Odolný k něčemu?

Anna Jirsová

[Drobnosti]

(pdf)

-

K vazbám sloves a od nich odvozených jmen (podstatných i přídavných) se v této rubrice často vracíme, a to proto, že se v jejich užívání hodně chybuje.

Především na sebe působí vazby u sloves významově blízkých, synonymních. Taková slovesa můžeme v textu za jistých podmínek zaměňovat, např. vyvarovat se srážek a vyhnout se srážkám. Ale právě proto, že obě slovesa se mohou zastupovat, oslabuje se přesné vědomí o tom, která vazba patří ke kterému slovesu. Tak se stalo, že jsme v jednom televizním rozhovoru slyšeli spojení vyvarovat se srážkám, vzniklé zřejmě napodobením spojení vyhnout se srážkám.

Slovesná vazba zůstává často zachována i u odvozených podstatných a přídavných jmen. Ale i tam se vazby vzájemně kříží. Např. pod vlivem přídavného jména náchylný k nemocem se objevuje stejná vazba i u přídavného jména s opačným významem odolný k nemocem místo náležitého odolný proti nemocem. Vzhledem k tomu, že význam obou pří[306]davných jmen je právě opačný, pociťujeme zde nesprávnost vazby odolný k něčemu zvláště výrazně. Je to jistě i proto, že u předložkových vazeb význam předložky vždy harmonuje s významem řídícího jména. Předložka k ve vazbě náchylný k něčemu vyjadřuje ‚schopnost, dispozici k něčemu‘. Její význam je tedy v souladu s významem řídícího přídavného jména (náchylný). Naopak význam předložky proti můžeme definovat jako ‚ochranu před něčím nežádoucím, obranný postoj‘. To je opět význam, který se shoduje s významem řídícího přídavného jména (odolný). Ze srovnání významů obou přídavných jmen vyplývá, že zaměňování předložek u těchto přídavných jmen není správné.

Naše řeč, ročník 50 (1967), číslo 5, s. 305-306

Předchozí Hana Prouzová: Sympozium k něčemu?

Následující Miloš Helcl: „Ocelokůlna“, nebo ocelová kolna?