Miloslava Knappová
[Short articles]
-
Tento nadpis najdeme např. u přehrady na Chrudimce; jistou pozornost v něm budí podst. jméno dozorství. Slovník spisovného jazyka českého je označuje jako výraz řidčeji užívaný s významem ‚dozorčí funkce, dohlížení, dozor‘, tedy jako podst. jméno abstraktní. Dokládá je např. ve spojeních vzájemné dozorství, dozorství nad stavbami, školní dozorství, poříční dozorství. Příruční slovník jazyka českého uvádí podst. jméno dozorství s týmž významem, avšak bez stylového omezení. Cituje doklad z M. A. Šimáčka (Viděl, že má být jen dobrý k dozorství při skládání uhlí) a z České politiky (Podléhá [matiční školství] nejvyššímu řízení a dozorství státnímu).
Podst. jméno dozorství je odvozeno od dějového podst. jména dozor příponou -ství. Na rozdíl od starších pojmenování jako kupectví, řeznictví, pekařství a také ředitelství, která nabyla též konkrétního významu, není tedy motivováno pojmenováním osoby označujícím nějakou činnost nebo konání[1] (pravidelnou podobou by v tom případě bylo „dozorcovství“, odvozené od dozorce podobně jako [308]vůdcovství od vůdce, správcovství od správce apod.; podst. jm. dozorcovství však doloženo není, Příruční slovník uvádí pouze jako řídké sloveso dozorcovat, tj. ‚být dozorcem‘), ale jde tu vlastně o zesílení abstrakta dozor. Takovéto odvozování od abstrakt je značně omezeno, rukopis 3. dílu Tvoření slov uvádí jen několik dalších dokladů, označených vesměs jako řídké nebo zastaralé, např. nájemství ‚nájem‘, příjemství ‚přijímání, přechovávání‘, loupežství ‚loupež‘, nevěrství ‚nevěrectví, nedostatek náboženské víry‘.
Nemíníme užívání podst. jména dozorství v dnešní češtině zcela odmítat, ale doporučili bychom nahradit je raději pojmenováním běžnějším, např. dozor (nad přehradou), správa (přehrady) apod.
[1] Viz F. Daneš, Obecná jména místní, Tvoření slov v češtině 2, Praha 1967, s. 475.
Naše řeč, volume 51 (1968), issue 5, pp. 307-308
Previous Libuše Kroupová: Závadové osoby, poruchová služba
Next Běla Poštolková: Polepovači?