Údaje v litrech se neodečítají

Běla Poštolková

[Drobnosti]

(pdf)

-

Před nedávnem se dostal do mnohých domácností malý letáček obsahující instrukce o správném postupu při zjišťování spotřeby plynu na plynoměru. Obsahoval mimo jiné i tyto nejasně stylizované věty: „Údaje v litrech se neodečítají. Má-li váš plynoměr místo okének všechny ukazatele tvaru hodinek (tzv. ručičkový plynoměr), ukazují stav spotřeby tyto „hodinky“ … V tomto případě odečtěte nejprve stav na hodinkách umístěných úplně vlevo a pokračujte doprava. Hodinky označené jako „litry“, „l“, „Liter“ se neodečítají…“ Mnozí občané po přečtení této instrukce upadli do rozpaků a usilovně přemýšleli, co se od nich vlastně žádá, co od čeho mají odečíst. Slovo odečíst má totiž nepochybně pro všechny uživatele jazyka především význam ‚určit, zjistit rozdíl mezi dvěma čísly‘: odečíst od dvaceti pět, odečíst od příjmu vydání, odečíst od hrubé mzdy srážku atd. Také přenesený význam tohoto slovesa, totiž ‚nepřihlížet k něčemu, nevšímat si, nedbat něčeho‘, je v kontextu srozumitelný: odečteme-li těžké začátky, je závod vysoce produktivní.

Avšak v části textu, který jsme citovali, nejde o známý početní úkon, kterému se děti učí již od první třídy. V oboru měřicí techniky, ve fyzice a zejména v chemii znamená odečíst ‚zjistit, přečíst polohu ukazatele na stupnici měřicího přístroje nebo měřítka, zjistit stav měrného zařízení (elektroměru, plynoměru ap.)‘. Tento význam je jistě dobře znám odborníkům v nejrůznějších oborech, ale nelze jeho znalost předpokládat u tak širokého okruhu obyvatelstva, jakému byl leták určen. Vhodnější by proto bývalo formulovat instrukci jednodušším způsobem a použít neodborných, ale všem srozumitelných výrazů, např. stav plynoměru zjistíte takto; údaje v litrech není třeba uvádět; přečtěte a zapište nejdříve stav na hodinkách umístěných vlevo a pokračujte doprava atd.

O odborném významu slova odečíst se zmíníme ještě z jiné stránky. Je to význam již ustálený. Vznikl někdy koncem minulého století (Kottův slovník uvádí jeho první doklad z r. 1883). Jeho dvojznačnost a možnost záměny, kterou jsme zde naznačili, si uvědomují i mnozí odborníci. Proto někteří nahrazují uvedený termín výrazy číst, přečíst, jak o tom svědčí též novější Technický slovník naučný a Německo-český technický slovník. Nechceme zde dnes posuzovat oprávněnost nebo neoprávněnost tohoto termínu. To je vhodné u výrazu nově zaváděných, nikoli však u pojmenování vžitého a v jazykovém povědomí odborníků fixovaného. Sloveso odečíst se ve svém odborném významu již včlenilo do českého slovotvorného systému. Svědčí o tom několik odvozenin s od[125]borným významem, jako: odečet (tj. odečtení) plynoměru, odečtový lístek (tj. útržek, na který se zapisuje stav plynoměru) a odčítač (zaměstnanec, který zjišťuje stav měrného zařízení). Sloveso odečíst vzniklo nejspíše doslovným překladem německého výrazu ablesen.

Setkáváme se s ním však dokonce i v umělecké próze, jak o tom svědčí nedávno vydaná kniha Vladimíra Párala „Katapult“. Citujme např. ze str. 47: „Jacek první seskočil se stupátka přecpaného dělnického vlaku a odečetl čas na svých náramkových hodinkách…“ Užitím tohoto odborného výrazu pro prosté zjištění času na hodinkách zdůrazňuje autor, že hrdina přenáší své odborné návyky do civilního života, a charakterizuje tak technicky promyšlený a téměř na minuty propočtený způsob života svého hrdiny.

Odborný význam slovesa odečíst je již vžitý a běžně užívaný. Nemůžeme ho tedy z odborné slovní zásoby „odečíst“. Není však vhodné (pro možnost záměny s obecně rozšířeným významem slovesa odečíst) užívat odborného významu tohoto slovesa v letáčcích určených širší veřejnosti.

Naše řeč, ročník 51 (1968), číslo 2, s. 124-125

Předchozí P. Šereďko: Lidové názvy z Pelhřimovska

Následující Běla Poštolková: Záhať