Sympozium k něčemu?

Hana Prouzová

[Drobnosti]

(pdf)

-

Při sledování zpráv, zejména v denním tisku, setkáme se občas s poněkud neobvyklými vazbami, a to jak u sloves, tak u podstatných jmen. Některým z nich věnujeme v tomto příspěvku pozornost.

Jde nám o vazby podstatných jmen jako konference, sympozium, seminář, zasedání apod. s předložkou k s 3. pádem, např. sympozium k sociologu armády, konference k problémům odzbrojení, seminář k výzkumu vysokoškolského studenta, zasedání k otázkám rozvoje vědy aj. Dříve než budeme tyto vazby hodnotit, pokusíme se vysvětlit, jak vznikají; v prvé řadě se podíváme blíže na sama podstatná jména.

[304]Jsou to vesměs podstatná jména, v jejichž významu je dějová složka, ať už jde o slova přejatá, nebo o česká synonyma k nim, srov. konference — porada, sympozium — porada (mezinárodního rázu). Po významové stránce patří v podstatě k stejnému významovému okruhu; pojmenovávají nějaká jednání, na nichž se mluví o různých problémech politického, hospodářského, vědeckého nebo kulturního života. Vlastní obsah, náplň těchto jednání je pak nutno vyjádřit spojením příslušného podstatného jména s nějakým blíže určujícím výrazem. Tím bývá v běžném vyjadřování přídavné jméno ve funkci shodného přívlastku, jako sociologická konference, bohemistický seminář; výrazově zřetelnější a významově přesnější jsou vazby s pádem předložkovým, a o ty nám právě jde.

Podst. jména konference, seminář, sympozium apod. mají, jak už jsme řekli, dějový charakter; jejich vazby jsou proto do značné míry závislé na vazbách příslušných základových nebo významově blízkých sloves. Např. sloveso konferovat má v souhlase se svým významem, tj. ‚radit se, konat poradu‘, vazbu s předložkou o se 6. pádem, právě tak jako významově blízká česká slovesa jednat, dohadovat se apod. 6. pád tu má platnost, kterou mluvnice vystihují jako předmět obsahový nebo cílový;[1] někdy se dává přednost označení „předmět tematický“ (v starších mluvnicích se mluví o tomto předmětu po slovesech pravení a smyslového vnímání).[2] Jde tu o poměrně vyhraněný význam, který má 6. pád s předložkou o po slovesech mluvit, hovořit, přednášet, vykládat; uvažovat; jednat, diskutovat, radit se atd. Tato vazba s předložkou o se 6. pádem zůstává — jak tomu bývá pravidlem u jmen odvozených od předmětových sloves nepřechodných — i u odvozeného podst. jména konference, srov. konference o radioizotopech; stejně se zachovává u jmen odvozených od sloves tohoto významového okruhu, jako porada, přednáška, jednání. Setkáváme se s ní i u jmen od sloves neodvozených, avšak významově blízkých (většinou jmen přejatých), jako jsou kongres, sympozium, seminář aj., např. kongres o využití laseru v lékařství, sympozum o makromolekulární chemii, seminář o otázkách výchovy mládeže apod. Vazba s předložkou o se 6. pádem je proto u tohoto typu jmen základní.

Vedle ní se nově objevuje — zatím ne příliš často — vazba s předložkou k s 3. pádem. Předložka k s 3. pádem vyjadřuje především směřování děje k cíli (blížit se k někomu); z tohoto základního místního významu se vyvinuly významy ostatní, jako význam účelový (volat k odpovědnosti), význam zřetelový (být k někomu bezcitný) aj. Na vznik vazby typu sympozium k něčemu působí patrně více činitelů. Jedním z nich je asi okolnost, že jde o podstatná jména, která ztrácejí dějový charakter, jejichž vztah k základovému slovesu, pokud vůbec existuje, je proto víceméně oslaben; důsledkem oslabení tohoto vztahu bývá pak ústup příslušné vazby u dějového jména (srov. např. pomlouvat koho, ale pomluva o někom). Navíc tu působí skutečnost, že jde většinou o podstatná jména cizího původu, jejichž vztah k významově blízkému slovesu českému je značně oslaben. Proto mohly snáze proniknout vaz[305]by jako konference k problémům zbrojení, sympozium k sociologii armády, zatímco s případy jako porada, rozhovor, jednání k něčemu jsme se až na jedinou výjimku (zasedání k otázkám rozvoje vědy) nesetkali. Na vznik uvedené vazby mají snad vliv i spojení typu k teorii překladu, k otázce profilu učitele, k pořádku slov apod., v nichž je obsah (téma) pojednání vyjádřen vazbou s předložkou k s 3. pádem. (Vedle nich jsou ovšem zcela běžné vazby s předložkou o se 6. pádem, srov. názvy článků O tzv. pojmenováních nevlastních, O českém pravopise z hlediska školy aj.). Jde o názvy pojednání, příspěvků, které si zpravidla nekladou za cíl úplný, vyčerpávající výklad, ale zabývají se spíše jen některými stránkami tématu. S tím souvisí patrně i formulace názvů článků; tyto eliptické názvy lze zpravidla doplnit výrazy jako příspěvek, poznámky aj., srov. názvy Poznámky k mluvě mládeže, Poznámky k teorii pádů atd. Stojíme nyní před otázkou, jak vazby typu konference k problémům odzbrojení hodnotit. Tyto vazby s předložkou k s 3. pádem se u dějových jmen vyskytují vedle základní vazby s předložkou o s 6. pádem často bez významového rozlišení; nevyjadřují žádný nový významový odstín. To ovšem není důvod, abychom je pokládali za nesprávné. Mnohá dějová jména mají totiž dvě vazby bez významového rozlišení, z nichž jedna je původní vazba základového slovesa a druhá vznikla působením slovesa nebo podstatného jména významově blízkého, srov. např. snaha o něco (snažit se o něco) — snaha po něčem (toužit po něčem, touha po něčem). V našem případě bychom mohli uvažovat i o vlivu takových slov jako stanovisko, postoj (k něčemu), vyjádřit se (k něčemu) apod., která mají vazbu s předložkou k s 3. pádem a nejsou významově příliš vzdálena. Zdá se, že mezi oběma vazbami existuje jemný významový rozdíl: vazba s předložkou o (o čem) vyjadřuje vlastní téma jednání, vazba s předložkou k (k čemu) spíše širší okruh otázek (okrajových) týkajících se vlastního tématu.

Je však nesporné, že vazby typu sympozium k sociologii armády, seminář k výzkumu vysokoškolského studenta apod. jsou neobvyklé, hledané; v současném jazyce je pokládáme pouze za okrajové.

---

[1] Srov. Fr. Trávníček, Mluvnice spisovné češtiny II, 1949, s. 165.

[2] Srov. M. Dokulil, K vazbám slova konference, Naše řeč 41, 1958, s. 76n.

Naše řeč, ročník 50 (1967), číslo 5, s. 303-305

Předchozí Dš: Proti sebevraždám uspávacími prostředky

Následující Anna Jirsová: Odolný k něčemu?