Časopis Naše řeč
en cz

K jazyku novin

Milan Jelínek

[Drobnosti]

(pdf)

-

V článku „Rébus čistě atletický“, uveřejněném v Rudém právu z 9. ledna 1968, čtli jsme toto souvětí: „Na podzim přišla z USA pozvánka pro Odložila a Jungwirtha na lednové halové závody s tím, aby k tomuto cíli vygradovali přípravu.“ Pozastavili jsme se nad slovesem vygradovat, kterého se běžně v spisovné češtině neužívá. Dosud se toto slovo tu a tam objevovalo v uměleckokritických textech, zejména u těch autorů, kteří měli sklon k nadužívání nebo přímo k zneužívání cizích slov. Je uvedeno v Slovníku spisovného jazyka českého s poznámkou, že jde o výraz knižní, a jeho význam je vysvětlen synonymy ‚vystupňovat, zesílit co‘. Slovník také naznačuje výběrem příkladů na slovní spojení, v nichž se sloveso vygradovat vyskytlo, že patří k lexikální vrstvě uměleckokritického jazyka. Je zde doloženo v těchto spojeních: vygradovat komickou situaci, dramatické vygradování posledních obrazů Labutího jezera. Širší uplatnění zjišťujeme u nedokonavého protějšku tohoto slovesa — u nepředponového gradovat. Užívá se ho sice v uměleckokritickém slohu stejně řídce jako předponového slovesa dokonavého a také ono má knižní zabarvení. Slovník spisovného jazyka českého je dokládá v těchto slovních spojeních: gradovat napětí, gradovaná dramatičnost. Vedle toho se však běžně uplatňuje jako starý termín technický s významem ‚provádět zahušťování slabých roztoků kuchyňské soli odpařováním v gradovnách‘, tedy ‚stupňovat koncentraci‘. Jak je vidět [191]z této definice, stalo se dokonce základem pro název místa se zvláštním zařízením, kde se graduje solný roztok (gradov-na).

Z hlediska významového by tedy spojení vygradovat přípravu na závody nebylo závadné. Museli bychom jenom připustit, že se toto knižní sloveso rozšířilo z uměleckokritických textů i do oblastí jiných, v daném případě do projevů s tematikou sportovní. Jenže článek v Rudém právu je koncipován jako causerie a je napsán v stylu ne-li hovorovém, tedy alespoň hovorově zbarveném. Vedle výrazových prostředků slohově neutrálních se v něm uplatňují i prostředky hovorové a výrazy charakteristické pro sportovní slang. Z toho lze usuzovat, že i sloveso vygradovat co ve významu ‚vystupňovat co‘ je vzato ze sportovního slangu a že není v přímé spojitosti se slovesem téhož významu, které je doloženo z knižních projevů uměleckokritických. Předpoklad, že jde o výraz slangový, potvrdili mi někteří brněnští sportovci, kterých jsem se dotázal, zdali slovní spojení vygradovat trénink slyšeli, či ho sami užívají. Veskrze však tvrdili, že ho slyšeli v pražském prostředí a že ho sami neužívají.

Zbývá odpovědět na otázku, má-li sloveso vygradovat v souvětí, které jsme citovali z Rudého práva, své oprávnění. Odpověď bude záporná. Neschvalujeme jeho užití proto, že je to výraz slangový, který zřejmě žije jen u malé vrstvy sportovců, nebo je dokonce omezen jen na mluvu některých trenérů a sportovních funkcionářů. Mnoho čtenářů mu nebude rozumět, bude jeho význam jenom vyvozovat z větné souvislosti a možná také ze slovotvorné spojitosti s podstatným jménem gradace. Kdyby byl autor článku dal přednost běžnému slovesu vystupňovat, byl by textu zajistil plnou srozumitelnost a nic by nebyl ubral své causerii na hovorovosti. Zkrátka, co je dobré v dorozumívacím stylu jistého pracovního prostředí, nemusí být dobré v novinářském článku, který přináší z tohoto prostředí zprávu.

Zmíníme se ještě o jednom lexikálním jevu, který upoutává naši pozornost ve výše uvedeném souvětí z Rudého práva. V slovním spojení halové závody je užito poněkud neobvykle přídavného jména halový ve významu ‚konající se, probíhající, uspořádaný v kryté sportovní hale‘. Přídavné jméno samo není žádnou vzácností, setkáváme se s ním běžně v spojeních jako halová konstrukce, stavba, budova, plocha, střecha nebo též halové řešení sportovního stadiónu, lázní apod. Jenže ve všech těchto případech má buď význam vlastnosti vyplývající ze způsobu stavby haly, nebo z příslušnosti k hale jako celku. V spojení halové závody je význam našeho přídavného jména rozšířen o význam vlastnosti vyplývající z umístění nějakého děje nebo jeho výsledku do kryté sportovní haly. Toto rozšíření významu příd. jména halový je ve shodě s pojmenovávacími zákonitostmi spisovné češtiny (a četných jazyků jiných), a proto nelze proti němu nic namítat, ba naopak, uvítáme je jako prostředek, kterým se dosahuje větší stručnosti vyjádření. Podobného rázu je i příd. jméno sálový ve spojeních sálová cyklistika, sálový hokej, sálové sporty aj. Podnětem k utvoření a užití těchto spojení je i jistá jejich terminologizace (v odb. názvech víceslovných převládá spojení příd. jméno + podst. jméno).

Naše řeč, ročník 51 (1968), číslo 3, s. 190-191

Předchozí Vladimír Mejstřík: Z 35. sešitu Slovníku spisovného jazyka českého

Následující MB, MK: Radíme a kritizujeme

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1