Libuše Kroupová
[Drobnosti]
-
Konfrontace úzu se Slovníkem spisovného jazyka českého (SSJČ) dává nejednou podnět k dotazům v jazykové poradně Ústavu pro jazyk český (ÚJČ). Jedním z nich je také otazník nad slovem nárůst. Tazatelka se setkala se slovem nárůst ve Svob. slově (18. 10. 1968, s. 3), a to ve spojení v rodinném rozpočtu je nárůst cen cítit. SSJČ výraz nárůst nezaznamenává, v archívní kartotéce ÚJČ je doložen jen jedenkrát, a to s krátkým u, ve spojení nárusty z vysokých pecí (Rudé právo, 1954). V tomto významu koresponduje se slovem nárůstek v SSJČ uvedeným. Má se tedy i nárůst začlenit do spisovné slovní zásoby, není to jen výraz slangový, a jaký je jeho význam? Stejným způsobem jako slovo nárůst jsou tvořena i jiná slova, a to růst, srůst, vzrůst a řidčeji se vyskytující přírůst a rozrůst.1 Společným znakem všech těchto dějových jmen je, že jejich bezpředponový základ je formálně totožný se základem slovesa, z kterého jsou odvozena. Svým tvořením se výraz nárůst k těmto slovům přiřazuje, a není tedy ze slovotvorného hlediska důvodu, proč bychom ho měli odmítat.
Tak jako slova srůst, vzrůst a přírůst je i slovo nárůst tvořeno z předponového slovesa. Předponou je možno vyjádřit výsledek děje, na rozdíl od bezpředponového podstatného jména růst, které vyjadřuje děj časově neohraničený. Slovo nárůst má dva významy, abstraktní a konkrétní. Jako technického termínu se ho užívá pro označení ztuhlé strusky nebo kovu na stěnách hutnické pece nebo pánve. V tomto užití jde plně o význam výsledku děje. V systému terminologickém ztratil svůj slangový charakter i tam, kde neoznačuje jen výsledek děje, ale i děj sám, a to v ekonomice. Setkáváme se s ním jako s termínem v oboru plánování práce. Označuje se jím zvětšování nějaké hodnoty v určitém období (nárůst průměrných výdělků, prémií apod.). Sem bychom zařadili i uvedené spojení nárůst cen (tj. narůstání, stejně jako je např. přírůst v lesnictví — přirůstání dřeviny apod.).
Potřebnost slova nárůst se projeví jak při srovnání s jeho běžně užívaným opozitem — pokles (pokles cen a nikoli klesání), tak také ve srovnání se slovem synonymním, a to vzrůst. Zatímco slovo nárůst označuje ve svém dějovém významu postupné přibývání na objemu (růstem), u slova vzrůst jde už spíše o ukončení děje (růstu), srov.: nárůst průměrných výdělků v letošním roce přesahuje…, v širokém sortimentu zboží se projevuje nárůst cen — naproti tomu: vzrůst průměrných výdělků v minulém roce přesáhl…, vzrůst cen pod[320]mínil řešení nízkých důchodů apod. Ukázali jsme si, že slovo nárůst zapadá svým tvořením do slovotvorného systému češtiny a že i z významového hlediska je potřebné. Můžeme je proto začlenit do spisovné slovní zásoby odborné.
Naše řeč, ročník 52 (1969), číslo 5, s. 319-320
Předchozí Z. Hrušková: Záškoláctví a záškoláci
Následující MS: Radíme a kritizujeme