Radíme a kritizujeme

MS

[Drobnosti]

(pdf)

-

Přechodníky v novinách

V dnešní češtině jsou přechodníky jazykovým prostředkem málo běžným, ale nikoli zanikajícím. Nepotvrzují se tedy odhady uváděné v Naší řeči v 30. letech, že totiž „přechodník je v moderní češtině tvar mrtvý“ (NŘ 15, 1931, s. 54). Neplatí to především pro přechodník přítomný; s tím se dnes setkáváme poněkud častěji i v novinách, a to především v některých textech politického zaměření, zvláště takových, které mají ráz programu, dokumentu, zdravice, slavnostního projevu apod. (noviny přejímají jejich znění obvykle z Čs. tiskové kanceláře). Přechodníky jsou v nich prostředkem podtrhujícím závažnost, oficiálnost a slavnostní ráz textu; srov. např.: „Vycházeje z toho, že mezinárodní porada má za úkol…, ÚV KSČ pokládá za nutné…;“ „Sovětští, polští, madarští, francouzští i jiní občané bojujíce a umírajíce v naší zemi umírali rovněž za svobodu svého národa a státu.“ Častější výskyt přechodníků v současné češtině je nepochybně ovlivněn i tím, že v některých jiných jazycích (zvl. v ruštině) jsou přechodníky prostředkem zcela běžným. — Řidčeji se objevují přechodníky v novinách i v projevech jiného zaměření, někdy bohužel v neobratných stylizacích a v nesprávně volených tvarech. Dokladem mohou být dva citáty (zvláště druhý je kuriózní): „Ministerstvo vycházejíce (!) (spr. vycházejíc) ze stanovisek předsednictva… se ztotožňuje se stanoviskem…;“ „Není divu, že ve druhém poločase tento hráč zdvihl ruku a téměř plačíc (!) opustil držíce se (!) za žaludek plochu hřiště“ (v tomto případě je lépe místo nesprávně zvoleného přechodníkového tvaru „plačíc“ užít příslovce plačky nebo spojení s pláčem, místo plurálového tvaru „držíce se“ musí být samozřejmě tvar pro mužský rod v jedn. čísle drže se).

Naše řeč, ročník 52 (1969), číslo 5, s. 320

Předchozí Libuše Kroupová: Nárůst cen

Následující Miloš Dokulil: O vyjadřování jedinosti a jedinečnosti v českém jazyce