Časopis Naše řeč
en cz

Divoké kvítí

B.

[Drobnosti]

(pdf)

-

Dvě léta již sbíráme a vystavujeme perly nesmyslů a »hřeby« chyb i nesprávností jazykových z našich časopisů. Ale milé noviny naše přes takové nepatrnosti statečně se přenášejí s nevší[114]mavostí bohorovnou. Co také je hřích proti správné mluvě mezi hříchy světa? A co takové klopýtnutí o mluvnici proti revolucím bolševiků a Spartakovců, proti vraždění na Rusi a v Německu, proti mírové konferenci? Na mluvnici, brusy, na »Naši Řeč« novinář nemá prostě kdy; těch vůbec nečte, i má-li pokdy. Má toho dost, co do něho z mluvnice vtloukali ve škole, a je rád, že to zapomněl. Stačí mu, že je Čechem.

Ale neradi bychom komu křivdili, nechceme býti nespravedlivi: nejen novináři jsou takovými hříšníky a nedbalci! Je jich stejně mnoho mezi učenci a beletristy, a mezi spisovateli a pisateli všeho druhu mnohem více. Mezi novináři našimi jsou četní pěstitelé čistoty a krásy jazykové, a je radost čísti jejich spisy vlastní. Jest viděti, že studovali a studují jazyk a spisy o něm jednající, a že ani »Naše Řeč« pro ně nadarmo nevychází, ba sami přispívají vlastním umem a vtipem k zdokonalení mateřské řeči. Ale za to jiní! Co ti natropí zla! Nemají očí ani uší pro nejdražší klenot svého národa, a nejen že dělají chyby, stokrát už vytýkané, nýbrž, s jakousi perversní choutkou vyrábějí nové, nikdy neslýchané, a sejí zkázu do jazykového povědomí čtenářstva. To jim nemůže býti odpuštěno na tomto ani na onom světě!

Nastřádalo se nám tohoto kvítí, že bychom s ním mohli otevříti květinový obchod. Směstnati je do jednoho čísla, to jest prostě nemožno. Uděláme pro tentokrát jen přehlídku obecnou.

Z chyb proti správnému psaní uvádíme jen tyto: pořád se přísahá (m. přisahá), chválí se přednášeči a přednášečky básní (m. přednašeči; slova utvořená příponou -č zpravidla zkracují kmenovou samohlásku; vzor: sázeti — sazeč), zdvihá se bouře (m. zdvíhá), píše se o vyhostění a vyhostěncích z Vídně (m. o vyhoštění a vyhoštěncích), o nahražení korun franky (m. nahrazení; sloveso jest nahraditi a d se mění v z), podávají se četná ohražení (m. ohrazení), útočí se na ministra Švehlu s koštěnými okuláry (m. kostěnými), béřou se lidé do přísahy (m. berou; r se mění v ř jen před samohláskou e a ne před u neb ou), dřou se do ministerstev (m. drou), nikdo se necítí vinnen (m. vinen) a nikdo povinnen (m. povinen) dbáti nebezpečí tak blízského (místo blízkého); bližnímu se nic nepromijí (bližnímu — nepromíjí), cizý člověk si z toho až přeřezal cévy (m. cizí a cevy). Jezdí se špatně dráhou (m. drahou) a pije se místo piva lípové té (spr. lipové). Jen dr. Kolísek si všeho toho nevšimá (spr. nevšímá), jezdí s cymbálem (spr. cimbálem) a šíří lepší náladu nadšeným zpěvem slovácké písně (spr. slovenské). Jaro věští (spr. věstí) nejen skřivánci, nýbrž i to, že se upravují hříště (m. hřiště).

