Vzájemné vztahy jmen osobních a domovních (Na základě jmen Starého Města pražského)

Eva Milavcová

[Články]

(pdf)

-

Domovní jména a domovní znamení byla velmi bohatým zdrojem pro vznik příjmení. Koncem 14. století je v listinách majitel domu téměř pravidelně označován křestním jménem a povoláním, na počátku 15. století se však téměř pravidelně stává jeho příjmím jméno domu. Nejčastěji se používalo spojení s předložkou od: Vácslav od kapróv (1422]. Tato spojení s předložkou byla pak nahrazena 1. pádem jména: Johannis Kapr (1491]. Přitom je dlouho silné kolísání, obě podoby se vyskytují paralelně, brzy se však projevuje zjevná tendence, aby se jako příjmení ustálil 1. pád.[1] Jméno pak často bývá dědičné.

Řídké jsou případy, kdy se příjmením stává celý rozvitý výraz označující jméno domu: 1544 Lidmila Červená Křížová (podle domu U červených křížů).

Příjmení vznikala i z jiných jmen domů, ze jmen, která nevznikla z domovního znamení, např. 1542 Jan Šmerhovský. (Příjmení vzniklo z jména domu zvaného Šmerhov; původ tohoto jména se vykládá dvojím způsobem: 1. z německého der Schmer — ‚tuk, sádlo‘; je doloženo, že zde byl rybný trh; 2. z něm. der Schmerz — ‚bolest‘; vedle tohoto domu byla mučírna.)[2]

[95]Z hlediska jazykového mají příjmení vzniklá z domovních jmen dvojí formu: jsou to jednak podstatná jména (Žába, Slunce — podle domů U žáby, U slunce); jednak přídavná jména (Tvářská, Labutský — podle domů U tváře, U labutě).

Domovních jmen jako zdroje příjmení bývalo někdy při výkladu jmen zneužíváno. Je tedy nutno vycházet pouze z přímých a spolehlivých dokladů. E. Schwarz upozornil na to, že příjmení bývají často starší, a že tedy jméno domu a domovní znamení mohlo vzniknout na základě jména osobního.[3] Příjmení, z nichž domovní jména vznikla, a domovní jména, z nichž vznikla příjmení, jsou spolu těsně spjata, takže je někdy obtížné určit, které je prvotní. Např. dům č. 345, jehož majitelem byl r. 1464 Jan Nedvídek, je v roce 1466 uveden jako dům „ad nigrum ursum“. Zde je ovšem časový rozdíl obou dokladů tak malý, že může jít vlastně jen o nedostatek starších dokladů pro jméno domu. Dům č. 649, 650, jehož majitelem byl v r. 1359 Konrád Rothlev, má doklad pro jméno domu až v r. 1406 „ad rufum leonem“; E. Schwarz vykládá však jako prvotní jméno domu.[4]

Aby bylo možno alespoň částečně posoudit vzájemné vztahy příjmení a domovních jmen a rozsah tohoto jevu u nás, uvádím ve skupině A doklady pro vznik příjmení ze jmen domů a ve skupině B doklady pro vznik domovních jmen (domovních znamení) ze jmen osobních.

