Časopis Naše řeč
en cz

K jazyku a stylu sportovního zpravodajství v Mladé frontě

Jan Kořenský

[Drobnosti]

(pdf)

-

Chceme si poněkud blíže všimnout těch textů sportovní stránky Mladé fronty, v kterých autoři opouštějí základní stylové útvary slohu prostě sdělovacího a nahrazují je fejetonem, causerií, interviewem nebo sloupkem, popř. útvary smíšenými. Každý výskyt náročnějších slohových útvarů v denním tisku je třeba uvítat, neboť to znamená — mají-li dobrou úroveň — zvýšení hodnoty našich novin nejen po stránce formálně stylistické, ale i informativní. Jestliže se takové obohacení objeví na sportovní stránce, je to zvlášť cenné, neboť jazyková i slohová úroveň sportovních stránek našich deníků byla v minulosti často nízká.

První rubrikou, které si chceme blíže všimnout, je rubrika nadepsaná „Mne se to týkalo“. Materiálem je rozhovor se sportovcem buď o celé jeho sportovní kariéře, nebo o nějakém významném okamžiku jeho sportovního života. Stylisticky je text zpracován jako vypravování v první osobě, je však většinou zřejmé, že podkladem byl novinářův rozhovor se sportovcem. Konečné zpracování má působit dojmem nepřipraveného, bezprostředního mluveného projevu. Autor užívá krátkých vět, často začínajících spojkou, objektivní pořad aktuálního členění je nahrazen pořadem subjektivním, slovník i stylizace se přizpůsobuje věku a mentalitě sportovce: Za neděli mám čtyři diplomy. Jsem strašně rád. Počítal jsem, že vyhraji kraula a znak. Ale pak jsem získal ještě diplom za motýlka, kde jsem neměl pořádného soupeře. Vyhrál jsem skoro o deset metrů. Tak jsem si řekl, že musím vyhrát ještě polohovku. A to se mi vyplnilo. Vedle odborných názvů (i v slangové podobě) se tu objevují i lexikální prostředky hovorové, které mají svůj protějšek v skladebných konstrukcích mluveného jazyka: Kluci nám říkali, že až budeme mít doma jednou rozbitá okna, že to udělali určitě Pěnkavové. Nebo jiný příklad: A brácha, aby měl silnější nohy, se dal na běhání a taky u něho zůstal. Jindy výstavba výpovědi dává tušit vypuštěnou, ale konstrukčně zcela zřejmou otázku reportéra: Ano, ten běžec Čtvrtečka má se mnou něco společného. Je to můj brácha. Jak se při výběru prostředků projevuje věk a mentalita sportovce, je zřejmé ze srovnání textu věnovaného dvanáctiletému plavci Faitlovi s textem Masopustovým v táže rubrice — Faitl: Určitě u plavání vydržím. Já vím, že je to dřina. Dvakrát denně trénovat a posilovat. Vstávat ráno v pět. A v šest už skočit do bazénu. Vždyť já to tak dělám. Někdy se mi tedy nechce vstávat, to je fakt. Hlavně v létě. Masopust: Myslím, že k tomu [118]přispělo více okolností, ale jednu bych rád zdůraznil byla podle mého názoru rozhodující: výborný psychický stav mužstva. Začali jsme si věřit, hrálo se nám lépe.