[115]Ještě pěknější, bohatější podívaná je na znalost skloňování a časování a na užívání sloves vůbec v našich časopisech. K úžasu našemu se pojednou vyrojila spousta chybných tvarů u sloves 3., 4. a 5. třídy, kde se klade 3. osoba jednotného čísla za číslo množné. Slyšme jen: Maďaři a Němci střílí a věší naše legionáře (m. střílejí a věšejí); oni ovšem to popírají a nepoví pravdu (m. nepovědí). Maďaři uzmuli (!! m. vzali) též lidu dobytek a berou sebou i zástavy (m. s sebou). Důkazy staví věc do pravého světla (m. stavějí). Všecky naděje na klidné soužití mizí (m. mizejí) a naši ministři nesmí před tím zavírati oči (m. nesmějí). Naši hoši nepřátelům nejvíc překáží (m. překážejí). Mocnosti se pokouší zahájiti diplomatické tažení (m. pokoušejí … diplomatické jednání). Trůny se kácí (kácejí). Do Prahy přijíždí přeplněné vlaky venkovany (spr. přijíždějí vlaky, přeplněné venkovany). — Kdyby takhle v jiné řeči se opovážil někdo užívati slovesa v jednotném čísle při množném podmětě! Ten by dlouho nepsal! — Ale my máme jiné účele na mysli (m. účely). Kursy českých papírů zpevnily, naproti tomu: hradní sluhové zlidštěli svůj vzhled (m. kursy zpevněly — sluhové zlidštili; jest velký rozdíl mezi zpevniti a zpevněti, zlidštěti a zlidštiti, zesíleti a zesíliti, zblběti a zblbiti). Na Slovensku se bojí o mravní zkázu dítek odejmutím náboženství ze škol (spr. odnětím, ale zde snad se míní vyloučením; tvary přijmul (přijal), uzmul (vzal), najmul (najal), byla přijmuta (přijata) atd. se pojednou zase povážlivě rozmáhají. Nedorozumění mezi mocnostmi nastavší (lépe: nastalé). Zhynuvšímu Rousovi bylo 35 let (lépe: zhynulému). Češi přibyvší na Slovensko (l. přibylí). Koupili si za to drahé perle (spr. perly). Perly jazykové vyrobil také p. inženýr, který psal o úkolech zemědělsko-technického »pokusnictví« na Moravě. Tam žádá, aby v naší republice byly náležitě uvzhledněny zemědělské potřeby. Po uvzhlednění meteorologického pozorování bude lépe. Ale na ty potřeby má býti vzat zřetel (spr. mělo by se hleděti na z. p., nebo obraceti, míti zření k nim).

Potěšilo nás, že také dámy si počínají všímati »Naší Řeči«, pro ni sbírati kvítí a účastniti se takto očisty jazykové. Začátek učinila slečna V., která nám poslala tuto kytku z ženských listů: Oblek se aranžuje nejlépe z látky, kde rubu i lícu možno vhodně použiti (m. rubu i líce použíti). Šaty jsou zapnuty v zadu (m. zapaty n. zapjaty vzadu). Jmění družstva sestává z podílů (m. skládá se). Paní X. slušně žádám o udání svého bydliště (m. jejího bydliště). Těžce byly postrádány vlněné vatelíny (m. bylo pohřešováno vlněných vatelínů). Hrabě uskuteční rozchod mla[116]dých lidí (m. způsobí). Zle by bylo, kdyby byli vysláni na Slovač lidé polovičatí. V Píšťanech na Slovači byla odbývána veliká slavnost (spr. na Slovensko a v Píšťanech na Slovensku konala se slavnost; Slovač jsou lidé, Slováci). Doufáme, že náš vyspěvší průmysl tiskařský nezůstane za oním (vyspělý průmysl … nezůstane za průmyslem). Chvíle oddechu použito k občerstvení přijedších hostů (m. přijevších hostů). Některého keťasa skutečně předali legálním úřadům (m. odevzdali úřadům. Slovo legálním je tu zbytečné; či jsou také nelegální úřady?). Obnos (!) nemohl být předán (správně částka, peníze nemohly býti odevzdány). Aktovka přistřižená režisérem na dnešní poměry, těší se veliké oblibě (po česku by se řeklo: přizpůsobená, upravená). »Zámecká okna« představují nám knihu, jež značí v českém písemnictví rozhodný klad (proč: představují? proč ne: jsou knihou? A co je to: značí rozhodný klad? Má to býti, že jsou mu ke cti, nebo: že rozmnožují počet dobrých knih?). Každopádně můžeme býti na další díla velmi zvědavi (spr. každým způsobem můžeme atd.). Podpořte akci českých spisovatelů pro jejich dům (zase takový novotvar zbytečný m. starého pěkného podporujte). Konečně ani náš p. president republiky, který měl ve svém věkopamátném jednání pro naši samostatnost všude štěstí, nemá ho u našich novinářů. Napřed se psalo, jelikož královský hrad je hrozně zanedbán, že mu nebude možno jej použiti (ho použíti), pak se cosi povědělo o nosení trikolory (m. nošení; nositi — nošen, 4. třída sloves!), jindy noviny viděly, že jej doprovází dvě dcery (spr. doprovázejí), pak zase jej navštíví vyšší důstojníci, kteří neumí česky (spr. neumějí), a zvlášť podařilá byla zpráva, že uhasíná žízeň kompotem (spr. hasí, uháší, zahání, ukoluje). V tomto případě chceme býti milosrdní a říci, že nevědomost hříchu nečiní!

