Časopis Naše řeč
en cz

Radíme a kritizujeme

MB, MK, NS, AT, Dš

[Drobnosti]

(pdf)

-

Alexander Dubček, Alexandra Dubčeka

Slovenská příjmení zakončená na -ček, před nimiž předchází souhláska, skloňujeme i v češtině bez vypouštění příponového -e-: Dubček Dubčeka, Števček Števčeka. Od českých příjmení typu Vojáček, která -e- vypouštějí (Němeček Němečka), se slovenská příjmení liší svým hláskovým skladem, mají před skupinou –ček souhlásku (Dubček, Števček, Hronček), zatímco česká jména, stejně jako některá slovenská, samohlásku (Tomeček, Janeček ap.). — Křestní jméno Alexandr (ve slovenštině Alexander) skloňuje se v češtině i slovenštině stejně: 2. p. Alexandra atd.

MB

Malá Strana, Jižní Město

Pravopisná zásada psát u několikaslovných místních jmen každé významové slovo s velkým počátečním písmenem platí i pro pravopis názvů městských čtvrtí. Tyto názvy jsou — jak známo — většinou původně pojmenováními osad: Staré Město, Malá Strana. Obdobnými názvy jsou i pojmenování nově vznikajících sídlišť, která svou rozlohou a charakterem tvoří vyhraněnou územní část města. I když nejde o původní osadní jména, jejich názvy jsou jistou obdobou pojmenování městských čtvrtí, a proto pro ně platí stejné pravopisné zásady: názvy sídlišť Severní [128]Město, Jižní Město apod. by se měly psát stejně jako názvy Zahradní Město, Nové Město, tedy s velkým počátečním písmenem u obou slov názvu.

MK

Librazhd nebo Libražd?

Ve dvou zprávách Rudého práva z prosince 1967 o zemětřesení v Albánii bylo jméno albánského města Libraždu uvedeno jako Librazhd — tedy tak, jak se píše v albánštině. Podle Pravidel českého pravopisu (kde je přepisu z albánštiny věnována samostatná tabulka) však neponecháváme v albánských slovech ta písmena nebo skupiny písmen, která by v češtině mohla vést k neodpovídající výslovnosti (např. alb. xh se v albánštině čte a v češtině také píše jako dž: Hoxha Hodža, alb. q = ť: Fiqret Fiťret apod.). V tabulce je také uveden přepis spřežky zh jako ž. Budeme tedy uvedené jméno albánského města přepisovat jako Libražd.

NS

Golddrinky a gondolové zařízení?

15. ledna uveřejnila Večerní Praha rozhovor s ředitelem Bílé labutě o chystaných úpravách v tomto našem největším obchodním domě. Čtenáři se sice dověděli, že v květnu budou v Bílé labuti instalovány golddrinky a gondolové zařízení, ale většina z nich si asi marně lámala hlavu, co se to vlastně instaluje. Dotazem v Bílé labuti jsme zjistili, že Golddrink je výrobní značka holandského stroje na míchání ovocných šťáv a gondolové zařízení není nic jiného než stojany na zboží, k nimž mají kupující volný přístup. Mnohokrát jsme už upozorňovali na to, aby novináři při své práci mysleli na okruh čtenářů, kterým je informace určena. Ponechat doslovný text psaný odborníkem a obsahující slangové nebo profesionální výrazy bez jakékoli jazykové a stylistické úpravy je pohodlnost, kterou ani tradiční spěch redaktorů denního tisku dostatečně neomlouvá.

AT

Jeho versus svůj

Nedávno jsme četli v mezititulku jednoho článku v nových Literárních novinách (nyní Kulturní n.), že president de Gaulle prohlásil: „Podle mého názoru se Quebec stane svrchovaným státem a pánem nad jeho osudem“. Protože nám nebylo jasné, o čí osud jde, hledali jsme vysvětlení v textu článku, avšak i tam jsme nalezli totéž znění. Nezbývá tedy jiné vysvětlení, než že překladatel de Gaullova projevu do češtiny podlehl francouzskému znění a nepostřehl, že v české větě se užívá v těch případech, kdy se přivlastňuje podmětu věty (či přesněji původci nebo nositeli děje), nikoli normálního zájmena osobního, nýbrž jeho formy zvratné. Věta měla nepochybně znít: „… Quebec se stane svrchovaným státem a pánem nad svým osudem.“ Redakce kulturního časopisu by takovou hrubou chybu, vedoucí i k nesrozumitelnosti, přehlédnout neměla.

Naše řeč, ročník 51 (1968), číslo 2, s. 127-128

Předchozí Běla Poštolková: Výrobky zcizené z potravinářských prodejen?

Následující Josef Hrbáček: Syntaktická funkce tzv. samostatného větného členu ve spisovné češtině