Časopis Naše řeč
en cz

Starší muž se střetl s jedoucí tramvají

Zdeňka Sochová

[Drobnosti]

(pdf)

-

jsme četli v černé kronice jednoho deníku. A protože tyto smutné zprávy takto vyjádřené se v našem tisku objevují častěji, objasníme, proč je jejich formulace nevhodná.

Sloveso střetnout se bývalo v starším jazyce častější než dnes. Uveďme několik příkladů: několik těl se střetlo a v klubko se spletlo (Jirásek), dvě ručky se na ňadrech střetly (Čech), rty milenců se střetly (Heyduk), dráhy dvou těles se střetly (Tilschová) atp. Dnes má sloveso střetnout se v tomto významu už knižní ráz, ale přesto se ho v několika spojeních s tímto odstínem dosud v praxi užívá, např. střetnout se s návštěvníkem ve dveřích, se známým na schodech nebo na nádraží, nejčastěji pak ve spojeních jako jejich zraky se střetly, střetl se s pohledem matčiným apod. V tomto svém původním významu sloveso střetnout se znamená přijít nějak do styku, zprav. setkat se, popř. srazit se. Všimněme si, že subjekty účastnící se střetnutí jsou rovnocenné, stejnorodé (dva lidé, několik těl, rty, dráhy, pohledy aj.). A to je výrazný významový rys tohoto slovesa: nelze ho libovolně užívat při různorodých podmětech.

Stejně omezeno je i částečně synonymní sloveso srazit se. Říkáme, že se srazily dva vlaky, že se auto srazilo s tramvají, že dva chodci se srazili na ulici atp., ale nikoli např. že „jsme se na louce srazili s motýlem“ nebo „při přecházení vozovky s motocyklem“. Takových sloves s omezeným kontextovým využitím je ovšem v jazyce daleko víc a dobrý stylista tuto jejich významovou vlastnost postihne a respektuje. Použijeme-li u sloves střetnout se, srazit se [120]různorodých podmětů — v našem případě člověk a tramvaj —, jde vlastně o jejich obrazné užití, v uvedené větě v personifikaci tramvaje. Takováto aktualizace vyznívá však v tragické situaci trochu jako výsměch. Naproti tomu nemá-li střetnutí, srážka tak neblahé následky, je naopak možno pro dosažení komického účinu užít obou sloves i při různorodých podmětech. Docela přijatelné je např. sdělení, že nějaký chodec se z nepozornosti srazil s kolem, když se mu při tom nic nestalo. Jak je vidět, záleží volba vhodného jazykového prostředku vždycky na celkové situaci, souvislosti. Věta v nadpise tedy správně zní: Jedoucí tramvaj narazila na staršího muže (když přecházel vozovku) nebo srazila přecházejícího staršího muže (k zemi).

Pro úplnost významové struktury slovesa střetnout se ještě dodáváme, že v současném jazyce je živé především ve svém významu druhém, vzniklém významovým zúžením z významu původního: o lidech znamená ‚bojovně se utkat‘ (např. střetnout se s policií a velmi často při sportovních výkonech, např. ve finále se střetnou mužstva ČSSR a Kanady), a o protichůdných jevech ‚v rozporu na sebe narazit‘ (např. jejich zájmy se střetly, střetnutí politických sil, neslučitelných principů atp.).

Naše řeč, ročník 50 (1967), číslo 2, s. 119-120

Předchozí Jan Kořenský: K jazyku a stylu sportovního zpravodajství v Mladé frontě

Následující Miloš Helcl: Vysokotřídní?

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1