Časopis Naše řeč
en cz

Radíme a kritizujeme

MK, MS

[Short articles]

(pdf)

-

Hospodářská rada

Tento poradní orgán vlády byl před nedávnem zřízen pro oblast hospodářské politiky vlády. Při řešení otázky, jak tento název psát (s malým, nebo s velkým počátečním písmenem u prvního slova názvu), se střetává několik hledisek. Hospodářská rada je sice orgánem jedinečné instituce — vlády ČSSR (podle toho by se tedy měla psát s malým počátečním písmenem), avšak ve svém názvu neobsahuje určení příslušnosti k této instituci; kromě toho je sama o sobě relativně samostatným orgánem. Vzhledem k tomu, že jde o instituci svého druhu jedinečnou (na rozdíl od hospodářských rad, které se mohou vyskytovat při různých jiných podnicích a institucích), jejíž postavení není z názvu zřejmé, doporučujeme naznačit tuto skutečnost graficky a psát ji v podobě Hospodářská rada (obdobně jako např. Státní plánovací komise), tj. s velkým počátečním písmenem.

MK

Jak skloňovat příjmení Bičiště?

Jazyková poradna Ústavu pro jazyk český ČSAV dostala dopis, v němž se pisatel ptá, jak zní 3. pád od příjmení Bičiště, zda „Bičištěti, Bičištěmu nebo Bičišťovi“. — Tvar „Bičištěti“ nelze považovat za správný, protože ani příslušné obecné podst. jméno bičiště nemá ve spisovné češtině tvary podle vz. „kuře“; vhodný není ani tvar „Bičištěmu“, neboť tzv. zájmenné skloňování se uplatňuje u osobních vlastních jmen muž. rodu zakončených na -e jen tehdy, jde-li o jména cizího původu nebo taková, která se pro své zakončení nepociťují jako domácí (např. Šiške, Peške). Náležitý je pouze tvar Bičišťovi, protože domácí mužská jména osob zakončená na -e se celkem pravidelně skloňují podle vz. „soudce“, např. Neděle, 2. p. Neděle, 3. p. Nedělovi atd. Stejně se skloňují i všechna příjmení zakončená na -iště, jako Bičiště, Strniště, Syřiště. Ve shodě s tím jsou i přechýlené podoby ženských příjmení Bičišťová, Strnišťová, Syřišťová.

MS

Naše řeč, volume 51 (1968), issue 4, p. 256

Previous Miloš Dokulil: Nepotřebujeme vyčkávače a zabukisty

Next Jaromír Bělič: Padesát let spisovné češtiny v samostatném státě