za základ cizí podobu ženského jména a přechylovací příponou utvoříme české jméno přechýlené, není v češtině tak zcela ojedinělý. Je tomu tak např. u dnes již [190]zastaralých podob princesa, princeska z franc. princesse nebo u komtesa, komteska, které je utvořeno přímo k franc. comtesse a nikoli k původnímu mužskému comte. Bereme zde tedy z původního jazyka za základ ženské jméno již jako celek a českou příponou pouze zdůrazňujeme významové zařadění jména do kategorie názvů ženských osob.

Méně obvyklý způsob tvoření jména hosteska nemůže být na překážku jeho užívání, je-li to slovo opravdu potřebné. A že takovým je, o tom svědčí nepochybně jeho dnes již běžné užívání při všech významných událostech s mezinárodní účastí.


[1] Srov. NŘ 43, 1960, s. 306n.

Naše řeč, ročník 53 (1970), číslo 3, s. 188-190

Předchozí Libuše Kroupová: Cestovat napříč Evropou

Následující Zd. Hrušková: Výtahář i výtažný

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1