A. Vliv jmen domů na vznik příjmení

Č. 169, U labutě, 1429 Jan Holy a cigno, 1432 Johannes Labutsky, 1462 Jan Labutský.[5]
Č. 548, U jednorožců, 1432 … Dorotu od jednorožce, 1445 … Duory Jednorožcové, 1509 Markéta Jednorožcová, 1527 Viktorin Jednorožec.
Č. 27, U tří studní, 1414 ad tres fontes, 1428 Johannis ad tres fontes, 1457 Johannem Studniczka, 1476 Johannes Studnička.
Č. 480, U čápů, 1371 ubi ciconiae sunt depictae, 1472 Já Václav, Čapek řečený.
Č. 49, U tří kaprů, 1422 Vácslav od kapróv, 1491 Johannis Kapr, 1494 Lidmila Kaprová, 1544 Barbora Kaprová, 1565 Pavel, Zikmund a Jakub Kaprové získali erbovní list na predikát z Kaprštejna a erb; 1609 Jiřík Kapr.
Č. 92, U slunce, 1412 Jacobi ad solem, 1494 Martinus Slunce, 1502 Katherina Sluncová.
[96]Č. 929, U tří voháněk, 1451 ad flabella, 1480 Václav Roller od voháněk, 1497 Georgii Vohanka.
Č. 14, U žáby, 1428 ad ranam, 1431 Jan od žáby, 1499 Wenceslaus Zaba, 1525 Jan Žiába, 1548 od Johanny Žábové.
Č. 459, U mouřenínů, 1416 ad Ethiopes, 1428 Matěj od múřenínóv, 1463 Hanuš od múřenínóv, 1504 Václav Múřenin.
Č. 120, U oslů, 1479 Georgius ab asinis, 1511 Georgii Osel, 1519 Bartoše Vosla a Zdenky, matky jeho.
Č. 605, U bílého zvonu, 1418 ad albam campanam, 1437 Janek Domšík od bielého zvona, 1513 od Vavřince Zvuonka.
Č. 551, U beránků, 1461 Velislav od beránka, 1522 Klimenta Beránka.
Č. 933, U trouby, 1429 ad tubam, 1502 Martha od Zlaté trúby, 1523 Anna Trubská, 1551 Jiřík Trubský.
Č. 934, U tváře, 1430 Elška od tváří, 1523 Ofka Tvářská.
Č. 180, U toulu, 1513 Jiřík od touluov, 1524 Marta vdova Toulová, 1616 Mandalena Toulová.
Č. 456, U kozlů, 1409 ad hircos, 1466 Petr od kozluov, 1526 Jan Kozel, 1535 Jan Kozel.
Č. 629, U duhy, 1404 domus, in qua iris est depicta, 1499 Petr od duhy, 1544 Václav Duha z Častrova, 1548 Martin Duha, syn.
Č. 190, U červených křížů, 1424 Andreae a rubea cruce, 1544 Lidmila Červená Křížová, 1568 Bartoš Červený Kříž.
Č. 147, U zlatých křížů, 1515 u zlatých křížuov, 1553 Voršila Zlatá Křížová.
Č. 165, U půlkola, 1462 Simonis ad mediam rotam, 1564 Šimon Puolkolo, 1577 Kateřina Půlkolová.
Č. 938, Šmerhov, 1404 dicta Smerhoff, 1542 Jan Šmerhovský.
Č. 27, U věže, 1424 domus a turri, 1521 Havel od věže, 1544 Uršila Věžová, 1545 Jakub Věž.

