Mates

Vladimír Mejstřík

[Short articles]

(pdf)

-

je název sázkové soutěže Čs. televize, vyhlášené poprvé v březnu letošního roku. Označení samo vzniklo sestavením počátečních písmen, resp. slabik vtipně vybraného spojení malé televizní sázení, přičemž za východisko jeho sestavení sloužilo existující domácké jméno (Mates je domácky Matěj, v expresívním užití znamená také ‚popletu‘, píše se ovšem s malým m- na počátku a uvádí se jazykovou hříčkou do spojitosti se slovesem mást — mate). Za vtip při vytvoření tohoto zkratkového slova můžeme tvůrce pochválit, v nedávné minulosti ne vždy bylo tohoto způsobu tvoření vhodně využíváno.

S nově vzniklým slovem však vznikly i některé jazykové problémy. Předně — na rozdíl od domáckého jména — píšeme nový výraz s malým počátečním písmenem. Můžeme jej přirovnat k příbuzným slovům sazka a sportka. I ta píšeme — a na to někdy i ústřední tisk zapomíná — s počátečním písmenem malým, např. ve spojeních tipovat sportku, sazku, výsledky 20. týdne sportky. Jde totiž o obecná druhová pojmenování s významem ‚sázení, loterie‘. Užije-li se jich však k označení instituce, která sázení organizuje, řídí a spravuje, pak nabývají tato pojmenování povahy tzv. vlastního názvu a v jejich pravopise je namístě na počátku velké písmeno. To je případ Sazky, rozumíme-li tímto slovem název sázkové kanceláře, jak je zřejmé ze spojení být zaměstnancem Sazky nebo reklamace vyřizuje Sazka do tří dnů. Sportka ani mates vlastní kancelář stejným názvem pojmenovanou nemají, není tudíž ani příležitost psát je s velkým počátečním písmenem.

Druhým problémem je skloňování nového výrazu. Slovo mates patří svým zakončením k neživotným podstatným jménům vzoru „hrad“; proto užijeme v příslušných spojeních tvarů poslouchat, vysílat mates, vyhrát v matesu atp. Souvislost se stejně znějícím domáckým vlastním jménem se však projevuje i analogií ve skloňování. Především ve 2. a 4. pádě se objevují také tvary životných jmen, např. pořad matesa, sázet, poslouchat matesa, dokonce i vyhrát v matesovi. Jsou však charakteristické pouze pro hovorové vyjadřování expresívně zabarvené, do oficiálního spisovného kontextu se nehodí. Životnost skloňování u slova mates podporují také jména vzniklá přenesením významu ze jmen životných, u nichž užíváme v hovorovém expresívním vyjadřování jejich životných tvarů: např. hrát dudáka, tj. ‚karetní hru‘, pít turka, tj. ‚tureckou kávu‘, tančit furianta, tj. ‚lidový tanec‘, mít koníčka, tzn. ‚zálibu‘. I slovo mates k nim svou souvislostí se stejně znějícím domáckým jménem patří.

[254]Druhá analogie se projevuje v tom, že osobní mužská jména zakončená na sykavku -s kolísají i ve spisovném jazyce mezi skloňováním tvrdým a měkkým: srov. např. 2. p. Aloise i Aloisa, Borise i Borisa a také Matese i Matesa. Proto se v běžném expresívním vyjádření objevují tvary pořad matesa i matese, sázet matesa i matese, vyhrát v matesu i v matesi. Ve spisovném vyjadřování dáváme ovšem přednost tvarům podle vzoru „hrad“, nebudeme mít proto potíže s volbou náležitého tvaru. Bude tedy: pořad matesu, poslouchat, tipovat mates, vyhrát v matesu.

Naše řeč, volume 50 (1967), issue 4, pp. 253-254

Previous Hana Prouzová: „Vyběhlé“ typy?

Next Zdeňka Sochová: Budeme žehlit přes prostěrku?