Mimochodem

Ladislav Janský

[Short articles]

(pdf)

-

Příslovce mimochodem se dosti značně vzdálilo od svého původního významu ‚v chůzi mimo‘. Jeho běžný význam dnes je ‚vedle jiné činnosti, zároveň s ní, bez zvláštního důrazu‘, např. konat něco mimochodem, za řeči se mimochodem na něco zeptat, o něčem se mimochodem zmínit atp.

V tomto významu se užívalo a užívá příslovce mimochodem velmi často ve spojení mimochodem řečeno. Byla jím uváděna poznámka mimo vlastní proud sdělení, poznámka o něčem, co s hlavním předmětem sdělení sice souvisí, ale volněji, co není jeho podstatnou částí, např. tento argument — mimochodem řečeno málo původní — rozhodl.

Místo spojení mimochodem řečeno se v poslední době hojně užívá samotného příslovce mimochodem; vyvinul se tak z eliptického užití další význam tohoto příslovce. Ta část sdělení, jež je jím uváděna, bývá oddělena od ostatního textu interpunkčními znaménky, aby bylo zřejmé, že mimo vlastní promluvový proud se připojuje poznámka, autorovo vysvětlení, nikoli že by sdělovaná podrobnost, okolnost ap. se stala nebo děla mimochodem; např. Topičův salón, mimochodem nejstarší malá výstavní síň Prahy; mimochodem, dnes už bych si počínal jinak.

Starší slovníky tento význam příslovce mimochodem neuvádějí a nenalezneme jej ještě ani v akademickém Příručním slovníku jazyka českého. Nyní vycházející Slovník spisovného jazyka českého však už u hesla mimochodem tento význam uvádí jako druhý a nijak neomezuje jeho užívání co do stylových vrstev, považuje jej tedy za zcela spisovný.

Dnes se však běžně — zvláště v denním tisku — setkáváme s případy, kdy část textu uváděná příslovcem mimochodem není od ostatního textu nijak odlišena, např. O naše divadlo je u vás mimochodem asi větší zájem než o rakouské (Literární noviny), Mluvil jsem se dvěma důstojníky národní gardy, z nichž jeden byl mimochodem černoch z Chicaga (Rudé právo).

I když to lze těžko tvrdit o příkladech právě uvedených, může při tomto způsobu vyjadřování dojít k situaci, kdy nebude zcela zřejmé, zda jde o poznámku vloženou jako vsuvka do ostatní řeči, přidanou jakožto nepodstatná podrobnost, nebo zda se „mimochodem“ stal nebo děje sdělovaný děj, jak tomu může být např. ve větě: Před hlavní poradou se mimochodem setkali někteří účastníci zvlášť.

Zřetelný příklad, kdy neoddělení příslovce mimochodem by změnilo smysl celé věty, je věta z Rudého práva, kde se praví o presidentu de Gaullovi: Opětuje, mimochodem, návštěvu, kterou na jaře 1960 vykonal ve Francii tehdejší sovětský premiér Chruščov. Oddělením slova mimochodem čárkami se stane zcela zřejmým, že jde o autorovu poznámku, vedlejší sdělení zařazené do ostatního textu.

Kromě oddělení interpunkčními znaménky je možno dosáhnout zřetelnosti i vhodným pořádkem slov, věta Mimochodem před hlavní poradou se setkali někteří účastníci zvlášť se odlišuje dost jasně významem od věty Někteří účastníci se před hlavní poradou mimochodem setkali zvlášť.

Naše řeč, volume 50 (1967), issue 1, p. 60

Previous Miloslava Knappová: Zdržovna?

Next Anna Jirsová: Vozatajci na startu