Časopis Naše řeč
en cz

Radíme a kritizujeme

ZH, MK

[Drobnosti]

(pdf)

-

Budapešťský summit?

V Svobodném slově jsme našli (18. 3. t. r.) titulek Budapešťský summit zemí Varšavské smlouvy. Není to poprvé, kdy jsme se s výrazem summit setkali; před časem se u nás několikrát psalo o poradách vedoucích státníků arabských zemí jako o arabském summitu. Není proto divu, že někteří čtenáři považují toto slovo za přejaté z arabštiny (snad k tomu vede jeho hláskový sklad?). Ve skutečnosti však jde o výraz původu anglického, objevující se především ve spojení summit conference; summit (vyslov [samit]) znamená v angličtině ‚vrchol, nejvyšší bod‘, v postavení před jiným podstatným jménem nabývá zcela zákonitě funkce jména přídavného (přívlastku). Summit conference se pak běžně překládá v naší publicistice jako „konference na nejvyšší úrovni“. V češtině není zřejmě snadné takové spojení zkrátit nebo upravit tak, aby titulek byl stručný a zároveň obsahově hutný. Ale užití slova, které je většině čtenářů nesrozumitelné, tuto obtíž nevyřeší. Nezdá se též, že by se náš tisk bez takové lapidárnosti neobešel. U nás není zvykem užívat v politické publicistice jazyka inklinujícího k expresivitě, aforismu, ironii, jak se s tím setkáváme v anglickém a americkém tisku (těžko si dovedeme představit např. titulek Špičky Varšavské smlouvy v Budapešti). Nezdá se tedy, že přejetí slova summit je pro českou slovní zásobu účelné a nutné.

ZH

Alobal

Pod tímto názvem se u nás již několik let vyrábí a prodává hliníková fólie sloužící mj. k uchovávání a tepelné úpravě různých jídel. Název alobal vznikl poněkud neobvyklým způsobem: před podst. jméno obal byla v podobě předpony připojena počáteční písmena slova aluminium, tj. al, což je zároveň chemická značka hliníku (psáno v podobě Al), aluminia, z něhož je fólie vyrobena. Tento způsob tvoření slov není v češtině běžný; jde ovšem o jméno výrobku, a v takových případech nebývá zvykem omezovat se jen na normální systémové způsoby tvoření slov (srov. např. Celaskon, Spofavit atp.). Vzniklo tak slovo potřebné, snadno se začleňující do českého tvaroslovného systému (2. p. alobalu jako „hradu“), které se velmi rychle rozšířilo a vžilo. Přiřadilo se k názvům označujícím např. různé druhy papíru, jako jsou pergamen, celofán atd., a proto se jako obecné pojmenování druhu zboží píše s malým počátečním písmenem. Pouze jako výrobní značce zboží náleží hliníkové fólii Alobal písmeno velké.

MK

Naše řeč, ročník 52 (1969), číslo 4, s. 264

Předchozí Miloš Helcl: Nová složená slova

Následující Antonín Tejnor: Český pravopis a veřejné mínění