Výrobky zcizené z potravinářských prodejen?

Běla Poštolková

[Drobnosti]

(pdf)

-

Slovo zcizit (zcizovat) se často zaměňuje se slovesem odcizit (odcizovat). Jsou to opravdu synonyma a je spojení uvedené v titulku správné? V odborném právnickém vyjadřování se slova zcizení (zcizování) užívá jen ve významu ‚převod nějaké věci nebo souboru věcí z jednoho právního subjektu na druhý (z jednoho vlastníka na druhého)‘, tj. neodborně řečeno: převedení nějakého majetku z jedné osoby na druhou. V trestním a občanském zákoníku je však termín zcizení (zcizování) od r. 1950 nahrazen termínem převod.

Jedním z důvodů pro to byla zejména nejednoznačnost tohoto slova a jeho snadná záměna s výrazy odcizení (odcizování). Sloveso zcizit (zcizovat) má vedle uvedeného odborného významu právního v češtině (zvl. v knižním a publicistickém jazyce) také význam ‚neprávem si něco přisvojit, ukrást, odcizit‘. (V tomto významu užívají tohoto slova i dobří autoři, např. V. Vančura v I. díle Obrazů z dějin píše „přivlekli kněží starce, který minulého dne unikl na zcizené klisničce z lesa…“). Je tedy sloveso zcizit (zcizovat) knižním synonymem běžně užívaného slovesa odcizit (odcizovat). Existují-li u slovesa zcizit (zcizovat) dva zcela odlišné významy a oba se dotýkají oblasti právní, je lépe i v publicistických textech užívat jednoznačného výrazu a mluvit o výrobcích odcizených nebo ukradených (nikoli zcizených!) z potravinářských prodejen.

Naše řeč, ročník 51 (1968), číslo 2, s. 127

Předchozí Běla Poštolková: Záhať

Následující MB, MK, NS, AT, Dš (= František Daneš): Radíme a kritizujeme