Rovněž veliké bohatství chyb syntaktických máme nastřádáno pro tuto rubriku. I zde však uvedeme jen malý výběr: Nechtějte, aby bylo smutných duší o našich prvních vánocích! voláno k šlechetným srdcím v prosinci (m. aby byly smutné duše). Je-li shody v zásadách, nemůže býti sporu v důsledcích (je-li shoda). V republice, na níž se pracuje bez cirátů (!), aby to hrkalo den za dnem méně (m. o níž se pracuje). Co předcházelo vraždě (m. vraždu. Sr. pýcha předchází pád). Na Slovensko třeba větší počet lékařů (m. třeba většího počtu). My jedli ve stoje (m. stojíce). Dělal jsem ssebou přednáškové tournée v Americe (m. účastnil jsem se). Ušetři svou kůži (své kůže). Jedna z anekdot, jež nejsou s to zbuditi smích (nejsou s to, aby vzbudily, nedovedou vzbuditi). Konfident Komárek byl používán ke zvlášť [117]důležitým činům, Maštalíř používán byl na jemnější práce (konfidenta Komárka bylo používáno, Maštalíře se používalo). Od 12 dnů užívám každého rána francouzskou pilulku a to mi dělá dobře (užívám francouzské pilulky). Zvolení jeho za předsedu bylo prosazeno (m. bylo dosaženo, provedeno). Potkal jsem nedávno profesora B. a podivil jsem se, jak dobře vyhlíží (vypadá). Musil hráti ohled na ustavičně vzrůstající drahotu (musil míti zření, se ohlížeti). Ač není ve Švédsku vysloveně (!) parlamentní vládní soustavy, závisí existence kabinetu od voleb (Ač není ve Švédsku přesně parlamentní soustavy vládní, závisí … na volbách). Honorář obnášel prý 2480 K, ale nemohl takovou výš dostoupit (Honorář činil prý nebo: dostal prý honoráře 2480 K, ale takové výše nemohl dostoupiti). To jest politika průtahů, jakou si naprosto nepřejeme (jaké si nepřejeme). To zodpoví vlády (na to odpovědí vlády). Komise pro zodpovědění Masarykova poselství (pro odpověď na poselství). Mimo jiných důležitých bodů mělo se jednati o výpomoc učitelům (Mimo jiné důležité věci). Nové sdružení čítá 150 členů (má 150 členů). Ohledně vojenské správy praví ministr (o vojenské správě). Jihoslovanský stát ohledně své hranice vůči Italii neutrpí ujmy (co do svých hranic, na svých hranicích proti Italii). Z ostatních úloh vynikl onen (!) paní Dostálové (vynikla úloha paní D.). A končíme projevem »Českého Slova«, které prohlašuje slavně, že ho nikdo nedostane pro bolševictví: Nikdy nebudeme pro takové bolševikování k mání!

Pokládáme za to (spr. máme za to), že to stačí.

Naše řeč, ročník 3 (1919), číslo 4, s. 113-117

Předchozí B.: Ulomená haluz

Následující Bolševisté!?

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1