Rubrika nadepsaná „Krok za kulisy“, fejetony umísťované někdy na stejném místě, popř. někdy též hlavní článek sportovní stránky hledají prostředky i v jiných oblastech. Texty rubriky „Krok za kulisy“ bývají v jednotlivých případech navzájem velmi odlišné jak obsahově, tak i stylisticky: od technického přehledu výsledků fotbalové ligy se slohově náročnějším úvodem přes reportáž z novinářské rallye a zamyšlení nad hodnotou sportovního gesta — podání ruky soupeři, přes fejeton „Večer před poslední etapou“ (Závodu PBW) až k lyrickému textu „Gymnastka a Smetanova Vltava“. Charakteristické je zde míšení různých stylistických útvarů a s tím spojené míšení různých jazykových vrstev v rámci jednoho textu. Vedle prostředků charakteristických pro rubriku „Mne se to týkalo“ objevují se zde i prvky výrazně spisovné. Příkladem je fejeton „Večer před poslední etapou“: Za stromy padá do chladného trávníku rudá vyhasínající koule, teplý den utíká někam za roh zeměkoule a na lavičce sedí čtyři mladí lidé. Dvakrát on a dvakrát ona. A dále v témž textu — Člověče, čím víc o tom přemýšlím, tím víc si uvědomuji, co to pro nás bylo za průšvih. Měli jsme a máme na víc. … Sehnal jsem si italské kalhoty, senza šité a s prima kůží. — Jó, když se dobře jezdí, tak nejsem ani já grogy. Ale po tom Gottwaldově, to byla deprese, fakt, a táhlo se to. Příkladem na míšení stylových útvarů je zpráva z memoriálu Kusocińského. Neomezuje se na výčet faktů, autor se naopak méně soustřeďuje na sportovní výkon a více na osobu sportovce. Stylistická výstavba a výběr jazykových prostředků se tomuto záměru přizpůsobuje: V rozhalenkách a se žízní, kterou nešlo uhasit teplou minerálkou, přivítala sluncem omámená Varšava na stadiónu Legie atlety ze 17 zemí. Jejich žízeň byla samozřejmě ještě jiná, odpovídala blížícímu se termínu mistrovství Evropy. Jako by se v horkém vzduchu tetelilo kus zářijové Budapešti. Výkonnostní křivka se v tréninkovém plánu u všech blíží k prvnímu vrcholu, není čas trhat kopretiny s otázkou mám či nemám‘, je třeba dokazovat formu. Sobě, soupeřům, veřejnosti. Vedle prostředků charakteristických pro styl běžně sdělovací se v textu objeví mimo prostředky výrazně spisovné i lexikální prostředky slangové: Francouzi Jazzymu, jemuž skvělá vyběhanost zaručuje… — Zklamal postupným propadáváním z druhé na šestou pozici… — … v posledních metrech přefinišovala…

Jiným příkladem na záměrné míšení stylů je textová montáž věnovaná prostným Věry Čáslavské. Text je sestaven z úryvků ze Smetanových dopisů, z tisku hodnotícího prvé uvedení Mé vlasti, na jejíž motivy gymnastka cvičí, a ze stylizovaného monologu Čáslavské — opět s potlačenými otázkami reportéra. V tomto případě jde již spíše o text z oblasti umělecké žurnalistiky. Táž událost, cvičení mistryně republiky, je o den dříve komentována věcným, referujícím textem, který je opět uvozen „poetickým“ odstavcem: Přivřete oči, klavír se ztrácí, Bedřich Smetana přivolává Vltavu, pramének, potůček utíkající po kamení v šumavském lese, [119]říčku, vedle ní louky ne to není zelený koberec v hale pražské Sparty, v trávě kdosi tančí, vbíhá do vln, shýbá k nim ruce, hlavu… Tento text je charakteristickým příkladem na velmi ostrý kontrast výrazně odlišných prostředků v rámci jednoho článku.

Těchto několik ukázek, reprezentujících další texty podobné, ilustruje zcela zřejmě skutečnost, že autoři omezují užití prostředků nespisovných a ne plně spisovných pouze na slovník a užívají jako aktualizační prostředek skladebné konstrukce mluveného jazyka. Zásadně se však vyhýbají nespisovným prostředkům tvaroslovným. Toto řešení je šťastné; právě tvaroslovné a hláskové nespisovné prostředky by působily na čtenáře rušivě, mnohdy i násilně. Na tom má podíl i skutečnost, že nejsou jednotné na celém území české jazykové oblasti. Naproti tomu slangové prostředky mají ráz spíše celonárodní, stejně jako skladebné konstrukce mluveného jazyka. Na druhé straně — jak je z ukázek zřejmé — užívají sportovní novináři MF prostředků výrazně spisovných, typických spíše pro uměleckou literaturu, usilují o bohatý metaforický jazyk. Charakteristické ovšem je, že metaforiku nečerpají ze zdrojů mluveného jazyka sportovců a sportovního slangu, ale naopak z tradičních a často až otřelých zdrojů. Taková metaforika působí právě z textech usilujících o rozvíjení základních útvarů (majících tedy určitou stylistickou ctižádost) značně rušivě jako klišé.

Závěrem je nutno konstatovat, že sportovním redaktorům MF patří v oblasti tvořivého úsilí na sportovní stránce prvenství mezi deníky, a to je třeba ocenit.

Naše řeč, ročník 50 (1967), číslo 2, s. 117-119

Předchozí Vladimír Ženatý: K otázce profilu učitele mateřského jazyka

Následující Zdeňka Sochová: Starší muž se střetl s jedoucí tramvají

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1