B. Vliv jména majitele na vznik jmen domovních (domovních znamení)

Č. 37, U beránka, 1403 majitel Václav Beránek, 1453 ad agnellum.[6]
Č. 495, U kozlů, 1403 majitel Marssonis Kozel, 1427 ad hircos.
Č. 414, U vlčího hrdla, 1404 majitel Jan Vlčíhrdlo 1448 ad lupi collum.
Č. 491 a 598, U červeného jelena, 1405 majitel Petr Rothirš 1419 ad rubeum cervum.
Č. 546, U sokola, 1406 majitel Jindřich Falknauer, 1434 ad accipitrem.
Č. 5, U vlků, 1410 majitel Ješek Vlk, 1416 ad lupos.
Č. 142, U vola, 1405 u pštrosů, 1413 majitel Johan Ochs, 1427 u vola.
Č. 410, U mísy, 1429 majitel krejčí Tomáš Okřín, 1451 ad discum.
[97]Č. 160, U zlaté ovce, 1446 majitel Andree Ovce, 1527 u vovce.
Č. 64, U Adama a Evy, 1447 Johannes Trefan, 1472 majitel puškař Adam, 1488 domum, in qua est depictus Adam cum Ewa, 1493 ad Adam et Ewam.
Č. 252, U zelených hájků, 1483 majitel Johannes Hájek, 1523 u zelených hájkuov.
Č. 477, U konví, 1489 Stiepankowsky, 1499 koupil Mikuláš od konví (majitel domu č. 476 U konví, jméno tohoto domu je doloženo již r. 1409 ad cantra), 1511 … Dorothee Konwowe, 1554 u konví.
Č. 156, U zlaté slámy, 1489 Gregorius dictus Sláma, 1519 Vondřej Sláma, 1613 u zlaté slámy.
Č. 128, U černého orla, 1530 u černých sloupuov, 1534 majitel Hanuš Adler, 1595 u černého vorla.
Č. 488, U zlatého pštrosa, 1526 u červené růže, 1540 majitel Jan Pštros, 1653 u pštrosa.
Č. 134, U pštrosů, 1576 majitel Jan Pštros uzdař, 1653 u pštrosů.
Č. 381, U dvou bílých holubic, 1594 majitel Antonín Holub, 1859 2 Tauben.
Č. 95—99, U zlatého kyje, 1593 dům Kopáčovský, 1594 majitel Pavel Kyjovský, 1655 u zlatého kyje.
Č. 400, U zlatého okouna, 1526 u černého orla, 1616 majitel Jan Petráček z Vokounštejna, 1653 u zlatého okouna.
Č. 347, U dvou kapounů, 1628 majitel Jan Kapoun z Karlova, 1653 u dvou kapounů.
Č. 621, U trojlistu jetelového, 1526 u železných dveří, 1648 majitel Václav Jan Kleeblat, 1859 Kleeblatt, 1884 Trojlist jetelový.
Č. 473, U zlatého rumpálu, 1526 u šermířů, 17. stol. majitel Alexandr Rumpál, 1884 Zlatý rumpál.
Č. 178, U zlatého hřebu, 1596 U Dřelů, 1737 majitel Martin Řebík, 1859 goldener Nagel.

Vedle domovního jména v předložkovém pádě — ať prvotního, nebo z osobního jména — objevuje se někdy jméno s příponou -ovský: Jednorožcovský, Čápovský, Sluncovský, Vohánkovský, Adamovský, Slámovský, Adlarovský, Šmerhovský. V případech výše uvedených jsou však první doklady až ze 16. století.

Prameny:

Adresář královského hlavního města Prahy a sousedních obcí, Praha 1884.

Adressbuch der königlichen Hauptstadt Prag, Praha 1859.

Berní rula, sv. 3 — Pražská města, zpracoval V. Líva, Praha 1949.

F. Ruth, Kronika královského hlavního města Prahy a obcí sousedních I—III, Praha 1900/1904.

J. Teige, Základy starého místopisu pražského (1437—1620) I, II, Praha 1910,

1915.

V. V. Tomek, Dějepis města Prahy I, II, VIII, Praha 1855, 1892.

V. V. Tomek, Základy starého místopisu pražského I, II, Praha 1866, 1870.

V. V. Tomek, Rejstřík jmen osobních, Praha 1875.

---

[1] Srov. J. Beneš, O českých příjmeních, Praha 1962, s. 173n.

[2] Srov. F. Ruth, Kronika královského hlavního města Prahy a obcí sousedních, Praha 1903—1904, III, s. 995.

[3] E. Schwarz, Deutsche Namenforschung, Göttingen 1949, s. 108.

[4] Srov. Zpravodaj Místopisné komise ČSAV I, 1960, s. 116.

[5] V dokladech se uvádí nejprve číslo domu (staré číslování, kterého užívá Tomek i Teige) a jeho jméno, pak první doklad jména domu a doklady příjmení.

[6] Zde se uvádí vedle čísla a jména domu letopočet, kdy je doloženo, že majitelem domu byla osoba, podle jejíhož příjmení byl později dům pojmenován; pak následuje první doklad na toto jméno domu.

Naše řeč, ročník 50 (1967), číslo 2, s. 94-97

Předchozí Josef V. Bečka: O tzv. pojmenováních nevlastních

Následující Ivan Lutterer: Slavica Pragensia VIII (Šmilauerův sborník)