Alena Chmelová, Zdeněk Salzmann
[Drobnosti]
-
V naší slovní zásobě je mnoho přejatých slov s neobvyklým hláskovým zakončením. Patří mezi ně i slovo show, které k nám v poslední době proniká z angličtiny.
V angličtině je slovo show (šou) bud sloveso („ukázat“), nebo podstatné jméno. Podst. jméno show má v angličtině tyto významy: 1) podívaná, 2) divadelní nebo filmové představení, rozhlasový nebo televizní program, 3) alegorický průvod, veřejná soutěž nebo jiné okázalé představení, které má za účel pobavit početné obecenstvo, 4) zábavní vystoupení nebo celkový pořad zábavních vystoupení v nočním podniku, kabaretu atp., 5) skupina umělců, která pořádá zábavné programy a vystupuje jako celek, 6) veřejná umělecká výstava v muzeu nebo v galerii, 7) výstava uspořádaná proto, aby vzbudila zájem o nějakou věc.
V češtině si slovo show zatím ponechává původní anglickou psanou podobu i výslovnost (šou). Často však slyšíme i u rozhlasových reportérů nesprávnou výslovnost (šau), která může být podporována německým slovem (die Schau).
Potíže působí rodové zařazení slova show. V současném úzu (v časopisech, na plakátech ap.) se výraz show vyskytuje jak ve spojení s přídavnými jmény [128]rodu ženského (světelná show; napucovaná show), tak s přídavnými jmény rodu středního (střední americké show). U jmen věcí je mluvnický rod zpravidla určen jejich zakončením. U přejatých jmen se v těch případech, kde se pravopis liší od výslovnosti, vychází pravidelně ze zvukové podoby slova.
Poměrně nejvíce odolávají tlaku české tvaroslovné soustavy jména cizího původu zakončená ve výslovnosti na krátké -u nebo dlouhé -ú. Protože zakončení na -u/-ú nemá u českých jmen obecných obdobu, řadí se přejatá jména, pokud označují živé bytosti, k rodu mužskému (zebu, neskl.) a ostatní k rodu střednímu (ragú, neskl.; džiu-džitsu, neskl; tabu, neskl.; tohuvabohu, neskl.). Původem anglické slovo interview (intervjú) je buď nesklonné neutrum, nebo se řadí k rodu mužskému a skloňuje se (interviewu). (Stejně i slovo kakadu, neskl. n. -dua m.)
Kolísání v rodě se projevuje v češtině i u podst. jména show. Pro neobvyklé zakončení (ve výslovnosti je dvojhláska -ou) by patřilo mezi nesklonná podst. jména rodu středního, ale vyskytuje se též jako nesklonné podst. jméno ženské. Je tomu tak zřejmě podle synonymních českých výrazů podívaná, přehlídka atp., která jsou rodu ženského. (Podobně jsou rodu ženského i některá jiná převzatá slova, a to rovněž podle synonymního pojmenování českého: okapi podle „gazela“, whisky podle „kořalka, žitná“, jury podle „porota“ atp.) To, že podst. jméno show přechází z (kategorie jmen rodu středního, do níž se většina přejatých jmen neživotných neobvykle zakončených zařazuje, k rodu ženskému, je znakem jisté snahy alespoň částečně začlenit cizí podstatné jméno do systému českého skloňování.
Podstatné jméno show můžeme nalézt např. i ve spojení s anglickým podstatným jménem business (biznys). Výrazem show business (šou biznys) a slangovou zkráceninou show biz (šou biz) se v angličtině označuje zábavní činnost (např. divadelní, filmová, cirkusová, televizní atp.) nebo zábavní podnikatelství, průmysl. Tento výraz má zatím povahu pojmenování citátového. Měli bychom proto přesně dodržovat anglickou pravopisnou podobu a psát obě slova odděleně (ne showbusiness).
Uvedené výrazy jsme vybrali z časopisů Melodie, Pop Music Express a Dostavník.
Tyto časopisy jsou určeny především těm čtenářům, kteří mají o taneční hudbu speciální zájem, ať jako profesionálové, poloprofesionálové, nebo laici. Proto je tam užívání speciálních přejatých pojmenování do značné míry únosné. Totéž však neplatí pro běžný denní tisk, určený pro široké vrstvy čtenářů, jejichž zájmy jsou přirozeně velmi různorodé. Tito čtenáři právem požadují od denního tisku povšechné informace z různých oblastí a oborů, podané takovým způsobem, aby jim i bez předběžné odborné průpravy rozuměli. Nelze se pak divit, že žehrají na novináře, kteří toho nedbají. Jeden z nich nám poslal výstřižek z Práce s tímto textem: „V této crazy bude náš přední showman hrát se skupinou Their Majestic… 19. září odjíždí J. Laufer do západního Berlína, kde se pětadvacetiminutovou show zúčastní veřejné nahrávky SFB. 29. září jede do Hamburku, aby natočil televizní Hit + Go — Go. V jednání je i barevná show pro západoněmeckou televizi a dva krimi filmy, v nichž by měl J. Laufer hrát.“ — Tavýto způsob psaní do denního tisku je naprosto nevhodný.
Naše řeč, ročník 53 (1970), číslo 2, s. 127-128
Předchozí Zdeňka Hrušková, Eva Pokorná: Striptérka, striptýzka, nebo ještě jinak?
Následující Pavel Jančák: K jazykovému zeměpisu Čech. Některé případy západočeského krácení v koncovkách